V souvislosti s konfliktem na Ukrajině byla Evropskou unií vůči Rusku a Bělorusku přijata omezující opatření (mezinárodní sankce), která si kladou za cíl omezit nejen obchod a služby s těmito státy, ale též zasáhnout infrastruktury, které jsou pro jejich ekonomiky, a tedy i zbrojní průmysl a represivní státní aparát klíčové. Některé z uvalených sankcí mají zásadní dopady i do oblasti zadávání veřejných zakázek v členských státech EU, a to jak ve vztahu k probíhajícím zadávacím řízením, tak také ve vztahu k již zadaným veřejným zakázkám.
Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci Expertní skupiny pro veřejné zakázky připravilo ve spolupráci s Finančně analytickým úřadem („FAÚ“) přehlednou metodiku týkající se uplatňování mezinárodních sankcí proti Rusku a Bělorusku v oblasti veřejných zakázek. Současně došlo také ke spuštění webu sankce.datlab.eu, který zadavatelům veřejných zakázek umožňuje jednoduchou předběžnou kontrolu dodavatelů.
Dopady sankcí se liší v závislosti na jejich charakteru. Rozlišujeme individuální finanční sankce a ekonomické sankce. Zatímco individuální sankce směřují vůči konkrétním osobám, subjektům a orgánům, příp. vůči osobám, subjektům a orgánům, které jsou s nimi spojeny, u sankcí ekonomických není podstatná vazba na sankční seznamy osob, ale uplatní se za daných podmínek obecně.
Přijatá omezení (mezinárodní sankce) zakazují zadavateli (a) sankcionovaným osobám anebo s nimi spjatým osobám a subjektům prostřednictvím plateb za plnění veřejných zakázek přímo či nepřímo zpřístupnit jakékoli finanční prostředky nebo hospodářské zdroje (individuální finanční sankce), (b) zadat v čl. 5k nařízení Rady EU č. 833/2014 (dále jen „nařízení“) uvedeným osobám a subjektům s vazbou na Rusko veřejnou zakázku (ekonomické sankce). Zatímco individuální finanční sankce dopadají na všechny veřejné zakázky (bez ohledu na jejich předpokládanou hodnotu), ekonomické sankce v čl. 5k dopadají pouze na veřejné zakázky nadlimitní.
Jelikož je prováděním mezinárodních sankcí povinný každý subjekt, u kterého se sankcionovaný majetek nachází, může být tímto subjektem také zadavatel či dodavatel veřejné zakázky. V případě, že je v rámci zadávání nebo plnění veřejné zakázky detekována sankcionovaná osoba anebo její majetek, vzniká tak každému, kromě splnění výše jmenovaných povinností a dodržení zákazů, oznamovací povinnost vůči FAÚ, který následně zadavateli ve třicetidenní lhůtě sdělí, zda mezinárodní sankce u takového subjektu vyžadují omezení v rámci této veřejné zakázky (jejího zadání či plnění) a zda budou ze strany FAÚ přijata nějaká opatření, popř. zda lze požádat o výjimku umožňující pokračovat v plnění.
Ve vztahu k posouzení, zda se na účastníka zadávacího řízení či vybraného dodavatele uplatní sankční mechanismy, by mělo být aplikováno obecné zákonné pravidlo pro posouzení splnění podmínek účasti nebo hodnocení kritérií podle § 39 odst. 5 zákona č. 134/2016., Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Zadavatel by tak při tomto posouzení měl vycházet z dokumentů, které jsou obsaženy v nabídce nebo které má zadavatel k dispozici (např. informace z evidence skutečných majitelů či doklady prokazující základní a profesní způsobilost). Jelikož ZZVZ neobsahuje pro uplatnění sankčních mechanismů konkrétní procesní postup, musí zadavatel vyjít z obecných pravidel a zvolit takový postup, který bude s těmito pravidly v souladu a který mu zároveň umožní zabránit porušení sankčních předpisů. Tímto porušením by v případě ekonomických sankcí bylo již samotné zadání veřejné zakázky subjektům uvedeným v čl. 5k nařízení, v případě individuálních sankcí pak až platba za plnění veřejné zakázky sankcionovanému subjektu a nesplnění oznamovací povinnosti vůči FAÚ.
Rozhodne-li se zadavatel vůči dodavateli mezinárodní sankce uplatnit, měl by mu v rámci zachování transparentnosti oznámit, jakým způsobem byly mezinárodní sankce vůči němu aplikovány. Pokud dodavatel naplňuje podmínky čl. 5k nařízení, může zadavatel postupovat například tak, že nabídku sankcionovaného subjektu v průběhu zadávacího řízení nezohlední již při hodnocení nabídek, nebo ji do hodnocení zahrne, ale nevybere ji jako nejvýhodnější, přestože by nejlépe splňovala hodnoticí kritéria. Není vyloučena ani varianta, že bude rozhodnuto o výběru sankcionované osoby jako vybraného dodavatele, avšak pouze za předpokladu, že zadavatel svým dalším postupem zabrání uzavření smlouvy. Přiměřeným opatřením může být i vyloučení dodavatele, a to v kterékoli fázi zadávacího řízení. Platí přitom, že postup zadavatele by měl být odůvodněn tak, aby dodavateli bylo zřejmé, které konkrétní sankční opatření vůči němu bylo aplikováno a z jakých důvodů. Vhodným okamžikem pro oznámení této informace může být např. okamžik odeslání oznámení o výběru dodavatele podle § 123 ZZVZ, není však vyloučeno ani oznámení dřívější. Sankcionovaný dodavatel je oprávněn podat proti postupu zadavatele námitky.
Je nutné zdůraznit, že jak individuální finanční sankce, tak také sankce ekonomické se uplatní i po zadání veřejné zakázky. Individuální finanční sankce dopadají na smlouvy na veřejné zakázky, u kterých dochází k platbám za poskytnuté dodávky, služby či stavební práce po nabytí účinnosti sankčního opatření vůči osobám jmenovaným na sankčních seznamech EU. Ve vztahu k sankcím ekonomickým se pak pro smlouvy uzavřené před 9. dubnem 2022 uplatní čl. 5k odst. 4 nařízení, který účinnost zákazu plnění u těchto smluv posunuje na 10. října 2022. Zadavatelům je tak poskytnuto přechodné období, které by měli využít k ukončení závazků ze smluv, které podléhají sankcím, vyřízení žádosti o výjimku podle čl. 5k odst. 2. nařízení, příp. k zajištění plnění, které bylo předmětem dotčené smlouvy, jiným způsobem.
Na základě výše zmíněného lze tedy doporučit, aby zadavatel z preventivních důvodů provedl posouzení dopadu sankcí nejenom na smlouvy budoucí, ale také na smlouvy již uzavřené.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
