Novela zákona o zdravotních službách včetně elektronizace zdravotnictví, kterou předložil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek dne 19. 7. 2023, má za cíl začlenit telemedicínu do české legislativy. Pojem „telemedicína“ se dosud vyskytoval jen v metodických pokynech či doporučeních pojišťoven. Tento krok by mohl vést k formulaci oficiální definice telemedicíny a zavedení základního rámce jejího používání. Pokud bude novela schválena Parlamentem a podepsána prezidentem, poskytovatelé zdravotních služeb získají právní jistotu pro poskytování telemedicínských úkonů.
Digitální řešení obecně pomáhají zlepšit omezený přístup k terapiím a snížit počet intervencí tváří v tvář. Samotná telemedicína umožňuje pacientům používat mobilní zařízení a další zdravotnické technologie ke shromažďování a sdílení svých zdravotních údajů a/nebo jejich konzultaci se zdravotnickým personálem.
„Pokud například chronický pacient nechce absolvovat pravidelné vyšetření u svého praktického lékaře, třeba v období chřipkové epidemie, protože má obavu o své zdraví, lékař mu může nabídnout alternativní vyšetření skrze telemedicínské služby,“ uvedl jako příklad náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic.
V praxi to znamená, že by lékaři mohli například „na dálku“ sdělovat výsledky nebo rozhodovat o dalších postupech léčby a být za to propláceni. Toto bude ale možné pouze při splnění podmínek stanovených zákonem včetně dodržování technických požadavků na kvalitu a zabezpečení komunikace. Pilotní programy fungují například ve FN Olomouc, a to i díky využití finančních prostředků, které byly vládou na zavedení těchto řešení již vyhrazeny.
Kritici normy však upozorňují na možné zneužívání telemedicíny lékaři, což bude obtížné kontrolovat. Mezi další překážky pro zavedení telemedicíny do systémů zdravotní péče patří nejistoty ohledně:
Ministerstvo zdravotnictví plánuje dořešit detaily společně s pojišťovnami a lékaři, a to včetně tématu náhrad za telemedicínské výkony. Pokud bychom se chtěli inspirovat v okolních zemích, pak by konzultace na dálku mohly být kompenzovány na základě tří faktorů: délky návštěvy (Nizozemsko, Švýcarsko), skutečnosti, zda službu poskytoval praktický lékař nebo specialista (Francie, Nizozemsko a Dánsko), a způsobu komunikace (Německo, Dánsko). V rámci Deloitte aktivně spolupracujeme s poskytovateli, regulátory i plátci v těchto oblastech, od zavádění prostředků digitální medicíny na trh až po vypracovávání návrhů metodiky zapracování této tematiky do legislativy jednotlivých zemí.
Novela také definuje a umožňuje vedení elektronické zdravotní dokumentace. To má potenciál zlepšit kvalitu péče, tedy výsledky a bezpečnost léčby prostřednictvím:
Zavedení těchto systémů je však komplikovanější, než se zdá. Analýzy v zemích, jež tento systém již mají, ukazují, že interoperabilita záznamů mezi různými poskytovateli zdravotní péče či možnost pacientů snadno přistupovat ke svým datům, používat je nebo je přenášet mezi poskytovateli zdravotní péče je aktuálně velmi omezená.
Využívání digitálních řešení je jednou z cest, jak zlepšit klinickou efektivitu a přístup ke zdravotní péči. Snížení nákladů za péči o pacienty a jejich užitečnost byla prokázána již během pandemie covidu-19. Je však otázkou, v jakém rozsahu budou jednotlivá odvětví podporována, využívána a proplácena. Na odpovědi na tyto otázky si budeme muset počkat do předpokládaného začátku platnosti novely, tedy do ledna příštího roku.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
