Začátek prázdnin s sebou obvykle přináší mírné zvýšení nezaměstnanosti. Tento efekt nicméně nebývá tak silný jako na přelomu roku. Letos v červenci se počet evidovaných uchazečů o zaměstnání zvýšil o 11 212 na 367 346 osob. Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu stoupl z 4,8 % na 5,0 %. Naposledy byl nad touto hranicí před deseti lety v roce 2016.
Červencový sezónní efekt je kombinací dvou vlivů. Pracovní smlouvy na dobu určitou končící k 30. červnu, zejména ve školství, zvyšují počet nově hlášených uchazečů. Zároveň během dovolených klesá náborová aktivita firem a zpomaluje se tak odliv lidí z evidence. V posledních letech proto počet uchazečů v červenci obvykle rostl o 10 až 14 tisíc osob.
Důležitější než samotný červencový výkyv je ovšem pomalý, ale setrvalý růst trendové nezaměstnanosti. Ve srovnání s červencem 2024 se podíl nezaměstnaných zvýšil o 1,2 procentního bodu. Významnou roli hraje dlouhodobý úbytek pracovních míst v průmyslu. Profese a regionální rozmístění propuštěných pracovníků navíc často neodpovídají struktuře volných míst, což prodlužuje jejich návrat do zaměstnání.
Počet volných pracovních míst se opět mírně zvýšil a přesáhl hranici 100 tis. Na jedno volné místo nyní připadá 3,64 uchazeče o práci.
Růst nezaměstnanosti zvyšuje také výdaje státu na podporu v nezaměstnanosti. Meziroční srovnání však ovlivnila i změna pravidel: od ledna se podpora v prvních měsících nezaměstnanosti zvýšila z 65 na 80 procent předchozího čistého výdělku a vzrostla také její maximální výše. Zatímco od ledna do července loňského roku stát vyplatil 8,6 miliardy korun, letos to bylo již 12,5 miliardy korun.
Na přelomu léta a podzimu trh práce ovlivní příchod čerstvých absolventů škol. Podíl nezaměstnaných osob by se přesto neměl výrazně vzdálit od pětiprocentní hranice. Další vývoj bude záviset především na zaměstnanosti v průmyslu.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
