Základní zjednodušené pravidlo zní, že poplatníkem dorovnávací daně je každá společnost, která je členem nebo je mateřskou společností nadnárodní či vnitrostátní skupiny s konsolidovanými výnosy ve výši alespoň 750 mil. eur, a to nejméně ve dvou ze čtyř předchozích účetních období dané skupiny. Obecným zjednodušeným cílem dorovnávacích daní (známých také jako Pilíř 2) je zajistit, aby na úrovni jednotlivých států, ve kterých skupina působí, byla vždy odváděna minimální daň v efektivní sazbě alespoň 15 %.

Pokud je vaše společnost poplatníkem dorovnávací daně, pak již za rok 2024 musí v účetní závěrce zveřejnit informace, které se dorovnávací daně týkají, a zároveň zaúčtovat případný náklad na dorovnávací daň, jenž se vztahuje k roku 2024, protože povinnosti poplatníků související s dorovnávacími daněmi jsou zavedeny pro zdaňovací období začínající po 31. prosinci 2023.

Dovolujeme si upozornit na skutečnost, že dle očekávané novely zákona o dorovnávacích daních (podrobněji v našem nedávném článku), která je momentálně projednávána Poslaneckou sněmovnou ČR, by měla lhůta pro podávání informačních přehledů a daňových přiznání k dorovnávací dani za rok 2024 skončit nejdříve 30. června 2026. Fakt, že bude lhůta pro podání daňových přiznání pravděpodobně prodloužena, ale neznamená, že by se o dorovnávací dani nemělo účtovat nebo že by se neměly vykazovat související informace v příloze.

Na co by tedy společnost při přípravě účetní závěrky za rok 2024 neměla zapomenout?

Zveřejnění v účetní závěrce

Nejprve je potřeba si ověřit, zda společnost je, nebo není poplatníkem dorovnávací daně (viz výše). Tuto informaci nejsnáze společnost získá u své mateřské společnosti, resp. v konsolidované účetní závěrce ultimátní mateřské společnosti zjistí, jaké jsou konsolidované výnosy skupiny.

Pokud je společnost poplatníkem dorovnávací daně a zároveň účtuje o odložené dani (o odložené dani musí účtovat každá povinně auditovaná účetní jednotka nebo ta, která sestavuje účetní závěrku v plném rozsahu), pak má podle § 39 odst. 5 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, povinnost v příloze účetní závěrky uvést:

• informaci o tom, že účetní jednotka je poplatníkem dorovnávací daně;
• informaci o tom, že dorovnávací daň nebyla zohledněna při výpočtu odložené daně; a
• část nákladu na splatnou daň připadající na dorovnávací daň.

Vzhledem ke složitosti pravidel dorovnávacích daní může být vhodné, aby společnost v příloze účetní závěrky uvedla i další doplňující informace (např. to, že využívá tzv. bezpečných přístavů, nebo rozsah nejistoty ohledně výše zaúčtované dorovnávací daně – viz dále).

Povinnost kalkulovat dorovnávací daň

To, že je společnost poplatníkem dorovnávací daně, ještě automaticky neznamená, že musí dorovnávací daň kalkulovat. Společnost může využít přechodných pravidel tzv. bezpečného přístavu, které umožňují za určitých podmínek neprovádět kompletní výpočet efektivní sazby daně a dorovnávacích daní (podrobněji viz zákon č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny, ve znění pozdějších předpisů, („zákon o dorovnávacích daních“) § 143 a následující). Obvykle se bude jednat o přechodná pravidla bezpečného přístavu založená na informacích obsažených ve zprávě podle zemí, viz § 145 zákona o dorovnávacích daních.  Výjimka přechodného bezpečného přístavu se může aplikovat, pokud bude splněno alespoň jedno z kritérií uvedených v § 145 zákona o dorovnávacích daních. Výpočet hodnot pro porovnání s limitními kritérii se provádí za všechny společnosti skupiny v daném státě. Splnění podmínek alespoň jednoho kritéria znamená, že se dorovnávací daň za daný stát považuje za nulovou. I zde je tedy obvykle nezbytná komunikace s mateřskou společností, a to zejména v situaci, kdy má skupina v ČR více dceřiných společností.

Kalkulace dorovnávací daně

Pokud společnost nevyužije nebo neplní kritéria bezpečných přístavů, musí provést kalkulaci pro stanovení případného nákladu na dorovnávací daň (tento náklad může být i nulový v případě, že povinnost platit dorovnávací daň společnosti nevznikne – například pokud souhrnná efektivní sazba daně na úrovni České republiky za společnosti skupiny v České republice činí 15 % a více).

Splnění této povinnosti může být vzhledem ke složitosti výpočtů a dostupnosti relevantních dat (upravené podklady pro konsolidaci za celý stát) velice časově náročné.  Pokud je výsledkem kalkulace povinnost společnosti zaplatit dorovnávací daň, pak je v případě, že se bude jednat o předběžný výpočet (situace, která bude nejčastější), související náklad účtován jako

MD: 59x náklad na dorovnávací daň;

D:    45x rezerva na dorovnávací daň.

Ve výkazech pak bude náklad vykazován v rámci řádku „Daň z příjmů splatná“ a rezerva jako „Rezerva na daň z příjmu“.

Závěrem připomínáme, že v některých specifických případech může být pro českou společnost relevantní nejen vnitrostátní dorovnávací daň, ale i přiřazovaná dorovnávací daň. Vzhledem k řadě komplexních ustanovení a úprav při kalkulacích doporučujeme kontaktovat daňového poradce.