Maloobchod v červnu: Stabilní růst
Spotřeba domácností zůstává stabilním pilířem růstu české ekonomiky. Maloobchodní tržby sice v červnu meziměsíčně reálně klesly o 0,1 %, v meziročním srovnání však vzrostly o 3,6 %.
Spotřebitelské ceny v červenci: Obvyklá letní inflace
Meziměsíční inflace mívá během roku dva výraznější vrcholy. První přichází v lednu, kdy se mění ceníky řady zboží a služeb. Druhý bývá v červenci, kdy s počátkem prázdnin rostou ceny rekreace. Podle předběžného odhadu ČSÚ se letos spotřebitelské ceny v červenci meziměsíčně zvýšily o 0,6 %. Meziroční míra inflace stoupla z 1,5 na 1,7 %.
Za červencovým růstem cen pravděpodobně stála především rekreace. Ceny v tomto oddíle na začátku prázdnin obvykle rostou o 7 až 8 % a letos byl vývoj patrně podobný. Po skončení prázdnin se tento sezónní pohyb zpravidla obrací, v září proto přichází obdobně silný efekt s opačným znaménkem.
Pokračoval výrazný dezinflační vliv klesajících cen potravin. Meziročně byly nižší o 3,1 % a v červenci se meziměsíčně snížily o dalších 0,4 %. Stejně klesly ceny alkoholických nápojů a tabáku. V pozadí stojí výrazný propad cen zemědělských výrobců, k němuž přispěla i loňská příznivá sklizeň.
Ceny energií po výrazném kolísání v předchozích měsících meziměsíčně vzrostly o 1,1 %. Meziročně však zůstaly o 0,3 % nižší, takže jejich příspěvek k inflaci je zatím omezený.
Pro dlouhodobější dynamiku inflace je nyní důležitější vývoj cen služeb. Jejich meziroční růst v červenci zrychlil ze 4,5 na 4,7 %. Inflace ve službách zůstává zvýšená již několik let a spolu s jádrovou inflací ve výši 3,2 % představuje hlavní důvod pro obezřetnou měnovou politiku ČNB.
Pokud nedojde k další eskalaci vnějších cenových rizik, měla by se celková inflace v nejbližších měsících pohybovat poblíž dvouprocentního cíle ČNB. Rizikem směrem nahoru zůstává především setrvačný růst cen služeb a případné další zdražení energií.
