Právo 

Soudní dvůr EU: nulové tarify operátorů jen pro vybrané aplikace jsou proti pravidlům EU

Soudní dvůr Evropské unie rozhodl 15. září 2020 o otázkách, které se týkaly uplatňování principu síťové neutrality na nulové tarify operátorů. Tyto balíčky tarifů jsou typicky nabízeny pro vybrané hudební aplikace, sledování videa nebo různé messengery. Soudní dvůr, na nějž se kvůli ujasnění výkladu obrátil maďarský soud, rozhodl, že nulové tarify pro balíčky služeb internetového připojení, kterými se umožňuje využívání jen určitých aplikací a služeb, neslučitelné s nařízením o síťové neutralitě.

Jde o významné rozhodnutí, které dopadá na celoevropský telekomunikační trh a také na poskytovatele internetového obsahu. Poprvé se v této oblasti uplatňují přímo aplikovatelná pravidla o síťové neutralitě podle evropského nařízení. Určují se meze pro operátory při konstruování datových tarifů pro internetové připojení.

A poskytovatelům obsahu rozhodnutí naznačuje, že nelze upřednostňovat provoz určitých aplikací před jinými aplikacemi a službami, což má i určitý přesah do ochrany hospodářské soutěže.

O co v Maďarsku šlo?

Maďarský Telenor nabízel dva balíčky služeb internetového připojení nazvané „MyChat“ a „MyMusic“. Smyslem obou balíčků bylo umožnit zákazníkům koupit si určitý objem dat a vedle toho mít volný přístup k určitým aplikacím, který se nezapočítával do zakoupeného objemu dat.

V případě balíčku „MyChat“ to byly aplikace pro online komunikaci Facebook, Facebook Messenger, Instagram, Twitter, Viber a Whatsapp. V případě balíčku „MyMusic“ to byly streamovací hudební aplikace Apple Music, Deezer, Spotify a Tidal a šest rozhlasových služeb. Po vyčerpání objemu dat v balíčku zároveň mohli zákazníci i nadále neomezeně využívat vyjmenované aplikace. Ostatní dostupné aplikace a služby byly buď zablokované, anebo byl jejich provoz zpomalen.

Nabízené nulové tarify přezkoumal maďarský národní regulátor. Potom konstatoval, že opatření zavedená těmito balíčky služeb odporují povinnosti rovného a nediskriminačního nakládání, jak ji požaduje už zmíněné nařízení o síťové neutralitě (konkrétně v článku 3, odstavec 3). Na základě toho společnosti Telenor uložil, aby s nabízením těchto balíčků služeb přestala. A protože se celá věc dostala před budapešťský soud, rozhodli se Maďaři poslat Soudnímu dvoru EU několik předběžných otázek, aby se ujasnil výklad pravidel v nařízení o síťové neutralitě.

Argumentace soudu

Úkolem Soudního dvora EU bylo předně zodpovědět, zda se uvedenými nulovými tarify pro určité aplikace neomezuje výkon práv koncových uživatelů. Soud vyšel z toho, že při takovém posuzování se zohledňuje mimo jiné tržní postavení operátora a rovněž i tržní síla dotčených poskytovatelů obsahu, aplikací a služeb. Nešlo tedy o to redukovat posuzování dohod a obchodních praktik dotyčného operátora na jednotlivé dohody či obchodní praktiky, ale posoudit celkovou obchodní politiku.

Soud se na daný problém dívá optikou kumulovaného dopadu těchto obchodních praktik. Klade si otázku, zda to nemůže vést k tomu, že se budou více používat konkrétní aplikace a služby v rámci „nulového tarifu“ než ostatní dostupné aplikace a služby, které operátor do balíčku nevybral. A dospívá k závěru, že čím více zákazníků uzavře dohody o pořízení takových balíčků služeb, tím spíše může kumulovaný dopad těchto dohod s ohledem na jejich rozsah vést ke značnému omezení výkonu práv koncových uživatelů, či dokonce k ohrožení samotné podstaty těchto práv.

Dále se Soudní dvůr zabýval tím, zda nulové tarify nejsou v rozporu s obecnou povinností nakládat s provozem stejně, bez diskriminace, omezení nebo jeho narušování a bez ohledu na jeho obsah nebo na používané či poskytované aplikace nebo služby. Soud uznal, že na základě stanovených výjimek je přípustné přijímat opatření přiměřeného řízení provozu. Nicméně tato možnost je podmíněna mimo jiné tím, že taková opatření musí být založena na „objektivně odlišných požadavcích určitých kategorií provozu na technickou kvalitu služeb“, a ne na „obchodních cílech“. V daném případě soud shledal, že nulový tarif je doplněn o opatření spočívající v blokování nebo zpomalování provozu, kterými se technicky ztěžuje, nebo dokonce znemožňuje využívání aplikací a služeb, na které se tento tarif nevztahuje.

