Deloitte Economics Newsletter – Week 39

Téma týdne
Paradox rozpočtu a ratingu
Vláda připravila na příští rok státní rozpočet se schodkem 386 mld. Kč, domácí fiskální pravidla se uvolnila, a přesto agentura S&P zlepšila výhled českého ratingu ze stabilního na pozitivní. Samotný rating zůstal beze změny. Zdánlivý rozpor ale otevírá zajímavou otázku: jakou váhu ratingové agentury přikládají současným schodkům a jakou finanční kondici, se kterou do nich země vstupuje?

Rating hodnotí především schopnost a ochotu státu včas splácet závazky. Zohledňuje proto mnohem více než hospodaření jednoho roku. Česku podle S&P pomáhá relativně nízké zadlužení, silná zahraniční finanční pozice, vysoké devizové rezervy, zdravé banky a důvěryhodná měnová politika. Tyto přednosti mohou určitou míru fiskálního uvolnění vyvážit. Příznivější výhled tak není automatickým potvrzením, že je rozpočtová politika nastavena optimálně.

Shodou okolností publikoval v září MMF na téma ratingu a fiskální politiky zajímavou studii Oliviera Blancharda, Daniela Leigha a Prachi Mishry (Ratings, Debt, and Deficits: An Exploration). Zásadním zjištěním této studie je, že se ratingy liší od implikací modelu dynamiky veřejného dluhu ve třech důležitých ohledech. Za prvé, přikládají mnohem větší váhu zadlužení ve srovnání s očekávanými primárními rozpočtovými saldy. Za druhé, podceňují vliv rozdílu mezi úrokovou sazbou a mírou růstu ekonomiky, tj. jeden z klíčových prvků udržitelnosti poměru dluhu vůči HDP. Za třetí, přikládají velmi velkou roli specifickým vlivům jednotlivých zemí. Při podobné úrovni zadluženosti a očekávaných deficitech může být ratingové hodnocení zemí značně odlišné, tj. zásadní roli hrají historické zkušenosti a institucionální faktory.

Pro Česko je podstatné také to, s jakým dalším vývojem S&P počítá. Ratingová agentura očekává, že deficit celého sektoru vládních institucí po překročení 3 % HDP v roce 2027 a v následujících dvou letech pod tuto hranici klesne. Pozitivní výhled tedy stojí i na předpokladu budoucího omezení deficitů. Výraznější fiskální expanze nebo méně obezřetný rozpočtový rámec by jej mohly zpochybnit.

Chcete dostávat newsletter Davida Marka o ekonomických novinkách v ČR i v zahraničí každý pátek přímo do své e-mailové schránky? Registrujte se k odběru.

Česká ekonomika
S&P zlepšila výhled ratingu České republiky ze stabilního na pozitivní. Ratingová známka AA- pro dlouhodobé závazky v zahraniční měně, resp. AA pro závazky v domácí měně, se nemění. Agentura změnu výhledu ratingu zdůvodnila odolností české ekonomiky vůči vnějším šokům a nízkým zadlužením i přes fiskální rozvolnění.

HDP se ve 2. čtvrtletí podle revidovaných dat mezikvartálně zvýšil o 0,3 %, meziročně o 1,8 %. Předchozí data uváděla růst o 0,4 %, resp. 1,9 %. K růstu HDP přispěla zejména spotřeba domácností, která meziročně vzrostla o 2,7 %, a investice do fixního kapitálu rostoucí o 7,1 %. Příspěvek zahraničního obchodu byl mírně negativní.

Míra nezaměstnanosti v srpnu stagnovala na 3,4 %. Před rokem byla o 0,3 procentního bodu nižší. U mužů dosahuje míra nezaměstnanosti 2,8 %, v případě žen je 4,0 %. Podíl ekonomicky aktivních (zaměstnaných i nezaměstnaných) k celkové populaci v produktivním věku dosahuje 78,1 %, loni v srpnu činil 77,8 %.

Index nákupních manažerů v průmyslu se v září snížil na 53,5 bodu ze srpnových 54,1 bodu. Výsledky ovlivnily prodlevy v dopravě a nedostatky v zásobování. Objem výroby i nových zakázek se ovšem dále zvýšil a došlo také ke zvýšení zaměstnanosti v průmyslových firmách.

