Právo 

Novela zavádí fikci doručení u soukromoprávních dokumentů a rozšiřuje okruh povinných uživatelů datových schránek

Jedním z dalších kroků po přijetí digitalizačního zákona jsou změny v užívání datových schránek. Schválená novela zavede od ledna 2022 možnost doručování soukromoprávních dokumentů fyzickým i právnickým osobám, resp. jejich povinné přijímání. Od ledna 2023 pak dojde k automatickému zavádění datových schránek fyzickým osobám poté, co prokáží tzv. informační gramotnost.

V reakci na doprovodné usnesení k návrhu zákona o právu na digitální služby vstoupil 9. července letošního roku v platnost zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci. Navazuje tak na digitalizační kroky učiněné zákonem o právu na digitální služby, a to tak, že mění a doplňuje soubor všech stávajících zákonů, kterých se digitalizace spojená se zmíněným zákonem dotýká. Celkem se jedná o změnu 144 právních předpisů – zásadní změny se dotýkají také datových schránek, tedy zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů („ZEÚ“).

Automatické zavedení datových schránek pro fyzické osoby

Podnikajícím fyzickým osobám budou datové schránky od 1. ledna 2023 nově zakládány automaticky po jejich zápisu do příslušné evidence či rejstříku, podobně jako je tomu u právnických osob či advokátů. V současnosti je podnikajícím fyzickým osobám datová schránka zakládána pouze na žádost.

Ke zřizování datových schránek nepodnikajícím fyzickým osobám by mělo docházet od 1. ledna 2023 automaticky až poté, co prokáží svoji tzv. „informační gramotnost“. To znamená, že použijí elektronickou identifikaci k přihlášení do Národního bodu pro identifikaci a autentizaci (NIA). Do NIA se lze přihlásit hned několika způsoby – přes NIA ID, klíč eGovernment, eObčanku, kartu Starcos anebo přes bankovní identitu. Všechny zmíněné způsoby přihlášení by tak měly za následek automatické zřízení datové schránky.

Po automatickém založení lze datovou schránku znepřístupnit pouze na žádost. Za jedinou pojistku lze považovat povinnost správce NIA upozornit uživatele ještě předtím, než přihlášení dokončí, na skutečnost, že mu bude zřízena datová schránka.

Tato změna nebyla součástí původního návrhu zákona, ale objevila se v něm až s jedním z pozměňovacích návrhů. Důvodová zpráva tak logicky k motivům a cílům automatického zavádění datových schránek mlčí.

Doručování soukromoprávních dokumentů prostřednictvím datových schránek

Právnické osoby, podnikající fyzické osoby i nepodnikající fyzické osoby pak budou automaticky odesílat i přijímat soukromé datové zprávy. Zatímco v současnosti musí držitel datové schránky aktivním krokem umožnit příjem tzv. Poštovních datových zpráv, tedy zpoplatněných soukromoprávních zpráv, a adresát následně musí potvrdit přijetí soukromoprávního dokumentu, od 1. ledna 2022 bude automaticky umožněno doručování datových zpráv všem držitelům datových schránek, aniž by o to aktivně požádali. Každý dokument pak bude považován za doručený okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu. Kromě upuštění od potvrzování doručení je nově určen i okamžik doručení. Pokud se osoba do datové schránky nepřihlásí ve lhůtě 10 dnů od dodání do schránky, dojde k fikci doručení.

Tímto krokem dochází ke sjednocení okamžiku doručení veřejnoprávních a soukromoprávních dokumentů. Cílem úpravy je dle důvodové zprávy mimo jiné zamezení obstrukcím při doručování soukromoprávních dokumentů, kdy se v některých případech adresát záměrně nepřihlašuje do datové schránky. S pozměňovacím návrhem byla úprava zmírněna alespoň tím, že nepodnikající fyzické osoby budou moci datovou schránku znepřístupnit pro dodávání Poštovních datových zpráv, tedy dokumentů ze strany fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob.

Nová právní úprava tak přináší významný posun v užívání datových schránek a představuje na jedné straně významné zlepšení dosažitelnosti adresátů i v soukromoprávní rovině, na druhou stranu otevírá datové schránky potenciálně významnému objemu nevyžádaných zpráv a současně nutí k většímu zapojení do této formy elektronické komunikace uživatele, kteří byli dosud zvyklí na užívání datové schránky pouze ke komunikaci s orgány veřejné moci.

Digitalizace
Právo 

K rychlejší ekologizaci hospodářství přispívají přísnější regulace i rostoucí počet environmentálních sporů

Ekologizace hospodářství je jedno z aktuálních celospolečenských témat, jehož význam v poledních měsících a letech rychle roste. Změny přichází mimo jiné i v oblasti legislativy – přibývá nových regulací v celé řadě oblastí od energetiky přes zemědělství a lesnictví až po udržitelné financování. A spolu s tím přibývá environmentálních sporů, které se stávají dalším z akcelerátorů proměny. Přečtěte si, co se v oblasti environmentálního práva v uplynulých měsících událo a jaké novinky nás v tomto směru brzy čekají. 

4. 11. 2021
Právo 

Evropská komise předložila doposud nejkomplexnější soubor návrhů v oblasti klimatu a energetiky

Situace v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti je kritická. Zpráva Mezivládního panelu o změně klimatu zdůrazňuje, že lidský vliv otepluje planetu rychlostí, která nemá za posledních 2000 let obdoby. Za účelem splnění cílů Pařížské dohody předložila Evropské komise balíček návrhů s názvem Fit for 55, jehož zavedení by mělo umožnit nezbytné zrychlení snižování emisí skleníkových plynů. Kvalita nastavených vládních opatření jednotlivých zemí ve vztahu k dosažení cíle Pařížské dohody se však v globálu výrazně různí a z porovnání je zřejmé, že některé země významně zaostávají. 

4. 11. 2021
Právo 

EU se více zaměří na ozeleňování sektorů lesnictví a zemědělství, cílem je zmírnění klimatické změny

Evropská komise přijala novou strategii pro lesy do roku 2030, která cílí na posilování ekosystémových služeb lesa a na posílení jejich role v potlačování klimatické změny. Dokument se zaměřuje na dvě hlavní oblasti: na produkci dřevní hmoty a nedřevní produkci lesů. Nových strategiích se dočkali i zemědělci – byla totiž dosažena dohoda na nové Společné zemědělské politice. I v tomto případě je kladen důraz na ozeleňování sektoru, podporu eko-schémat, opatření reagujících na klimatickou změnu a ochranu biodiverzity. 

4. 11. 2021