Udržitelnost  Účetnictví 

Reporting udržitelnosti: od compliance k nástroji pro tvorbu dlouhodobé hodnoty

Evropský rámec pro ESG reporting prochází zásadní proměnou. Směrnice EU o podávání zpráv podniků o udržitelnosti („CSRD“) spolu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti („ESRS“) se staly realitou, zároveň však stále dochází k jejich úpravám. Výsledkem je prostředí, ve kterém už nejde jen o to, kdo musí reportovat, ale především jak firmy s ESG informacemi pracují a jakou hodnotu jim přinášejí.

Snížení počtu společností, které podléhají povinnému reportingu, i zjednodušení pravidel pro vykazování spustil v únoru 2025 návrh balíčku Omnibus pro CSRD a CSDDD (směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti). Detailní popis hlavních změn vycházejících ze schválené verze tohoto balíčku si můžete prostudovat na odkazu pod tabulkou, níže uvádíme stručný přehled.

Oblast Hlavní změny Limity/detaily
CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) Omezení rozsahu povinného reportingu ·        > 1000 zaměstnanců

·       Obrat > 450mil. eur

·       Reporting za období začínající od ledna 2027

CSDDD (Corporate Sustainability Due Diligence Directive) Zúžený rozsah a pozdější účinnost ·       > 5000 zaměstnanců

·       Obrat > 1,5 miliard eur

·       Účinnost za období začínající od ledna 2030

ESRS (European Sustainability Reporting Standards) Zjednodušené standardy ·       Snížení počtu povinných údajů, zaměření na kvantitativní informace

·       Méně administrativy

Menší dodavatelé/subjekty Snížení povinného reportingu ·       Subjekty bez povinnosti vykazovat podle CSRD nemusí poskytovat rozsáhlá data v rámci hodnotového řetězce
Ověření Odstoupení od přiměřené jistoty ·       Pouze omezená jistota namísto plánované přiměřené (úroveň prověrky, nikoli plného auditu)

Zdroj: iGAAP in Focus — European co-legislators finalise omnibus package on certain corporate sustainability reporting and due diligence requirements

 Co přináší tyto změny v praxi?

Vlivem navyšování limitů se část firem dostává mimo přímou působnost regulací.

To však neznamená, že by ESG ztratilo význam. I společnosti bez povinnosti CSRD často čelí očekávání různých zúčastněných stran. Jedná se zejména o investory, banky a pojišťovny, ale také o zákazníky či obchodní partnery a další subjekty v hodnotovém řetězci. Zapomínat se nesmí ani na zaměstnance a další zainteresované strany.

ESG se tak posouvá z oblasti „regulatorní povinnosti“ do roviny tržního očekávání a strategické nutnosti.

ESRS: standardy jako opora, nikoli cíl

Evropské standardy ESRS definují společný „jazyk“ ESG v EU. Pokrývají environmentální, sociální i governance témata a pomáhají firmám strukturovat informace tak, aby byly srozumitelné a porovnatelné.

Aktuální vývoj ESRS reaguje na praktické zkušenosti firem:

  • zachovává základní principy (včetně konceptu „double materiality“);
  • ale klade větší důraz na materiálnost a dostupnost informací;
  • staví do popředí věrné zobrazení oproti rigidnímu souladu s pravidly.

ESG informace a jejich ověření: důvěryhodnost pro stakeholdery

Jak je řečeno výše, informace o udržitelnosti jsou dnes klíčové pro široké spektrum stakeholderů. Jejich kvalita a důvěryhodnost proto hrají zásadní roli.

Externí ověření výrazně zvyšuje spolehlivost a kredibilitu informací o udržitelnosti jak pro účely interního rozhodování, tak pro potřeby trhu a externích obchodních partnerů.

Stejně jako lze na dobrovolné bázi připravit ESG zprávu o různém rozsahu a obsahu, je možné přizpůsobit i rozsah ověření. To se může zaměřit například jen na konkrétní ukazatele ve zprávě, třeba na uhlíkovou stopu nebo jiné environmentální či sociální metriky.

Ověření informací o udržitelnosti tak může být nastaveno flexibilně, aby co nejlépe kopírovalo měnící se potřeby a zvyšující se kvalitu ESG reportingu.

Jak jsme na tom v České republice?

V České republice je CSRD zatím částečně transponována prostřednictvím zákona o účetnictví a zákona o auditorech. Reporting udržitelnosti je součástí výroční zprávy a je navázaný na digitální formát zveřejňování a povinné ověření.

Pro české firmy to znamená potřebu:

  • jasně definovat governance ESG;
  • zajistit kvalitu a dostupnost dat;
  • propojit ESG reporting s finančním řízením.

Nad rámec povinností ale i některé české firmy postupně mění vnímání ESG – od externí regulace k nástroji, který podporuje lepší rozhodování a dlouhodobou stabilitu.

Závěrem

Současný vývoj regulace ukazuje, že ESG reporting není cílem sám o sobě. Regulace nastavuje minimální standard, ale skutečný přínos vzniká tehdy, když firmy přirozeně integrují ESG principy do svého business modelu a řízení.

Společnosti, které začnou ESG řešit včas – i nad rámec povinností –, získávají lepší přehled o rizicích a příležitostech, dokáží rychleji reagovat na vývoj trhu a budují důvěru klíčových stakeholderů. ESG se tak stává nástrojem pro dlouhodobé budování hodnoty firmy, nikoli jen otázkou compliance.

CSDDD ESRS CSRD Udržitelnost ESG dReport zpravodaj

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right