Saldo vládního sektoru činilo ve 2. čtvrtletí −33,3 mld. Kč, celkem za poslední rok činí 231 mld. Kč, tj. 2,6 % HDP. Centrální vláda hospodařilo ve 2. čtvrtletí se schodkem 107,1 mld. Kč, hospodaření krajů a obcí skončilo v přebytku 60,7 mld. Kč. Dluh sektoru vládních institucí vzrostl dosahuje 43,8 % HDP.

Státní rozpočet vykázal ke konci září schodek 195 mld. Kč. Loni v září činilo záporné saldo 154 mld. Kč. Příjmy rozpočtu se meziročně zvýšily o 2,7 %, výdaje vzrostly o 4,8 %. Kumulovaný schodek rozpočtu za posledních 12 měsíců se zvýšil na 331 mld. Kč. Schválený návrh rozpočtu na letošní rok počítá s deficitem 310 mld. Kč.

Stalo se v zahraničí
Spotřebitelské ceny v eurozóně v září meziměsíčně stouply o 0,6 %, meziroční inflace zrychlila na 3,8 %. Kromě cen energií (+3,9 %) meziměsíčně rostly i ceny neenergetických průmyslových výrobků (+2,1 %). Nejvyšší inflaci má Litva (6,1 %) a Bulharsko (5,6 %). Nejnižší inflaci má Finsko (2,6 %), Lotyšsko (2,9 %) a Estonsko (3,0 %).

Míra nezaměstnanosti v eurozóně v srpnu stagnovala na úrovni 6,4 %. Meziročně vzrostla o 0,3 %. Nejmenších hodnot dosahuje nezaměstnanost v Česku (3,2 %), Polsku (3,4 %) a Slovinsku (3,4 %). Nejvyšší nezaměstnanost dlouhodobě vykazuje Finsko (10,3 %), Španělsko (10,0 %) a Švédsko (8,7 %).

Spotřebitelské ceny se v Německu podle předběžného odhadu v září meziměsíčně zvýšily o 0,6 %, meziroční inflace zrychlila na 3,3 %. Jádrová inflace nezahrnující potraviny a energie zůstává stabilní na úrovni 2,4 %. Pokračuje meziroční růst cen energií, který dosáhl 14,4 % oproti srpnovým 10,5 % a červencovým 8,3 %.

Maloobchodní tržby v Německu v srpnu vzrostly meziměsíčně o 1,3 %. Meziročně ale klesly o 0,4 %. Rostly zejména prodeje ovoce a zeleniny (+12,6 %), počítačů (+11,7 %) a oblečení (+6,1 %). Naopak klesly prodeje motorových paliv (−8,8 %), nábytku (−4,7) a šperků (−3,9 %). Online tržby vzrostly o 3,5 %.

Míra nezaměstnanosti v Německu v srpnu dosáhla 4,3 %. Po sezónním očištění činila 4,0 %. Loni v červenci byla o 0,4 procentního bodu nižší. Počet osob bez zaměstnání činí 1,86 mil. a za posledních 12 měsíců se zvýšil o 120 tis. osob.

HDP ve Velké Británii v 2. čtvrtletí podle zpřesněných dat vzrostl mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 1,2 %. K růstu přispělo saldo zahraničního obchodu a vyšší aktivita ve farmaceutickém průmyslu, zemědělství a technologickém sektoru. Ekonomiku brzdil souhrnně sektor výroby, který se mezičtvrtletně snížil o 0,1 %.

HDP v USA v 2. čtvrtletí dle finálního odhadu vzrostl mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 2,2 %. Oproti předchozímu odhadu jde o 0,2 % navýšení. K růstu HDP přispěly hlavně segmenty nemovitostí, informačních technologií a finančnictví. Pokles naopak znamenaly sektory dopravy, maloobchodu a těžby.

Míra nezaměstnanosti v USA se v září zvýšila na 4,2 %. V srpnu byla o desetinu procentního bodu nižší. Počet nezaměstnaných v absolutním vyjádření dosahuje 7,1 mil. osob. Celková zaměstnanost (mimo zemědělský sektor) vzrostla o 29 tis. osob.

Trhy a firmy
CZK/EUR se tento týden posunul zhruba z 24,36 na 24,47. Na středoevropské měny doléhal především silnější dolar, vývoj na globálních dluhopisových trzích a zvýšená nejistota spojená s dražší energií. Domácí faktory tentokrát hrály vedlejší roli.

