Deloitte Economics Newsletter – Week 40

Téma týdne

Evropa a Čína: od levného dovozu k obraně trhu
Evropský vztah k Číně se mění. Ještě před několika lety se diskutovalo hlavně o tom, jak snížit závislost na čínských dodávkách čipů, baterií nebo vzácných kovů. Dnes má Evropa téměř opačný problém: na její trh proudí stále více čínského zboží a evropské firmy mu v řadě odvětví obtížně konkurují. Obchodní deficit EU s Čínou loni dosáhl téměř 360 miliard eur, tedy zhruba jedné miliardy eur denně. Ve druhém čtvrtletí letošního roku byl schodek dokonce nejvyšší od roku 2022.

Nejviditelnější je situace u automobilů. Čínské značky rychle zvyšují prodeje v Evropě a dokážou nabídnout elektromobily za ceny, kterým evropské automobilky jen obtížně konkurují. Podobný tlak je ale patrný také u strojů, chemických výrobků, kovů nebo textilu. Evropská komise tvrdí, že část problému vzniká kvůli vysokým čínským subvencím a nadbytečným výrobním kapacitám. Čína naopak evropská opatření označuje za protekcionismus. Tento týden proto evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič jedná v Pekingu o možnostech, jak nerovnováhu zmírnit.

Evropa stojí před nepříjemnou volbou. Levné čínské výrobky jsou výhodné pro spotřebitele a firmy, které je používají jako vstupy. Zároveň ale mohou vytlačovat evropskou výrobu, pokud čínští producenti těží z podmínek, které evropské firmy nemají. Odpovědí proto mohou být cla, minimální dovozní ceny nebo jiná ochranná opatření. Ani ta však nejsou zadarmo. Zvyšují ceny, oslabují konkurenci a mohou vyvolat čínská odvetná opatření. Francie a Německo proto nyní prosazují také rychlejší evropský mechanismus, který by umožnil reagovat na nekalou konkurenci dříve než dosud.

Pro Česko je tento spor zvlášť důležitý. Naše ekonomika stojí výrazně na průmyslu a automobilovém sektoru a přes německé výrobce je silně zapojena do evropských dodavatelských řetězců. Ochrana evropského trhu tedy může českým firmám pomoci. Dlouhodobě ale samotná cla konkurenceschopnost nezajistí. Čínská konkurence je také připomínkou, že Evropa potřebuje levnější energie, méně administrativy, více investic a rychlejší zavádění nových technologií. Obchodní bariéry mohou evropským firmám koupit čas. Rozhodující bude, zda jej
dokážou využít.

Chcete dostávat newsletter Davida Marka o ekonomických novinkách v ČR i v zahraničí každý pátek přímo do své e-mailové schránky? Registrujte se k odběru.

Česká ekonomika

Spotřebitelské ceny v září meziměsíčně stagnovaly, meziroční míra inflace stoupla z 1,9 % na 2,5 %. V září se opět výrazně zvýšily ceny pohonných hmot. Protichůdně působil pokles cen potravin a sezónní pokles cen rekreace po skončení letní sezóny.

Průmyslová výroba se v srpnu meziměsíčně zvýšila o 0,3 %, meziročně byla vyšší o 2,6 %. Pomohla tomu zejména vyšší produkce počítačů, elektroniky, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Objem nových zakázek stoupl meziročně o 5,5 %, a to především díky objednávkám ze zahraničí.

Stavební produkce v srpnu meziměsíčně klesla o 0,1 %, meziročně byla nižší o 1,4 %. Údaje byly výrazně ovlivněny vysokou úrovní produkce v inženýrském stavitelství loni v srpnu. Počet vydaných stavebních povolení vzrostl o 1,4 %.

Maloobchodní tržby se v srpnu meziměsíčně zvýšily o 0,2 %, meziročně stouply o 4,3 %. Přispěly k tomu zejména rychle rostoucí tržby internetových obchodů, zvýšení prodeje oděvů a obuvi, kosmetiky, drogérie a zvýšení tržeb lékáren.

Zahraniční obchod vykázal v srpnu schodek 5,3 mld. Kč. Výsledky negativně ovlivnily vysoké ceny dovážené ropy a zemního plynu. Loni v srpnu byl v přebytku 0,3 mld. Kč. Vývoz se meziročně zvýšil o 8,5 %, dovoz stoupl o 10,2 %. Kumulovaný přebytek obchodní bilance za posledních 12 měsíců dosahuje 157 mld. Kč.

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v září stagnoval na 5,0 %. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání klesl o 5 514 na 368 377 osob. Na trhu práce se zvýšila aktivita uchazečů o zaměstnání i náborových oddělení po skončení prázdnin. Počet volných míst se zvýšil na 104 359 a na jedno místo připadá 3,5 uchazeče.

Stalo se v zahraničí

Maloobchodní tržby v eurozóně v srpnu meziměsíčně vzrostly o 0,1 %, meziročně byly o 0,6 % vyšší. Nejvýrazněji se zvýšil obrat v obchodech ve Švédsku (+7,7 %), Kypru (+7,5 %) a Bulharsku (+5,9 %). Naopak nejvýraznější pokles zaznamenala Malta (-2,4 %), Španělsko (-0,6 %) a Itálie (-0,5 %).

