Inflace již řadu let nebývá v české ekonomice v centru pozornosti. Dlouhodobě se pohybuje na relativně nízké úrovni, inflační očekávání jsou spolehlivě ukotvena. Tentokrát se ovšem po delší době vzchopila a překonala hranici 3 procent. Vyšší byla naposledy v říjnu 2012. Důvod k obavám to ovšem není. V dalších měsících by měla opět začít klesat.
Index spotřebitelských cen se v březnu meziměsíčně zvýšil o 0,2 procenta. Meziroční inflace zrychlila z 2,7 procenta na 3,0 procenta. K růstu cenové hladiny přispěly minulý měsíc zejména vyšší ceny elektřiny (+2,7 procenta) a alkoholu a tabáku (+0,7 procenta). Mírně zdražily také pohonné hmoty v reakci na růst cen ropy. Opačným způsobem působil negativní sezónní efekt u cen rekreace. Po skončení lyžařské sezóny klesly ceny rekreace o 2,4 procenta.
Zrychlení inflace je odezvou rychlého růstu ekonomiky v loňském a předloňském roce. Rychlý růst výroby vedl k vyšší poptávce po pracovních silách a při vyčerpané zásobě volných pracovních sil se tento tlak začal přelévat do vyšších mezd. Potom bylo již jen otázkou času, kdy se mzdová inflace přetaví v cenovou inflaci. Výsledkem je celková i jádrová inflace na úrovni 3,0 procent. Inflace je ovšem zpětným zrcátkem stavu ekonomiky. Současné známky zpomalování růstu se tak začnou projevovat s mírným zpožděním. Měnová politika by se měla orientovat podle prognózy inflace, nikoli její současné hodnoty, a vzhledem k tomu, že lze očekávat opětovné zpomalení inflace, není potřeba měnit úrokové sazby nijak velká. Naopak rizika, jako je Brexit nebo nová vlna obchodních válek mezi USA a EU, nabádají k opatrnosti.