USD/EUR klesl přibližně z 1,14 na 1,12. Dolar pokračoval v posilování díky dalšímu růstu výnosů amerických dluhopisů a očekávání delšího trvání přísné měnové politiky Fedu. Euro zároveň oslabovaly vysoké ceny energií a obavy z fiskální situace některých zemí eurozóny. Dolar tak míří ke třetímu týdennímu růstu v řadě.

Škoda Auto musela omezit výrobu elektromobilů kvůli problémům s dodávkami komponent. Konkrétně jde o kabelové svazky odebírané z ukrajinského Žytomyru poté, co se tamní závody staly terčem ruských útoků. Omezení se týká výroby elektrických modelů Enyaq a Elroq.

STV Group loni stoupl čistý zisk o téměř 40 % na 7,5 mld. Kč. Tržby se více než zdvojnásobily na 24,4 mld. Kč, předloni činily 11,6 mld. Kč. STV Group je česká zbrojařská skupina, která vyrábí střelivo do ručních palných zbraní, tankovou a dělostřeleckou munici, plastické trhaviny, ruční palné zbraně nebo protitankové zbraně.

KARO Leather zvýšil v 2. čtvrtletí meziročně tržby o 39,4 % na 100,6 mil. Kč. Čistý zisk vzrostl o 65,7 % na 31,7 mil. kč. Skupina zvýšila plochu prodané usně o 27 % na 311 tis metrů čtverečních a je blízko k uzavření dohody o akvizici logistického centra v Polsku, které by umožnilo prodej menším, ale více maržovým odběratelům.

Volkswagen prohlubuje spolupráci s čínskou společností Gotion. Jeho bateriová divize PowerCo získá 49% podíl v připravované továrně na výrobu bateriových článků v slovenských Šuranech. Výroba by měla být spuštěna v roce 2027, přičemž dohoda zahrnuje také investice do společných podniků v očekávané výši 470 mil. EUR.

BMW plánuje v Německu zrušit přibližně 8 tis. pracovních míst a počet manažerských pozic snížit o pětinu. Restrukturalizace má snížit náklady a zvýšit konkurenceschopnost automobilky. Po nedávných oznámeních Volkswagenu a Mercedesu jde o další signál strukturálních změn německého automobilového průmyslu

BASF zvažuje převzetí německého konkurenta Evonik. Případné spojení dvou velkých chemických skupin by bylo výrazným krokem v konsolidaci evropské chemie, která se potýká s vysokými cenami energií, slabší poptávkou a tlakem asijské konkurence.

AMD kupuje společnost World Labs za 8,2 mld. USD. AMD skrze akvizici získá špičkový tým výzkumníků a expertů, který by měl posílit její schopnosti pro přizpůsobení budoucí generace čipů pro potřeby AI hardwaru a softwaru.

Micron v 2. čtvrtletí zvýšil meziročně tržby o 379 % na 54,23 mld. USD. Čistý zisk vzrostl 11násobně na 38,40 mld. USD a zisk na akcii byl 33,42 USD. Výrobce paměťových čipů zvýšil tržby hlavně v segmentu datových center (+1 042 %). Doposud největší segmenty mobilů a počítačů a cloudové paměti zvýšily tržby o ~250 %.

Nike v 2. čtvrtletí snížil meziročně tržby o 4,3 % na 11,21 mld. USD. Čistý zisk klesl o 2 % na 712 mil. USD a zisk na akcii byl 0,48 USD. Snížily se tržby z prodeje obuvi (−6 %) a to zejména v Číně (−26 %) a Evropě (−11 %). Oproti tomu vzrostly tržby v zemích Severní Ameriky (+2 %) a v segmentu oblečení (+2 %).

Události příštího týdne
• ČSÚ: CPI (září; předběžná data)
• ČSÚ: průmyslová výroba (srpen)
• ČSÚ: stavební výroba (srpen)
• ČSÚ: zahraniční obchod (srpen)
• ČSÚ: maloobchodní tržby (srpen)
• MPSV: podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu (září)
• Eurozóna: maloobchodní tržby (srpen)
• Německo: průmyslová výroba (srpen)
• USA: zahraniční obchod (srpen)
• S&P Global: kompozitní indexy nákupních manažerů, pro eurozónu, USA, Čínu a další.