Deloitte živě 

Továrna na výrobu baterií do elektromobilů přinese Česku tisíce pracovních míst a miliardy korun

Automobilový průmysl tvoří v České republice 10 % HDP, čtvrtinu průmyslové produkce, a počítáme-li i návazné obory, zaměstnává až půl milionu lidí. Na plány Evropské unie, jejichž cílem je uhlíková neutralita do roku 2050 a do roku 2035 ukončení prodeje vozidel se spalovacím motorem, proto řada lidí nahlíží s obavami o ekonomické dopady. Nový vývoj ale přináší i nové příležitosti – a v případě autoprůmyslu je touto příležitostí elektomobilita. Výroba baterií do aut je pro Česko šancí, jak nahradit očekávané ekonomické ztráty a naopak získat miliardy na DPH a tisíce pracovních míst. To jsou výsledky, které přinesla studie Deloitte na téma Rozvoj výroby baterií v Česku, vypracovaná pro Svaz moderní energetiky.

Automobilový průmysl je klíčový nejen pro Českou republiku. V zemích Visegradské čtyřky a v Německu se vyrábí 47 % všech automobilů v Evropě. Vzhledem k výše zmíněným ekologickým plánům EU je proto pro všechny tyto země důležité najít způsob, jak produkci vozů na svém území udržet. V opačném případě hrozí negativní ekonomické dopady. Řešení se nabízí v podobě tzv. gigafactory (GF), tedy továrně na výrobu baterií do automobilů. Česká vláda již proto v červenci tohoto roku schválila memorandum mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a společností ČEZ o podpoře projektu továrny na baterie pro elektromobily.

„Je třeba říct, že rozvoj elektromobility není podporován jen Evropskou komisí, ale přijaly ji i všechny významnější automobilky, které to mají ve svých strategiích,“ říká Josef Kotrba, chairman a vedoucí poradenského týmu pro energetiku v Deloitte. Z toho je zřejmé, že budoucí potřeba baterií do elektromobilů je nezpochybnitelná. Podle studie Deloitte se bude poptávka po bateriích do roku 2030 pohybovat přibližně na 450–630 GWh.

V současné době jsou ve středoevropském regionu v provozu teprve tři továrny na výrobu baterií – dvě v Maďarsku a jedna v Polsku. Do budoucna jich však bude potřeba mnohem více. V případě průměrné výrobní kapacity jedné GF na úrovni 40 GWh by k pokrytí poptávky EU bylo potřeba 11 až 16 továren v roce 2030 a 26 až 35 továren v roce 2040. „Jestli někdy světoví výrobci pochopili, že nemít výrobu důležitých komponentů blízko, je rizikové, pak to byla pandemie. Všichni už teď vědí, že globální dodavatelské řetězce je potřeba zkracovat. Dovážet baterie z druhého konce světa by nebylo úplně šťastné,“ uvádí Radek Špicar, viceprezident pro hospodářskou politiku a export Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Přínos pro Česko bude v miliardách

Ústecký kraj a Karlovarský kraj – to jsou lokality, které již byly pro výstavbu gigafactory vytipovány jako nejvhodnější. „Počítá se s tím, že v ČR by se měla továrna objevit v severních Čechách, aby nahradila utlumovanou uhelnou energetiku,“ vysvětluje Josef Kotrba s tím, že nová továrna a související provozy by mohly dát místním lidem nové zaměstnání.

Podle studie Deloitte Proč by Česko mělo mít svou gigafactory by výstavba a následný provoz gigafactory v tuzemsku zvýšil HDP o 186 mld. Kč. „Na úrovni produkce je zvýšení ještě vyšší, dle našeho odhadu dosahuje 528 mld. Kč,“ říká David Marek, hlavní ekonom Deloitte. V rámci investiční fáze, tedy fáze výstavby jedné továrny o 40 GWh, by vzniklo zhruba 6095 pracovních míst. Provoz gigafactory by v nových výrobních kapacitách a navazujících dodavatelských firmách vytvořil dalších zhruba 33 035 nových pracovních míst. „Z pohledu odvětví by největší pozitivní dopad zaznamenaly firmy ze zpracovatelského průmyslu a dále firmy poskytující služby,“ potvrzuje David Marek.

