Zásadním způsobem ovlivnily celkovou inflaci ceny potravin. V únoru se snížily o 1,5 %. Tento vývoj ovšem není nijak překvapivý. Jak ceny zemědělských výrobců, tak ceny v potravinářském průmyslu jsou již v deflaci, která se navíc prohlubuje. Nejpatrnější je to u cen rostlinné produkce, kde se projevuje vliv loňské úspěšné sklizně. Sklizeň obilovin se loni zvýšily o 13 %, brambor se sklidilo o 12 % více.

Protiváhou jsou ceny služeb. Ty se v únoru meziměsíčně zvýšily o 0,5 % a meziroční inflace zde dosahuje 4,5 %. Významně k tomu přispívají rostoucí ceny nemovitostí, které se promítají do tržního nájemného a imputovaného nájemného. Rychlejší růst cen je ale vidět také v restauracích či u rekreací.

Obecně lze říci, že se inflační prostředí v Česku zklidnilo. Dokonce natolik, že ČNB může zvažovat návrat ke snižování úrokových sazeb. Nicméně objevil se nový inflační faktor. Cena ropy. Po útoku na Írán se cena barelu ropy typu Brent zvýšila z 68 na 83 dolarů za barel. Tento posun by měl v nejbližších týdnech zvýšit cenu pohonných hmot o 10–15 %, což posune celkovou inflaci výše zhruba o 0,4 procentního bodu. Sekundární dopady přes vyšší dopravní náklady postupně přidají k inflaci další asi 0,3 procentního bodu.

I přes dodatečný nákladový inflační šok by se však měla inflace udržet v tolerančním pásmu kolem inflačního cíle centrální banky.