Účetní jednotky, u kterých je účetní období shodné s kalendářním rokem, už pomalu začínají plánovat roční účetní závěrku. Její příprava znamená zejména naplánování inventarizace majetku a závazků, uzávěrkové operace, jako je kalkulace odložené či splatné daně z příjmů nebo rezervy na tuto daň, zaúčtování dohadných položek a časového rozlišení, kontrola zařazení účetní jednotky v rámci kategorizace účetních jednotek a další aktivity.

Je potřeba inventarizace vlastního kapitálu?
Zákon o účetnictví výslovně nepožaduje provádět inventarizaci vlastního kapitálu. Důvodem pro „opominutí“ vlastního kapitálu v seznamu povinně inventarizovaných položek je skutečnost, že výše vlastního kapitálu vyplývá z rozdílu mezi aktivy a závazky. Pokud budou aktiva a závazky, které podléhají inventarizaci ze zákona, řádně ověřeny a inventurní rozdíly řádně proúčtovány, měla by být i hodnota vlastního kapitálu vykázána správně – co do výše.

Účetní jednotky a jejich vedení se naštěstí zpravidla nespokojí jen s výše uvedeným nepřímým ověřením hodnoty vlastního kapitálu, ale provádí také ověření jeho struktury. Ověřování se provádí na základě základních dokumentů účetní jednotky, usnesení nejvyšších orgánů účetní jednotky (valné hromady, představenstva), rozhodnutí společnosti, zápisů do obchodního rejstříku, projektů přeměny společnosti, dokladů o oceňování reálnou hodnotou, darovací smlouvy apod.

Základní kapitál
Při ověření základního kapitálu se kontroluje zejména jeho případné zvýšení nebo snížení. Rozhodující pro účtování zvýšení nebo snížení na účtu Základního kapitálu je zápis do obchodního rejstříku. Před zápisem do obchodního rejstříku se dočasně používá účet skupiny 41 – Změny základního kapitálu.

Při ověřování položky základního kapitálu je třeba věnovat pozornost pohledávkám za upsaný základní kapitál. Obchodní společnosti typu s.r.o. musí splatit upsaný základní kapitál ve lhůtě sjednané ve společenské smlouvě, nejpozději do 5 let od vzniku společnosti nebo od převzetí vkladové povinnosti za trvání společnosti. V obchodních společnostech typu a.s. je založení akciové společnosti účinné, pokud uhradí každý zakladatel případné emisní ážio a v souhrnu alespoň 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií v době určené ve stanovách, nejpozději do okamžiku podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Akcionář je povinen splatit emisní kurs jím upsaných akcií v době určené ve stanovách nebo v rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, nejpozději do 1 roku ode dne vzniku společnosti nebo od účinnosti zvýšení základního kapitálu.

Při uzávěrkových pracích je třeba ověřit, zda účetní jednotka tvořila rezervní případně jiné fondy podle společenské smlouvy nebo stanov společnosti, popřípadě dle rozhodnutí valné hromady.

Rozdělení zisku s.r.o.
Podle § 161 zákona o obchodních korporacích částka zisku k rozdělení mezi společníky nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem o obchodních korporacích a společenskou smlouvou.

Podle § 181 zákona o obchodních korporacích projedná účetní závěrku valná hromada nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.

Rozdělení zisku a.s.
Podle § 350 zákona o obchodních korporacích akciová společnost nesmí rozdělit zisk ani jiné vlastní zdroje mezi akcionáře, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení snížil pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle tohoto zákona nebo stanov rozdělit mezi akcionáře.

Podle § 403 zákona o obchodních korporacích projedná účetní závěrku valná hromada nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.

Vykazování výsledku hospodaření za minulé účetní období k rozvahovému dni
K rozvahovému dni musí být vypořádán účet 431 Výsledek hospodaření, vykazovaný na konci minulého účetního období v položce „A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období“. Valná hromada by měla v průběhu běžného období rozhodnout, jak naloží s hospodářským výsledkem vytvořeným v předchozím účetním období. Pokud valná hromada nerozhodla, další postup upravuje ČÚS č. 018 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky, bod 3.1.11.  Tento účet nesmí mít k okamžiku uzavření účetních knih zůstatek. Pokud k okamžiku uzavření účetních knih není rozhodnuto o použití výsledku hospodaření, převede se zůstatek tohoto účtu ve prospěch (v případě zisku) nebo na vrub (v případě ztráty) příslušného účtu účtové skupiny 42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření vykazovaného v položce „A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/-)“.

Toto ustanovení je pro účetní jednotky praktické, nicméně může být v rozporu s odpovědností valné hromady v souvislosti se schvalováním účetní závěrky a rozdělením zisku nebo vypořádáním ztráty. Je to až poslední možnost, jak postupovat, přirozená je situace, kdy valná hromada či jediný společník nebo akcionář v průběhu účetního období rozhodnutí učiní. Zároveň může dojít k chybě, pokud nejsou vytvořeny v dostatečné výši fondy ze zisku (podle stanov nebo společenské smlouvy) na úhradu ztrát nebo např. v souvislosti s držením vlastních akcií.

Úpadek
Nakonec by mělo být ověřeno, že nenastaly skutečnosti uvedené v § 182 zákona o obchodních korporacích. Podle tohoto ustanovení je jednatel povinen svolat valnou hromadu, jakmile zjistí, že společnosti hrozí úpadek, nebo je-li ohrožen cíl sledovaný společností, a navrhne valné hromadě přijetí jiného vhodného opatření nebo v krajním případě zrušení společnosti.

Podle § 403 zákona o obchodních korporacích představenstvo svolá valnou hromadu, jakmile zjistí, že celková ztráta společnosti na základě účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti očekávat, a navrhne vhodné opatření, v krajním případě zrušení společnosti.

Pokud účetní jednotka vykazuje záporný vlastní kapitál, je třeba zvážit, zda není účetní jednotka v úpadku podle insolvenčního zákona. Pokud by účetní jednotka byla v úpadku, je povinna podat insolvenční návrh.

Závěr
Z výše uvedeného vyplývá, že přestože zákon o účetnictví explicitně nepožaduje inventarizaci vlastního kapitálu, dává smysl zejména pro vedení společnosti věnovat této položce dostatečnou pozornost. Účetní výkazy pro důkladnou analýzu poskytují dostatečnou podporu.

Článek je součástí zpravodaje dReport – říjen 2018, Účetní novinky.