Lithium na Cínovci – šance pro Česko

Do projektu gigafactory v ČR může velmi pozitivně promluvit ještě jeden faktor: Česká republika disponuje největšími zásobami lithia v Evropě. Pokud by zde vznikla továrna na výrobu baterií, mohl by se díky vlastnímu lithiu na českém území udržet celý hodnotový řetězec – od dodávky vstupních surovin přes výrobu baterií až po jejich využití pro second life a recyklaci. Ekonomický přínos by tak mohl být ještě výraznější.

Radek Špicar se však v této souvislosti obává, aby Česká republika dokázala této výhody plně využít. A připomíná analogii s těžbou dřeva, kdy Česko v posledních třiceti letech není příliš úspěšné v tom, dát zde vytěženému dřevu přidanou hodnotu – tedy například z něj vyrobit nábytek a pak ho na trhu prodat –, ale vyváží ho do zahraničí v surovém stavu.

Výzkum, vývoj a spolupráce s vysokými školami

Projekt by měl mít dopad také na oblast výzkumu a vývoje. Ten by měl být realizován ve výzkumném středisku, které bude součástí gigafactorty, ale i na vysokých školách a v soukromém sektoru.

Předpokládá se úzká spolupráce s technickými školami a vytvoření nových studijních oborů už na úrovni středních škol. „Byl bych nerad, kdyby tady byla jen výroba a nebyl na ni navázán vývoj a spolupráce s vysokými školami. Přítomnost gigafactory na českém území by měla také znamenat, že tady bude práce nejen pro dodavatele, ale například i pro vysoké školy,“ říká Radek Špicar.

Zajímá vás toto téma a chcete se o něm dozvědět více? Přečtěte si celou studii Rozvoj výroby baterií v Česku.

Elektromobilita Automotive
Deloitte živě 

Expanze do zahraničí pohledem financí: co řeší technologické firmy?

Finanční základy každé společnosti jsou stejné, v případě technologických firem jde ale hlavně o to, že už od začátku mají mezinárodní ambice. Tím pádem proti společnostem z jiných oborů rostou rychleji. To klade zvýšené nároky na obsluhu financí. Jak vyřešit různé měny, platební chování zákazníků či kurzové riziko, když firma působí hned na několika zahraničních trzích? Pár tipů přináší Lukáš Martoš, vedoucí oddělení Cash managementu pro region střední Evropy v Citi. 

8. 12. 2021
Deloitte živě 

Petr Bednařík z DataSentics: Firmy se ocitají v době cloudové, AI a strojové učení jsou základem

Mezi společnostmi dlouhodobě roste zájem o personalizovaná technologická řešení pro dílčí podnikové procesy. Ne vždy je však vývoj takové unikátní platformy jednoduchou záležitostí. Zejména firmy z oblastí bankovnictví a pojišťovnictví, které pracují s citlivými daty klientů, vyžadují ze strany dodavatelů zvláště komplexní a obezřetný přístup. Jaké technologie jsou v rámci modernizace firem nejvíce využívány? Zeptali jsme se Petra Bednaříka, zakladatele největšího českého machine learning studia DataSentics, které uspělo v žebříčku Deloitte Technology Fast 50 a stalo se osmou nejrychleji rostoucí technologickou firmou ve střední Evropě. 

8. 12. 2021
Deloitte živě 

Automatizace a umělá inteligence jsou klíčové faktory transformace zdravotnictví, říká předseda spolku Mladí lékaři

Modernizace českého zdravotnictví je výzvou nejen pro stát a nemocnice, ale také pro samotné lékaře a dodavatele IT systémů. V minulosti se implementace digitálních řešení ve zdravotnictví významně osvědčila, a proto je potřeba v tomto pozitivním trendu pokračovat. O digitalizaci a automatizaci oboru, jeho udržitelnosti, ale také o odlivu českých lékařů do zahraničí jsme si povídali s předsedou spolku Mladí lékaři Martinem Kočím, který byl hostem třetí konference CzechSetGo! na téma eHealth v Česku. 

3. 12. 2021