Tato opatření proto nejsou založena na objektivně odlišných požadavcích určitých kategorií provozu na technickou kvalitu služeb, nýbrž jen na cílech obchodní povahy. Soud došel k závěru, že blokování nebo zpomalování provozu založené na obchodních cílech je v rozporu s uvedeným zákazem nediskriminace.

Co bude dál?

Komentované rozhodnutí je prvním, které se zabývá aplikací pravidel na konkrétní datové tarify operátorů. Další rozhodnutí mohou následovat. Čeká se na rozhodnutí podobných předběžných otázek vznesených německými operátory (případy Telekom Deutschland a Vodafone).

Soudní dvůr poukázal na některé na první pohled ne zcela zřejmé aspekty síťové neutrality. Vyzdvihl nutnost posuzovat obchodní praktiky z hlediska jejich kumulativních dopadů na práva koncových uživatelů. Vyšší hodnotu má zásada nediskriminace oproti obchodním cílům. Obchodní cíl nelze považovat za objektivní kritérium pro diferenciaci provozu. Preference pouze některých aplikací a služeb v rámci poskytovaných tarifů může být na úkor ostatních poskytovatelů obsahu. Všechny tyto aspekty je třeba brát do úvahy.

Při tvorbě tarifů a balíčků služeb lze vycházet z aktualizovaných pokynů BEREC. Podle nich je možné vytvářet nabídky a tarify pro specifický druh datových služeb, jako je streaming, nebo je kombinovat s datovými tarify. Za obecně přijatelné jsou považovány nabídky, které nejsou spojeny s konkrétními aplikacemi či obsahovými službami a uživatel má neomezený přístup k internetu po určitou omezenou dobu (např. v noci nebo o víkendu). Přípustné jsou nabídky s omezeným množstvím dat, pokud si uživatel může dodatečná data dokoupit.

Článek vyšel na webu lupa.cz dne 5. 9. 2020. (redakčně upraveno)

Síťová neutralita Mobilní operátoři SDEU dReport zpravodaj
Právo 

Legal News [říjen 2021]: Ústavní soud potvrdil rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze mezd zaměstnanců České pošty

Ústavní soud se ztotožnil s rozhodnutím Nejvyššího soudu ve věci rovného odměňování zaměstnanců České pošty. Nejvyšší soud dovodil, že i nadále platí, že advokát odpovídá za škodu způsobenou vadnou formulací petitu žaloby, jež byla v důsledku toho zamítnuta. Nejvyšší soud se dále zabýval otázkou schvalování nabytí vlastních akcií valnou hromadou. Nejen o tom jsou říjnové Legal News. 

19. 10. 2021
Právo 

Legal News [září 2021]: Airbnb poskytuje ubytovací služby, nikoliv nájem

Městský soud v Praze rozhodl, že krátkodobé pronájmy prostřednictvím Airbnb spadají pod ubytovací služby, a je tudíž nutné je danit jako podnikatelskou činnost. Nejvyšší soud shledal, že nepřiměřené trvání soudního sporu zakládá vyvratitelnou domněnku způsobené imateriální újmy, kterou je třeba nahradit. Ústavní soud upozornil, že soudy musí informovat odesílatele elektronického podání o výsledku ověření platnosti uznávaného elektronického podpisu, a to v případech, v nichž probíhá automatické ověřování prostřednictvím IT systémů soudů. Další novinky z oblasti českého práva si přečtěte v zářijových Legal News. 

27. 9. 2021
Právo 

Rostoucí ceny stavebních materiálů komplikují zadávání a plnění veřejných zakázek

Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže vydalo na začátku září stanovisko k problematice nárůstu cen stavebních materiálů. Reaguje tak na zvyšující se ceny betonářské oceli, tepelných izolací, železného šrotu a dalších materiálů o desítky až stovky procent. Příčinou nárůstu cen je nedostatek zmíněného zboží na trhu, s čímž se pojí i dlouhé dodací lhůty. Autoři stanoviska představují možná řešení problémů, které mohou v důsledku této situace vzniknout na trhu veřejných zakázek. 

22. 9. 2021