Dle vyjádření ministra financí za deficitem stála výplata pomoci firmám a občanům proti energetické krizi v objemu 9,7 mld. Kč. Na druhou stranu vládu nikdo nenutil řešit energetickou krizi neefektivně plošnými opatřeními. Cílená pomoc by vyšla levněji. Dále deficit výrazně navýšila výplata kupónů protiinflačních dluhopisů, jejichž emisi již naštěstí ministerstvo financí zastavilo. Daňové příjmy se vybírají mírně hůře v porovnání s plánem, ale po jednom měsíci je těžké dělat nějaké zásadní závěry.

Na tento rok je plánovaný rozpočet s deficitem 295 mld. Kč. Hlavní riziko rozpočtu na tento rok spočívá v tom, že stát nevybere na mimořádných daních uvalených na banky, energetiku a rafinerie tolik, kolik si naplánoval. V kolonkách WFT a odvod z nadměrných zisků zatím figuruje nula.

Na druhou stranu, vývoj na energetických trzích je prozatím pro vládu relativně příznivý, výdaje na řešení energetické krize by tedy nemusely být tak vysoké. Pozitivní vývoj na energetických trzích by měl podpořit ekonomický růst v letošním roce, byť mělká recese v závěru loňského roku byla potvrzena, což by mělo posílit i příjmy státního rozpočtu.

Otazník zejména přetrvává nad střednědobou konsolidací veřejných financí, které jsou jednoznačně na neudržitelné trajektorii. Dle dat z Eurostatu je Česku jedinou zemí v EU, kde podíl veřejného dluhu vůči HDP po pandemie zatím nedosáhl vrcholu a nadále roste. Je velmi důležité představit kredibilní strategii fiskální konsolidace. Vláda sice počítá s postupnou redukcí strukturálních deficitů tempem 70 mld. Kč ročně, ale není jasné, jakým způsobem tohoto cíle dosáhne.