Po krátkodobém vzepětí k horní hranici tolerančního pásma inflačního cíle se inflace začala vracet k nižším hodnotám. V červnu se spotřebitelské ceny meziměsíčně zvýšily o 0,2 procenta, meziroční inflace klesla z 2,9 na 2,7 procenta. Nejvýrazněji inflaci v červnu ovlivnily ceny rekreace. Začátek letní turistické sezóny znamenal jako obvykle vyšší ceny dovolených. Cestovní kanceláře tentokrát zvýšily ceny v průměru o 6,7 procenta.
Po krátkodobém vzepětí k horní hranici tolerančního pásma inflačního cíle se inflace začala vracet k nižším hodnotám. V červnu se spotřebitelské ceny meziměsíčně zvýšily o 0,2 procenta, meziroční inflace klesla z 2,9 na 2,7 procenta. Nejvýrazněji inflaci v červnu ovlivnily ceny rekreace. Začátek letní turistické sezóny znamenal jako obvykle vyšší ceny dovolených. Cestovní kanceláře tentokrát zvýšily ceny v průměru o 6,7 procenta.
K růstu cen přispěl také „bramborový efekt“, tj. růst cen v důsledku přechodu z pozdních na rané brambory. Rostly také nájmy a ceny elektřiny pro domácnosti. Naopak letní výprodeje přinesly nižší ceny oblečení a obuvi. V horkém počasí přišlo k duhu levnější pivo.
Inflace je v jistém slova smyslu zpětným zrcátkem ekonomiky. Zrcadlí se v ní předchozí vývoj poptávka a nabídky, nebo tenze na trhu práce. Ekonomika je již patrně za bodem obratu v současném hospodářském cyklu a tlaků na růst cen bude ubývat. V následujících měsících by měla zvolna zpomalovat. S tím také ubývá důvodů pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Naopak, bude-li zpomalení růstu ekonomiky výraznější, bude možné začít uvažovat o obratu měnové politiky (fiskální politika si žije vlastním životem odtrženým od ekonomické reality).