Právo 

Regulace daňových odpočtů na výzkum a vývoj: Vítězství obsahu nad formou

Vývojové projekty se vždy vyznačují nejistým výsledkem. Právě proto jsou důležité různé formy podpor tak, aby se do těchto nejistých projektů podnikatelé pouštěli. V daňové oblasti jde především o možnost odpočtu nákladů na výzkum a vývoj jako odčitatelné položky od základu daně. U této formy podpory však někteří podnikatelé doposud namítali, že nejistá je spíš sama regulace. To se však mění s novelou zákona o daních z příjmů, která významně upravuje způsob regulace odpočtů na podporu výzkumu a vývoje.

Jeden příklad za všechny. Stávající úprava odpočtů na podporu výzkumu a vývoje vyžadovala, aby byl písemný projekt plánovaného výzkumu či vývoje vypracován a podepsán před zahájením jeho řešení. V souvislosti s tímto požadavkem se pak vedly dlouhé spory o to, kdy přesně dochází k zahájení řešení vývojového projektu, a kdy má tedy být písemný dokument podepsán. Uplatněné odpočty pak byly rozporovány například s odůvodněním, že projekt výzkumu a vývoje měl být podnikatelem podepsán ještě před vyjednáváním smluvních podmínek se zákazníkem či před jakýmikoliv přípravnými činnostmi. Paradoxně se tak neřešilo, které projekty jsou svou podstatou výzkumně-vývojové a jako takové mají být podpořeny, ale zda jednatel nepodepsal projekt o pár dní později.

Tyto spory ukončil až případ zastupovaný advokáty z Deloitte Legal před Nejvyšším správním soudem. Zde soud potvrdil, že projekt je zahájený až jeho řádným schválením a podpisem. Právě soudní rozhodnutí nastolila praxi při uplatňování nejasných ustanovení zákona, avšak zdaleka ne všech klíčových.

Pomůže novela zákona?

S účinností od 1. dubna 2019 jsme se však dočkali nových pravidel pro uplatňování daňových odpočtů na výzkum a vývoj. Novela zákona o daních z příjmů vznikla v reakci na doporučení pracovní skupiny,  a která byla vytvořena pod vedením Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a do které byl zapojen i Deloitte. Jedním z cílů novely je právě odstranění nejistoty poplatníků uplatňujících daňový odpočet na výzkum a vývoj. Zásadním posunem je především to, že nově bude postačovat dopředu oznámit finančnímu úřadu záměr uplatňovat odpočet na výzkum a vývoj. Kompletní projektovou dokumentaci pak bude nutné vyhotovit nejpozději ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání.

Tento způsob regulace mnohem lépe odráží způsob fungování vývojových projektů ve společnostech. Podnikatelé totiž zpravidla nevytvářejí vývojové projekty tzv. do šuplíku, ale flexibilně reagují na aktuální situaci na trhu tak, aby byli vždy o krok napřed. Poplatníkům nyní odpadnou starosti s tím, že musí dopředu vyhotovit formálně správnou projektovou dokumentaci, jinak ztratí možnost využít této daňové podpory. Podnikatelé se tak budou moci soustředit na technickou realizaci celého projektu, aby byl jeho výsledek co nejjistější.

Deloitte Legal uspěl ve sporech o daňových odpočtech na výzkum a vývoj

Tým daňových litigací advokátní kanceláře Deloitte Legal uspěl ve všech sporech týkajících se daňových odpočtů na podporu výzkumu a vývoje. Možnost odečíst si náklady na vývojové činnosti od základu daně představuje významnou daňovou podporou. Podnikatelé se však v praxi setkávali s nejasnými pravidly pro její využívání. Deloitte Legal zastupoval v této oblasti hned několik klientů a dovedl jejich případy do úspěšného konce. Podnikatelům tak byla vrácena nejenom neoprávněně doměřená daň spolu s úrokem z neoprávněného jednání správce daně za roky trvající soudní spory, ale byla i vyjasněna pravidla pro využívání odpočtu v ostatních letech. Pokud vás zajímá více, obraťte se na advokátku Jiřinu Procházkovou na jprochazkova@deloittece.com.

Článek je součástí zpravodaje dReport – květen 2019, Právní novinky.

Daňové odpočty Novela zákona o daních z příjmů dReport zpravodaj
Technologie  Právo 

Priorita pro EBA: bezproblémový přístup třetích stran k vyhrazenému rozhraní bank

V červnu 2020 vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) nové stanovisko k výkladu vybraných ustanovení nařízení opravujícího regulační technické normy (RTS) pro silné ověření klienta (SCA). V předmětném stanovisku se EBA konkrétně věnovala problematice nastavení vyhrazených rozhraní pro třetí strany, konkrétně pro poskytovatele služeb informování o účtu (AISP) a poskytovatele služeb nepřímého dání platebního příkazu (PISP), ze strany poskytovatele platební služby vedoucího účet klienta (ASPSP). Jím poskytované rozhraní nesmí být nastaveno tak, aby třetím stranám vytvářelo překážky v jeho využití. 

25. 6. 2020
Právo  Deloitte živě 

Jaké změny přináší novela zákoníku práce? Nová pravidla pro čerpání dovolené, sdílené pracovní místo i jednodušší využití datové schránky

Novela zákoníku práce byla v první polovině června schválena Senátem a většina nových pravidel se začne promítat v praxi již od 30. července 2020. Vedle poměrně dlouho proklamovaných změn týkajících se například vysílání pracovníků do zahraničí či systému čerpání dovolené se dílčí novinky dotknou také institutu sdíleného pracovního místa, některých případů náhrady nemajetkové újmy či pravidel při doručování zaměstnanci a zaměstnavateli. Jaké konkrétní legislativní změny podnikatele a jejich zaměstnance čekají a jaký budou mít dopad v praxi? 

24. 6. 2020