Poradenství 

Zero Emissions Day a uhlíková stopa pro začátečníky

Věděli jste, že na 21. 9. připadá Zero Emissions Day (volně přeloženo jako Den nulových emisí)? Jde o kanadskou iniciativu, jejímž cílem je po dobu 24 hodin nespalovat žádná fosilní paliva. Mezinárodní den bez emisí slouží také k rozšíření povědomí o klimatické změně a skleníkových plynech. Jak lze stanovit svůj dopad v rámci emisí CO2 a co můžeme udělat (nejen) dnes?

Vše začalo v roce 2008 založením webové stránky Kenem Wallacem s poselstvím „Dejte naší planetě jeden den v roce volno“ a výzvou, aby Země v rámci boje s klimatickými výzvami dostala každoročně „den volna“. Svět tuto výzvu přijal a 21. září označil jako Den nulových emisí respektive Zero Emissions Day. Co by se mělo dít v praxi? Alespoň na jeden den by se neměl používat benzín, ropa, plyn ani uhlí a mělo by dojít k minimální spotřebě elektřiny, či k její úplné eliminaci, pokud je to samozřejmě možné. Jeden den v roce ale pochopitelně nestačí, zásadní je snížit uhlíkovou stopu.

Stanovení uhlíkové stopy je relativně novodobý koncept, který vznikl v 90. letech minulého století, ale nabral na popularitě až v roce 2003. Stále se zpřesňuje a vyvíjí. Uhlíková stopa možná není všespásná, ale určitě značným dílem pomáhá při zmírnění klimatické změny. Je totiž prvním krokem v náročném snažení o dekarbonizaci neboli snížení uhlíkové stopy našich činností, ať už ve sféře osobní nebo pracovní.

Skleníkové plyny a uhlíková stopa: o co jde?

Skleníkové plyny podporují takzvaný skleníkový efekt, jehož výsledkem je ohřívání planety neboli globální oteplování. Mezi nejvýznamněji se vyskytující skleníkové plyny patří vodní pára, oxid uhličitý, metan a oxid dusný. To jsou zároveň plyny, které se běžně vyskytují v naší atmosféře. Díky lidské vynalézavosti ale vznikly i mnohonásobně škodlivější skleníkové plyny, než je samotný oxid uhličitý, například fluorované uhlovodíky anebo freony. Jejich nadměrnými emisemi podporujeme a zrychlujeme již zmiňovaný skleníkový efekt a ohříváme planetu Zemi. Emise skleníkových plynů vznikají napříč různými průmyslovými sektory, od energetiky, letectví až po zemědělství, ale i v domácnostech nebo různých institucích. Bohužel se týkají každého z nás a dopady klimatické změny zrovna tak.

Pro uchopení skleníkových plynů a možné řešení problému klimatické změny je používána uhlíková stopa. Uhlíková stopa představuje určité množství plynů (vyjádřených pomocí tun ekvivalentu oxidu uhličitého (t CO2e)), které přispívají ke skleníkovému efektu a které vznikají v důsledku spotřeby nebo výrobní činnosti člověka. Nejsnáze si lze její výpočet představit jako:

Uhlíková stopa a emisní faktory se často potýkají s kritikou, že jsou nepřesné a zavádějící. Je však důležité si přiznat, že emisní faktory nemusí vždy sloužit k dokonalému vyčíslení uhlíkové stopy, které za sebou člověk, výrobek nebo společnost zanechají. Emisní faktory, kterými kvantifikujeme dopad na ovzduší různých aktivit, mají za úkol indikovat, jak závažný dopad konkrétní subjekty mají a pokud si vybíráme mezi jednotlivými přístupy, indikovat, která je k životnímu prostředí příznivější.

Důvěřuj, ale prověřuj detaily výpočtu uhlíkové stopy

Velmi často se také stává, že uhlíková stopa a nedostatečné informace o detailu jejího výpočtu jsou základním stavebním kamenem marketingového greenwashingu společností. Tvářit se zeleně prostě prodává. Proto je vždy potřeba dohledávat informace o tom, z jakých vstupních dat byla uhlíková stopa vypočítaná a jaké emisní faktory do výpočtu vstupovaly. Stejně jako ve všem, co člověk dělá, je pro důvěryhodnost tvrzení okolo uhlíkové stopy naprosto zásadní transparentnost.

Redukční řešení uhlíkové stopy v osobním životě jsou mnohdy triviální, občas lehce diskomfortní, pro většinu lidí ale hlavně  představitelná. Aby došlo k významnému snížení uhlíkové stopy, bylo by potřeba nejezdit autem, nelétat letadlem, používat obnovitelné energie, nakupovat lokálně a podobně. Stále však roste tlak veřejnosti, finančních institucí a nejrůznějších investorů na společnosti ve všech průmyslových odvětvích, které budou mít významný podíl na udržení zvýšení průměrné teploty pod 1,5 oC a následně dosažení Net-Zero v roce 2050. Pro konkrétní společnost bývá ale velmi náročné upravit svou činnost tak, aby snižovala svou uhlíkovou stopu a zároveň si zachovala růst zisků.

V Deloitte se snažíme pomáhat společnostem stanovit si svůj dopad v rámci emisí CO2e a také nastavit přijatelná řešení pro jeho maximální možnou redukci v mezích technologických a finančních prostředků. Obraťte se na nás a náš tým – pomůžeme vám s výpočtem uhlíkové stopy nebo nastavením dekarbonizační strategie. A i když si myslíte, že se vás to netýká, věřte nám, týká. A týkat bude…

Evropská komise upřesnila požadavky na zveřejňování informací o udržitelnosti

Číst více arrow-right-icon
Ilustrační obrázek: Evropská komise upřesnila požadavky na zveřejňování informací o udržitelnosti

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right