Právo
Legal News [únor 2025]: Zamítnutí žaloby na povolení nezbytné cesty
Nejvyšší soud se v sérii svých nejnovějších rozhodnutí zabýval klíčovými otázkami občanského práva – od zamítnutí žaloby na povolení nezbytné cesty kvůli hrubé nedbalosti přes odpovědnost ze střetu provozů v režimu maďarského práva až po problematiku umístění komunikace na cizím pozemku a přechodu práva na smluvní pokutu při postoupení pohledávky pojistiteli. Některé případy také vrátil k dalšímu řízení s požadavkem důkladnějšího posouzení.
- Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku sp. zn. 22 Cdo 1833/2024 zabýval otázkou zamítnutí žaloby na povolení nezbytné cesty, neboť si žalobkyně měla způsobit nedostatek přístupu k nabývaným nemovitostem z veřejné cesty z hrubé nedbalosti ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. Předmětem sporu byla situace, kdy žalobkyně nabyla předmětnou nemovitost, která byla spojena s účelovou komunikací a současně probíhalo řízení o povolení nezbytné cesty. Odvolací soud proto uzavřel, že žalobkyně v době nabytí nemovitostí o absenci soukromoprávního titulu opravňujícího k přístupu z veřejné cesty věděla. Zohlednil také, že žalobkyně v době nabytí nemovitostí byla podnikatelkou mimo jiné v oboru realitní činnosti. Nejvyšší soud uzavřel, že je nutné především zohlednit, že žalobkyně měla v okamžiku nabytí nemovitostí, a i následně po určitou dobu, zajištěn faktický přístup k nabývaným nemovitostem (žalobkyni nikdo v přístupu k nemovitostem nebránil). V takovém případě nelze ani vyloučit, že přístup žalobkyně byl zajištěn (přinejmenším dočasně) i na základě veřejnoprávního oprávnění vyplývajícího z existence účelové komunikace nacházející se v uzavřeném prostoru ve smyslu § 7 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích. Jinými slovy, pokud žadatel o nezbytnou cestu měl v době nabytí nemovitostí zajištěn (případně i dočasně) přístup z veřejné cesty na základě veřejnoprávního oprávnění, lze tento poznatek zohlednit při posuzování jeho jednání v souvislosti se zajištěním přístupu jako faktor svědčící v jeho prospěch. Nejvyšší soud dále podotkl, že v době nabytí nemovitostí ze strany žalobkyně měla ustálená rozhodovací praxe řešící právní otázku zajištění přístupu ke stavbě, která nebyla dostatečně spojena s veřejnou cestou, tendenci posuzovat zaviněné jednání žadatele o povolení nezbytné cesty spíše benevolentně a nežádoucí jednání promítnout do stanovení výše přiměřené náhrady za zřízení nezbytné cesty. Z uvedených důvodů uzavřel Nejvyšší soud za nesprávný závěr odvolacího soudu, že žalobkyně si způsobila nedostatek přístupu z veřejné cesty k nemovitostem z hrubé nedbalosti ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) o. z.
- Nejvyšší soud ve svém rozsudku se sp. zn. 25 Cdo 685/2023 řešil otázku odpovědnosti ze střetu provozů dopravních prostředků v režimu maďarského občanského zákoníku, která dosud nebyla dovolacím soudem řešena. Předmětem sporu byla dopravní nehoda v Maďarsku, při které maďarské vozidlo, pojištěné pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla u žalované (ČSOB), střetlo s vozidlem žalobkyně. Soud prvního stupně i odvolací soud posoudili, že je žalovaná zproštěna povinnosti hradit újmu žalobkyni. Nejvyšší soud mj. souhlasil s žalobkyní, že i nesprávná aplikace cizího práva může založit přípustnost dovolání, neboť opačný přístup by vedl k nepřípustnému odepření spravedlnosti a znevýhodnění těch účastníků, v jejichž věci je aplikováno cizí právo, před těmi, v jejichž věci cizí právo aplikováno není. Nejvyšší soud dále konstatoval, že závěry soudu prvního stupně ani závěry odvolacího soudu nejsou v souladu s tím, jak je maďarské právo na území Maďarska vykládáno, a proto řízení vrátil zpět k řízení u prvního stupně.
- Nejvyšší soud se ve svém rozsudku sp. zn. 22 Cdo 2503/2024 zabýval otázkou možnosti umístění pozemní komunikace jakožto samostatné věci v právním smyslu na cizím pozemku bez souhlasu jeho vlastníka. V řešeném případě byla zřízena místní komunikace bez souhlasu původního vlastníka, který následně pozemky nabyl zpět v restituci. Nejvyšší soud připomněl, že vede-li místní komunikace, která je stavbou ve smyslu občanského práva, a tudíž i věcí v právním smyslu, přes pozemek, který je ve vlastnictví jiné osoby než vlastníka místní komunikace, pak je třeba rozlišovat otázku práva mít na cizím pozemku stavbu komunikace a příp. nároku vzešlého z neoprávněného umístění stavby komunikace na cizím pozemku na straně jedné a právo užívat tuto místní komunikaci na straně druhé. Současně je tedy zapotřebí zkoumat, z jakého titulu (jestli existoval) byla místní komunikace zřízena. Pokud by byla zřízena neoprávněně, tj. bez právního titulu, vzniklo by tak staronovému vlastníkovi právo požadovat zdržení se takového užívání. Řízení vrátil Nejvyšší soud zpět odvolacímu soudu, aby si výše uvedenou otázkou zabýval.
- Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 1887/2023 řešil, zda na základě § 2820 odst. 1 o. z. přechází na pojistitele také právo na smluvní pokutu za prodlení dlužníka s úhradou pojištěné pohledávky, které vzniká v období po výplatě pojistného plnění. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí potvrdil, že pokud na pojistitele přechází pohledávka podle § 2820 odst. 1 občanského zákoníku, přebírá ji včetně všech práv a zajištění, která k ní náleží. To znamená, že spolu s pohledávkou získává i právo na smluvní pokutu, která slouží k utvrzení splnění dluhu. Vzhledem k tomu, že smluvní pokuta je přímo spjata s pohledávkou, nemůže být její osud oddělen od osudu samotné pohledávky. Kvantitativní omezení přechodu pohledávky, tedy maximálně do výše vyplaceného pojistného plnění, se nevztahuje na smluvní pokutu vzniklou po tomto přechodu. Pojistitel tak může od okamžiku zákonné cese uplatnit i nároky na smluvní pokutu podle § 2048 občanského zákoníku. Pokud dlužník nadále nesplácí svůj dluh, pojistitel má právo požadovat smluvní pokutu i za období po výplatě pojistného plnění. Trvá-li tak prodlení dlužníka s úhradou dluhu i po výplatě pojistného plnění pojistitelem oprávněné osobě, tzn. od okamžiku přechodu pohledávky podle § 2820 odst. 1 o. z., pak náleží pojistiteli právo na zaplacení smluvní pokuty vzniklé za tuto dobu.
