Za leden až září hospodařila centrální vláda s deficitem 271 mld. Kč, v samotném září pak deficit činil 40 mld. Kč. Dvanáctiměsíční saldo aktuálně činní 364 mld. Kč. Daňové příjmy i výdaje se v zásadě vybírají dle plánu. Vybralo se více než 75 % celoročního plánu, zatímco se utratilo zhruba 75 % celoročního plánu. Pokulhávají příjmy z EU, kde se zatím vybralo jen 40 % celoročního plánu.
Po relativně dobrém červnu a červenci přišel srpen s měsíčním deficitem 38 mld. Kč a září s deficitem 39 mld. Kč. Deficit za 9 měsíců činí 271 mld. Kč, ale při měsíčních deficitech zhruba 40 mld. Kč bude na konci roku deficit atakovat 400 mld. Kč namísto plánovaných 330 mld. Kč. A to nás ve zbytku roku ještě čeká výplata kompenzací na zastropování cen energií.
Ze stejného důvodu se jeví jako nereálný plán deficitu 295 mld. Kč na příští rok. Energetická krize bude určitě pokračovat i v příštím roce. Tempo konsolidace veřejných rozpočtů tak nevyhnutelně bude pomalejší, než si vláda původně předsevzala. Na druhou stranu vláda nemůže na rozpočtovou konsolidaci zcela rezignovat. Nedávný výprodej libry a britských vládních dluhopisů ukazuje, že trpělivost finančních trhů opravdu není bezedná. Vláda má však omezený manévrovací prostor. Tento a příští rok bude potřeba řešit energetickou krizi a v roce 2024 se již začnou blížit parlamentní volby. Opatření jako windfall tax mohou zmírnit náklady na řešení energetické krize, ale nesníží neúnosně vysoký strukturální deficit. Ke snížení strukturálního deficitu by ovšem bylo zapotřebí sáhnout do nastavení daňového systému, během energetické krize a před volbami k tomu však nebude vůle.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
