Deloitte živě Po stopách auditního manažera z Česka až do Mexika. První dojmy ze země, která dala světu tequillu či sombrero
V rámci auditu jsem vždy spolupracoval s několika mezinárodními firmami. Před dvěma lety jsme získali klienta, jehož mateřská společnost sídlí v Mexiku. No a já se letos rozhodl, že vystoupím ze své komfortní zóny a na vlastní kůži poznám, jak to vypadá v zemi, která dala světu Fridu Kahlo, tequillu či sombrero. Jsem Radovan Frolo, manažer v oddělení Audit & Assurance v Deloitte v Česku. A můj šestitýdenní pobyt v mexickém městě Monterrey a práce v místním auditním týmu právě začínají!
ZÁPISKY Z CESTOVATELSKÉHO DENÍKU
Mám za sebou bezmála deset tisíc kilometrů ve vzduchu a 24hodinový let se dvěma přestupy v Londýně a Dallasu. Jdeme na přistání a já jsem ohromen tou neskutečnou velikostí města, které se pode mnou rozprostírá. Něco takového jsem ještě neviděl! Dopředu jsem si zjistil, že Monterrey je město v severovýchodním Mexiku, konkrétně se nachází ve státě Nuevo León, a žije v něm téměř pět milionů obyvatel! Většina z nich v domech, bytů jako v Česku je tady minimum, takže i to samozřejmě přispívá k jeho obrovské celkové rozloze.
První cestovatelské nedorozumění se objeví hned, jakmile si chci objednat taxík. Cena 300$ mě zaskočí… Hledám Uber, ale vyskočí na mě cena jen o 50 dolarů levnější. A to je setsakra hodně. Pochopitelně vím, že v Mexiku platí pesos, ale už mi uniklo, že takhle označují dolar. Po dlouhém hledání na internetu jsem doma – mexický dolar (pesos) je přibližně 0,05 USD. A to už je jiná, taxík objednán!
Doprava je jeden velký chaos. Blinkr nepoužívají, na všechny situace mají klakson, v jednom okamžiku jsme na silnici, která má 10 pruhů, pak zase na další, která nemá ani jeden pruh. Řidič kličkuje z jedné strany na druhou, projíždíme místy, která jsou jak z největšího hororu. Upřímně říkám, že z taxíku do hotelu se mi nevystupuje snadno. Ubytován jsem v osmé nejvyšší budově Mexika, měří 216 metrů. Můj pokoj se nachází v desátém patře a má nádherný výhled na mohutné vrchy hory Cerro de La Silla, která tvoří dominantu města Monterrey.
Día de Muertos aneb Dušičky po mexicku. Do Monterrey přijíždím akorát v době, kdy Mexičané slaví obdobu našich Dušiček – svátek Día de Muertos (1. a 2. listopadu). Všude jsou davy lidí, při večerní procházce zažívám autentickou atmosféru v ulicích. Mexičané věří, že jednou za rok se mrtví vrací zpátky na zem. Je to pro ně opravdu hodně významný svátek. Všude je spoustu svíček, které mají odhánět zlé síly. Celé rodiny přicházejí strávit skoro celou noc na hřbitov, kde jedí, popíjejí a zpívají, aby oslavili památku svých zesnulých. Navzdory důležitosti a nesporného významu tohoto svátku ale spousta mladých Mexičanů slaví Halloween, který převzali z USA.
Nazdobené oltáře uctívají památku zesnulých a jsou buď doma, na zahradě nebo na hrobě zemřelého. Kromě oranžových afrikánů jsou na oltáři barevné papírky, velké množství svíček i oblíbené věci zesnulého včetně jídla a pití. Día de Muertos je pro Mexičany významným svátkem.
Poznávám místní Advisory tým. Ani po dvou dnech se mi nepodařilo dostat se z jet lagu, první pracovní den jsem tak vzhůru už od tří od rána. Tak využívám čas na práci na českých projektech. Deloitte sídlí v Monterrey 30 sekund od mého hotelu ve výškové budově, stačí jen přejít na jiné schodiště a jsem v budově. Vyjíždím do 42. patra a pak se kochám výhledem na město, ten je opravdu neskutečný. Poznávám své kolegy. Jsou přátelští a milí, neustále mě objímají, stále mě pouští do dveří. Během svého šestitýdenního pobytu budu mít na starosti přípravu nabídek, školení IFRS a pojedu navštívit továrny v Mexiku a USA. O tom se rozepíšu zase příště.
Zápisky do cestovatelského deníku. Nejen o auditu:
- Za sto českých korun jsem se v restauraci najedl k prasknutí. Můj učitel angličtiny mě pozval k sobě domů na barbeque. Ochutnal jsem různé domácí salsy a taky chilli papričky. Některé byly nad mé síly…
- V obchodě jsou u každé poklady 3-4 lidé, jeden z nich zboží vykládá na pás, další ho markuje, třetí balí do plastových tašek. Očekávají, že jim při odchodě necháte nějaké drobné…
- Chodit venku v noci o samotě, to se moc nedoporučuje. Od kolegy se hned první den dozvídám, že ho na cestě z práce okradli. Obezřetnost je na místě…
- Káva tady chutná spíš jako voda. Žádná silná a výrazná chuť. Mám pocit, že piju spíše čaj než kafe…
- Existuje tady hodně firem, které prodávají fiktivní faktury. Účetní, kteří mají na starosti firmy a zároveň vlastní tyto firmy, takže pokud někdo potřebuje snížit zisk, nakoupí tyto faktury, aby se vyhnul dani ze zisku…
- Korupce tady jede ve velkém, jeden příběh za všechny: zbourali budovu, protože nebylo bezpečné její podloží. Tak postavili tu samou. Znovu. Na stejném místě…
Chcete zažít zahraniční zkušenost? V Deloitte máte zelenou!
Jak tahle moje cesta z Prahy do Monterrey v Mexiku vlastně vznikla? V Deloitte jsem pracoval na různých mezinárodních zakázkách a vždycky mě zajímalo, jak audit funguje v jiných zemích. Samozřejmě že nejen audit, ale vlastně i to, jak jinde funguje Deloitte samotný. A tak jsem jednoho dne napsal partnerovi v mexickém Deloitte, s nímž jsem se už dříve potkal v rámci spolupráce na auditní zakázce v Madridu, že bych rád do Mexika dorazil. Reakce byla pozitivní. S pochopením jsem se setkal také u nás v auditním týmu. Je neuvěřitelné, kolik možností v Deloitte máme. Pokud to dává smysl a opravdu chcete změnu, zkusit něco nového, dostat se do jiných zemí a vyzkoušet si práci na zajímavých projektech, tu možnost tady máte! Vycestovat můžete na měsíc, dva, půl roku nebo i déle, záleží na dohodě. Já jsem se dohodl na šestitýdenním pobytu, chtěl jsem si totiž ponechat projekty, které mi aktuálně běží v Česku.
Zápisky z Mexika pokračují! Nenechte si ujít další článek nejen o auditu v Mexiku.