V roce 2020 poklesl HDP o 5,5 %. Loni HDP reálně rostl (nejspíš o 2,5 %), byť v druhé polovině roku už ekonomika sklouzla do recese. Nominálně HDP loni rostl velmi dynamicky (kvůli inflaci), v roce 2020 nominálně mírně poklesl. Loni byly mimořádné výdaje kvůli energetické krizi, v roce 2020 zase kvůli pandemii. Není tedy mnoho důvodů, proč by měl rozpočet za loňský rok dopadnout takto špatně.

Vzhledem k tomu, že státní rozpočet byl nedávno novelizován, příjmy i výdaje se čerpaly více méně podle plánu. Stále pokulhávají příjmy z EU. Dle vyjádření ministra financí je to kvůli pomalému schvalování projektů Národního plánu obnovy.

Na tento rok je plánovaný rozpočet s deficitem 295 mld. Kč. Hlavní riziko rozpočtu na tento rok spočívá v tom, že stát nevybere na mimořádných daních uvalených na banky, energetiku a rafinerie tolik, kolik si naplánoval. Na druhou stranu, vývoj na energetických trzích je prozatím pro vládu relativně příznivý čili výdaje na řešení energetické krize by nemusely být tak vysoké.

Otazník přetrvává zejména nad střednědobou konsolidací veřejných financí, které jsou jednoznačně na neudržitelné trajektorii. Dluhopisové trhy jsou poslední dobou nervózní, o čemž svědčí nedávný výprodej britských dluhopisů a následný pád premiérky Trussové. Česká ekonomika se dostala do hledáčku finančních trhů, když ji nedávno označila jedna investiční banka za ekonomiku s rizikem měnové krize. V současné situaci je proto velmi důležité představit kredibilní strategii fiskální konsolidace. Vláda sice počítá s postupnou redukcí strukturálních deficitů tempem 70 mld. Kč ročně, není ale jasné, jakým způsobem tohoto cíle dosáhne.