Na první pohled dopadl státní rozpočet v loňském roce dobře. Plánovaná hodnota schodku upravená po povodních byla 282 mld. Kč. Realita je 271 mld. Kč. Ve skutečnosti ovšem na povodně směřovaly výdaje v objemu 15 mld. Kč, nikoli rozpočtovaných 30 mld. Kč Bez povodní by tedy činil schodek 256 mld. Kč, zatímco původně schválený rozpočet počítal s deficitem 252 mld. Kč. V roce 2023 dosáhl schodek 289 mld. Kč. Meziročně se tedy rozpočet zlepšil, plánovaný schodek ovšem překročil.
Příjmy rozpočtu se nominálně zvýšily o 51,3 mld. Kč. Zásadním způsobem tomu pomohl vyšší výběr sociálního pojistného o 63,4 mld. Kč, k němuž přispěl růst mezd a opětovné zavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 %. Oživení domácí poptávky přineslo zvýšení inkasa DPH o 16,4 mld. Kč. Zvýšení sazeb spotřebních daní přineslo do rozpočtu navíc 14,6 mld. Kč.
Výdaje stouply meziročně o 34,1 mld. Kč. Vývoj na výdajové straně ovlivnila skutečnost, že se letos nemusela opakovat pomoc firmám a domácnostem při energetické krizi. Díky tomu se běžné transfery firmám snížily o 71,2 mld. Kč. Opačným směrem působilo zvýšení výdajů na důchody o 24,7 mld. Kč, vyšší objem prostředků z rozpočtu směřujících do mimorozpočtových fondů o 21,3 mld. Kč a nárůst výdajů na obsluhu státního dluhu o 20,1 mld. Kč.
Celkové saldo veřejných financí by mělo v loňském roce díky přebytkům obecních a krajských rozpočtů dosáhnout asi 225 mld. Kč, tj. 2,8 % HDP. Cyklicky očištěné saldo by mělo činit 2,5 % HDP. Pokud by se měl stabilizovat dluh vládního sektoru v relaci k HDP, musel by se schodek snížit o dalších 90 mld. Kč, tj. 1,1 % HDP. Bez toho bude dluh v poměru k HDP i nadále na vzestupné dráze.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
