Vyšší inflaci, než je ta současná, pamatuje Česko naposledy v roce 1998. Nicméně tehdy za zvýšením inflace stály změny daní (převod elektřiny, plynu a uhlí z nižší do vyšší sazby DPH). Pokud budeme hledat příhodnější srovnání, musíme se vrátit až do roku 1993.

Letos v lednu přišlo výrazné zdražení energií, nicméně v únoru se dálo zdražovalo. Cena elektřiny se zvýšila o dalších 3,2 %, zemní plyn zdražil o 5,6 %. Vzhledem k situaci na energetických burzách můžeme předpokládat, že energie budou i nadále výrazně zvyšovat celkovou inflaci.

Podobně je tomu s cenami pohonných hmot. Výrazný růst cen ropy v kombinaci s oslabením kurzu koruny zvýšil ceny pohonných hmot na rekordně vysoké hodnoty. V únorové inflaci se to ještě nestačilo plně projevit, o to více to bude patrné v březnových dnech.

Dalším ohniskem inflace jsou potraviny. V únoru ceny potravin stouply o 1,4 %, zejména kvůli cenám zeleniny, pečiva, uzenin a mléčných výrobků. Válka na Ukrajině se neprojevuje jen drahou ropou a zemním plynem, zvyšuje také ceny obilovin na komoditních burzách. Ukrajina je totiž významným vývozcem obilovin a její produkce bude na trhu chybět, což se záhy projeví na cenách potravin a celkové inflaci v řadě zemí včetně Česka.

V neposlední řadě je inflace způsobena stále relativně silnou poptávkou. Tento faktor se spolupodílí například na meziročním růstu cen v restauracích o 12,0 % nebo růstu cen v oblasti rekreace a kultury o 8,6 %. Dvouciferné hodnoty nedosáhla však jen celková inflace, ale také inflace jádrová, což ukazuje, že nelze vše svádět jen na vnější nákladové šoky.

Inflace v únoru vyšplhala nepříjemně vysoko a bohužel v nejbližších měsících může dále stoupat. Kde se zastaví? Na jak dlouho se u nás usídlí dvouciferná inflace? To bude do značné míry záležet na vývoji událostí na Ukrajině. Nicméně předvídatelnější jsou další kroky ČNB. Měnová politika bude muset odpovědět na tu část inflace, za níž stojí domácí poptávka. Úrokové sazby se nejspíše budou dále zvyšovat.