Daně 

AI jako nástroj (nejen) v daních: pomocník, nebo riziko?

Umělá inteligence může usnadnit práci nejen advokátům a daňovým poradcům, ale každému, kdo ji využívá například ke zpracování rešerší, rozsáhlých podkladů nebo přípravě dokumentů. Riziko nepřesných či smyšlených výstupů se však týká všech uživatelů bez ohledu na jejich odbornost. Pokud materiály připravené s pomocí AI subjekt předloží například soudu, úřadu, bance nebo poskytovateli dotace bez předchozího ověření, může předložení zkreslených či nepravdivých informací a podkladů přinést řadu problémů. Důsledkem přitom nemusí být jen například neúspěšná žádost a nepřiznání nároku, ale podle okolností také sankční nebo jiné právní následky.

Přesvědčivý text není zárukou správnosti

AI může navíc vykládat právní a daňové předpisy nesprávně nebo se může opírat o skutečnosti, které z těchto či jiných podkladů nevyplývají. V praxi tak může zkreslit například daňový režim, text judikatury, částky nebo informace o splnění různých podmínek. Samotný odkaz na použití AI přitom uživatele nezbavuje odpovědnosti. Pro případné sankce jsou pak rozhodující konkrétní okolnosti.

Když AI „halucinuje“ – pohled českých soudů

Ústavní soud (ÚS) se v usnesení sp. zn. I. ÚS 3004/25 ze dne 1. prosince 2025 zabýval problematikou užití AI právními zástupci. Advokát v ústavní stížnosti argumentoval celkem 12 rozhodnutími. Při jejich ověřování však Ústavní soud zjistil, že podstatná část citovaných rozhodnutí vůbec neexistovala a část z nich byla hrubě dezinterpretována.

V usnesení pak ÚS uvádí, že „není podstatné, s pomocí jakých osob či nástrojů advokáti zpracují podání k soudu“, současně však zdůrazňuje požadavek na náležitou formální a věcnou úroveň podání a právně kvalifikované zastoupení před Ústavním soudem. Advokátovi následně uložil pořádkovou pokutu za hrubé ztěžování řízení, a to ve výši 25 000 Kč.

Jinou věc řešil i Nejvyšší správní soud (NSS), který se ve svém rozsudku obdobně pozastavil nad kasační stížností. Ta totiž také citovala neexistující, dezinterpretované či nesprávně označené rozsudky NSS, jež měly argumentačně podpořit kasační stížnost. NSS v této souvislosti použil slangový pojem „AI slop“, který označuje nekvalitní obsah vygenerovaný AI. NSS byl k advokátovi o něco shovívavější a místo pokuty ho pouze důrazně vyzval, aby se tohoto přístupu v budoucnu vyvaroval.

Postoj soudů je tak poměrně jasný: problematické není samotné využití AI, ale nekritické převzetí jejích výstupů bez odpovídající kontroly.

Efektivní využití AI

Uvedená rizika však nejsou důvodem pro úplné odmítání AI. Prostor pro její využití se nabízí zejména v interních procesech, kde může pomoci zefektivnit a zrychlit rutinní činnosti a pomoct s modelováním či přípravou podkladových dat. Doporučujeme začít nejprve s identifikací vhodného konkrétního procesu, vyhodnocením přínosů a nákladů implementace AI, a především s nastavením pravidel pro práci s daty a kontrolu výstupů. S identifikací vhodných oblastí využití a s nastavením právního a daňového rámce pro užití AI klientům běžně pomáháme. Cílem přitom není nahradit odborný úsek, ale využít technologii k efektivnější práci.

Co z toho plyne pro praxi

Pro uživatele je podstatné, že přesvědčivá odpověď AI nezaručuje správnost a nenahrazuje odborné posouzení konkrétní otázky. Je třeba zohlednit právní úpravu účinnou pro příslušné zdaňovací období, skutečný průběh transakcí a další informace.

Navíc před předložením dokumentu soudu, správci daně, jinému úřadu, bance či poskytovateli dotace je proto třeba ověřit nejen právní závěry, ale také správnost použitých údajů a jejich oporu v původních podkladech. Odpovědný přístup k AI přitom neznamená její odmítání, ale identifikování oblastí, kde může přinést skutečnou úsporu času a zefektivnění práce.

AI Umělá inteligence

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right