Průmyslová výroba v Německu v srpnu meziměsíčně stoupla o 2,0 %, meziročně o 2,3 %. Na rozdíl od českých statistik v Německu zahrnuje průmyslová výroba i stavebnictví, a právě to bylo tahounem celkových výsledků v srpnu. Naopak automobilové produkce v srpnu klesla o 5,4 %.

Zahraniční obchod USA dosáhl v srpnu schodku 105,6 mld. USD. O měsíc dříve deficit činil 92,8 mld. Kč. Vývoz zboží a služeb za poslední rok se zvýšil o 11,8 % zatímco dovoz vzrostl jen o 4,4 %. Největší schodky USA v zůstávají s Mexikem, Vietnamem, Čínou a Tchaj-wanem.

Kompozitní index nákupních manažerů v eurozóně v září podle zpřesněných dat stoupl z 52,0 na 53,1 bodu. Dílčí index pro průmysl se zlepšil o 0,2 na 52,9 bodu, index pro služby stoupl o 1,4 na 53,0 bodu. V Německu se celkový index zlepšil o 2,0 na 53,8, Ve Francii se celkový index zlepšil o 2,6 na 51,1 bodu.

Trhy a firmy

CZK/EUR v uplynulém týdnu mírně posílil. Z úrovně 24,47 CZK/EUR na konci minulého týdne se kurz posunul na 24,40 CZK/EUR. K jejímu vývoji přispívá úrokový diferenciál vůči eurozóně, zatímco rizikem zůstávají vysoké ceny energií a případné zhoršení globálního sentimentu.

USD/EUR se pohyboval kolem 1,12 a během týdne se přiblížil až k 17měsíčnímu maximu dolaru. Americkou měnu podporují očekávání dalšího zpřísnění měnové politiky Fedu a příznivý ekonomický výhled USA. Euro naopak oslabují obavy z fiskální situace ve Francii a dalších evropských zemích.

Doornite zahájil veřejnou nabídku akcií na trhu START pražské burzy. Největší český výrobce dveří nabízí 200 tis. akcií v cenovém rozpětí 400 až 500 Kč za kus. Prodejem zhruba 20% podílu chce získat 80 až 100 mil. Kč. Zahájení obchodování s akciemi je plánováno na 23. října.

ČEZ prodává zbývající 49% podíl v Jadrové energetické spoločnosťi Slovenska za 189 mil. EUR společnosti JAVYS vlastněné slovenským státem. Společnost připravuje výstavbu nových bloků v JE Jaslovské Bohunice o výkonu 1200 MW s předpokládaným dokončením kolem roku 2040.

Schneider Electric, francouzská elektrotechnická skupina, kupuje americkou softwarovou společnost PTC za 22,6 mld. USD. PTC vyvíjí software pro návrh, správu životního cyklu výrobků a digitalizaci průmyslových procesů. Nabídka 205 USD za akcii představuje 42% prémii vůči předchozí závěrečné ceně.

Apollo Global Management předložil nezávaznou nabídku na německou energetickou firmu Uniper. Tu po záchraně v roce 2022 vlastní německá vláda. Nyní je na prodej podíl 74,1 %. Zájem již projevily také česká EPH a konsorcium vedené kanadskou investiční firmou Brookfield.

Porsche plánuje v příštích letech výrazně snížit náklady. Automobilka hodlá klást menší důraz na objem prodeje a chce se zaměřit na nabídku automobilů nejvyšší třídy. Porsche byla dlouhou dobu spolehlivým zdrojem zisků koncernu Volkswagen, nyní je však spíše přítěží.

PepsiCo v 3. čtvrtletí meziročně zvýšila tržby o 5,6 % na 25,27 mld. USD. Čistý zisk vzrostl o 17,3 % na 3,07 mld. USD a zisk na akcii byl 2,34 USD. K růstu přispěla regiony Latinské Ameriky (+13,7 %) a EMEA (+7,8 %). V hlavním trhu Severní Ameriky rostl prodej nápojů (+5,2 %), zatímco prodej potravin nepatrně klesl (-0,3 %). Delta Air Lines ve 3. čtvrtletí zvýšily meziročně tržby o 21,0 % na 20,19 mld. USD. Čistý zisk klesl o 47 % na 0,76 mld. USD a zisk na akcii byl 1,15 USD. Náklady aerolinky na letecké palivo se zvýšily o 69 %, zatímco tržby z prodeje letenek vzrostly jen o 15 %. Kvůli tomu se snížila snížení operační marže firmy z 11,1 % na 9,4 %.

Události příštího týdne

• ČSÚ: CPI (září, finální data)
• ČSÚ: ceny výrobců (září)
• ČNB: platební bilance (srpen)
• Eurozóna: CPI (září)
• Eurozóna: průmyslová produkce (srpen)
• Německo: CPI (září)
• USA: CPI (září)
• USA: maloobchodní tržby (září)
• USA: průmyslová výroba (září)
• Čína: CPI (září)