V praxi to znamená, že při posuzování konkrétních případů zaměstnávání cizinců je nezbytné vždy zohlednit celou hierarchii právních norem. Opomenutí evropské úpravy může vést k nesprávným závěrům – a to zejména u specifických typů pobytů, které jsou upraveny unijními směrnicemi.

Volný přístup na trh práce – kde skutečně pomáhá

Již téměř dva roky mají občané vybraných států podle § 98 zákona o zaměstnanosti volný přístup na trh práce. Konkrétně se jedná o Austrálii, Japonsko, Kanadu, Korejskou republiku, Nový Zéland, Velkou Británii, Spojené státy americké, Singapur, Izrael a Taiwan. Jak však bylo opakovaně zdůrazňováno, samotný volný přístup nezakládá oprávnění k pobytu na území České republiky. O pobytové oprávnění je nadále nutné žádat standardním způsobem.

Výhody tohoto režimu jsou v českém prostředí nejvíce patrné u zaměstnaneckých karet, a to jak duálních, tak neduálních. Zaměstnavatelům zde v případě, že chtějí zaměstnat cizince, který má nárok na volný přístup na trh práce, odpadá povinnost:

• hlásit volné pracovní místo úřadu práce,
• zajistit pracovní povolení pro cizince.

V případě schválení žádosti může držitel zaměstnanecké karty nastoupit do zaměstnání bezprostředně po příjezdu do České republiky na základě víza k převzetí pobytového oprávnění (DV/R). Není tedy nutné čekat na vydání potvrzení o splnění podmínek držitele zaměstnanecké karty, které Ministerstvo vnitra standardně vydává až při osobní registraci na pracovišti OAMP.

Limity u modré karty a ICT karty

Odlišná situace však nastává u pobytových titulů, které jsou harmonizovány evropským právem – konkrétně u modré karty a karty pro vnitropodnikově převedené zaměstnance (ICT).

Modrá karta

Modrá karta je určena pro vysoce kvalifikované pracovníky a přináší řadu výhod, například:

• širší možnosti mobility v rámci EU,
• příznivější podmínky pro sloučení rodiny,
• určité benefity v oblasti sociálního zabezpečení.

Tato karta však může být vydána pouze na pracovní místo, které bylo řádně nahlášeno úřadu práce a zařazeno do centrální evidence. Pravidla pro její vydání se tedy nemění ani u cizinců s volným přístupem na trh práce.

Zásadní omezení přichází i v otázce nástupu do zaměstnání. Držitel modré karty může začít pracovat až po obdržení potvrzení o splnění podmínek držitele modré karty. V praxi to může – v závislosti na vytíženosti pracoviště OAMP – znamenat po příjezdu do České republiky prodlevu v délce několika týdnů.

ICT karta

Stejná logika se uplatní také u karty pro vnitropodnikově převedené zaměstnance. Ačkoli i zde může mít cizinec formálně volný přístup na trh práce, v praxi jej nelze plně využít.

Ani v případě ICT karty není možné nastoupit do zaměstnání ihned po příjezdu. Zaměstnanec musí vyčkat na vydání potvrzení o splnění podmínek ze strany OAMP, což opět prodlužuje reálný nástup do práce.

Praktické dopady pro zaměstnavatele

Z pohledu zaměstnavatelů je proto důležité rozlišovat, u kterých typů pobytových oprávnění lze volný přístup na trh práce skutečně využít a kde je jeho efekt omezen evropskou legislativou.

Zatímco u zaměstnaneckých karet může tento režim výrazně zjednodušit a urychlit proces nástupu, u modrých karet a ICT karet zůstávají klíčové administrativní kroky zachovány – včetně povinnosti čekat na finální potvrzení ze strany Ministerstva vnitra.

V případě, že řešíte konkrétní situaci nebo potřebujete detailnější posouzení, doporučujeme vycházet z individuálních okolností daného případu a eventuálně využít odborné konzultace.