Nová právní úprava se celkově zaměřuje na modernizaci systému ochrany průmyslových vzorů, ‎přičemž rozšiřuje definici průmyslového vzoru a výrobku tak, aby zahrnovala i nefyzické předměty ‎a digitální rozhraní. Tato změna je klíčová pro ochranu designu v éře digitálních technologií, kde ‎uživatelská rozhraní a virtuální prostředí hrají stále významnější roli. Nově budou chráněny i ‎animace, pohyby a přechody, což otevírá nové možnosti ochrany tvorby pro designéry a inovátory ‎v digitálním prostoru. Spolu s ostatními změnami přichází i změna terminologie, kdy dosavadní ‎‎„průmyslové vzory Společenství“ budou nově označovány jako „průmyslové vzory Evropské ‎unie“. Tato změna nejen sjednocuje terminologii s ochrannými známkami EU, ale také zavádí ‎nový symbol D‎, který budou moci držitelé zapsaných průmyslových vzorů EU používat k ‎označení svých výrobků. Tento krok přispěje k lepší viditelnosti a rozpoznatelnosti chráněného ‎designu na trhu.‎

Jednou z novinek je zavedení ochrany proti neoprávněnému šíření digitálních souborů pro 3D ‎tisk. Toto opatření reaguje na rostoucí popularitu 3D tiskáren a potenciální hrozby, které tato ‎technologie představuje pro držitele práv k průmyslovým vzorům. Majitelé průmyslových vzorů ‎EU budou nyní moci bránit svůj design před neoprávněnou reprodukcí prostřednictvím 3D tisku, ‎což jim poskytne silnější pozici v boji proti padělkům.‎

Pro přihlašovatele přináší reforma zjednodušení procesu podávání vícenásobných přihlášek díky ‎zrušení požadavku na jednotnost třídy locarnského třídění při podávání vícenásobné přihlášky ‎průmyslového vzoru EU. Nově tak bude možné v jedné přihlášce kombinovat až 50 vzorů z ‎různých tříd výrobků, což usnadní a zefektivní proces registrace pro přihlašovatele s rozsáhlým ‎portfoliem designů. Reforma se dotkne i systému poplatků, zejména dojde ke zvýšení poplatků za ‎obnovu, bude také zaveden jednotný poplatek za každý dodatečný vzor ve vícenásobné ‎přihlášce, což představuje zjednodušení a potenciální úsporu pro přihlašovatele s větším ‎počtem vzorů.‎

Důležitou součástí reformy je také zavedení tzv. „repair clause“. Toto ustanovení omezuje ‎ochranu náhradních dílů používaných k opravě složitých výrobků, jako jsou například automobily. ‎Cílem je liberalizovat trh s náhradními díly a podpořit hospodářskou soutěž, což může vést k ‎nižším cenám pro spotřebitele. Toto ustanovení bude zároveň představovat novou výzvu pro ‎výrobce originálních dílů a součástek.‎

Implementace nové legislativy bude probíhat postupně. Nové nařízení o průmyslových vzorech ‎EU vstoupilo v účinnost 1. května 2025, přičemž některá ustanovení vyžadující prováděcí právní ‎předpisy budou účinná až od 1. července 2026. Členské státy mají dále čas do 9. prosince 2027 ‎na transpozici směrnice o právní ochraně průmyslových vzorů do svých národních právních řádů.‎