Jednou z hlavních priorit Evropské komise je adekvátní právní úprava vztahující se k digitálním technologiím. Evropská komise proto v současné chvíli směřuje svůj zájem k přípravě konceptu s „pracovním“ názvem „Evropa připravená na digitální věk“. Jedná se o komplexní digitální strategii, jejímž smyslem je zajistit prospěch z digitální transformace pro širokou veřejnost i firmy. Jedním z významných efektů této transformace by pak mělo být umožnění realizace vytčeného unijního cíle klimatické neutrality do roku 2050.
Jedním z hlavních dokumentů tohoto konceptu je akt (nebo v českém znění uváděn také jako zákon) o digitálních službách (Digital Service Act – DSA), který vstoupil v platnost 16. listopadu 2022, přičemž účinnosti nabude už 17. února 2024. Online digitální platformy měly po datu vstupu v platnost tři měsíce na to, aby oznámily na svých internetových stránkách počet aktivních koncových uživatelů. EK tak získala data k posouzení, zda má být platforma v kategorii „velmi velká“, tedy s více než 45 miliony uživatelů měsíčně, nebo nikoliv. EK v této souvislosti označila 17 platforem a 2 internetové vyhledávače jako velmi velké. Jedná se například o Facebook, Twitter, Zalando, Pinterest či vyhledávače Google a Bing. V Evropské unii jejich digitálních služeb využívá přibližně 400 milionů uživatelů.
Co je hlavním cílem aktu o digitálních službách?
Hlavním cílem aktu je vytvoření společného souboru pravidel upravujících povinnosti a odpovědnosti zprostředkovatelů v rámci jednotného trhu. To by mělo vést k otevření nových příležitostí k přeshraničnímu poskytování digitálních služeb a k zajištění vysoké úrovně ochrany pro všechny uživatele EU.
Uživatelé budou mít lepší informace o tom, proč jim je doporučován konkrétní obsah a bude jim také dána možnost, která nezahrnuje profilování. Pro nezletilé bude zakázána cílená reklama a dále nebudou sdíleny citlivé informace, jako je sexuální orientace, náboženství či etnická příslušnost.
Akt by měl rovněž řešit škodlivý a nelegální obsah. Odstraňování nelegálního obsahu by zároveň mělo být ze strany poskytovatelů služeb výrazně zrychleno. Současně by měl být monitorován i škodlivý obsah, který ale nemusí být nutně nelegální. Na druhé straně se předpokládá vylepšení pravidel chránících svobodu projevu. V této souvislosti je nezbytné zdůraznit, že tento oddíl je obzvlášť problematický, neboť se legislativa v jednotlivých státech výrazně liší. To, co je legální v jednom, nemusí být legální ve druhém a naopak.
Legislativa by rovněž měla zajistit, že produkty prodávané online jsou bezpečné a splňují standardy stanovené EU. Kupující pak budou mít přesnější informace o skutečných prodejcích produktů nabízených online.
Jaká je definice digitálních služeb?
Digitální služby zahrnují rozsáhlou kategorii online služeb – od jednoduchých webových stránek, přes poskytovatele internetové infrastruktury až po online platformy.
Na koho se akt vztahuje?
Nejpřísnějším povinnostem bude podrobena právě skupina velmi velkých online platforem a vyhledávačů (s více než 45 miliony uživatelů za měsíc). Na dodržování těchto povinností bude potom dohlížet přímo Evropská komise. U takto velké základny uživatelů je nezbytné, aby se předcházelo systémovým rizikům, jako je například šíření nezákonného obsahu, útoky na základní lidská práva, ovlivňování volebních procesů a podobně. Tito provozovatelé budou pravidelně nezávisle auditováni. Uživatelé si budou moci vybrat, zda jim bude poskytován obsah na základě profilování či nikoliv. Platformy budou rovněž povinny poskytnout orgánům přístup k datům a algoritmům.
Proč je důležitá regulace digitálních služeb?
Online platformy jsou nedílnou součástí naší komunikace a spousta z nich je denně využívaná mnohdy stovkami milionů uživatelů. Vyhnout se při pohybu na internetu platformám, jako jsou Google, Amazon či Facebooku je kvůli jejich dominantnímu postavení prakticky nemožné. Nemluvě o tom, že je na ně navázána spousta dalších digitálních řešení a produktů.
Skutečnost, že tyto společnosti dokázaly mnohdy pozitivně ovlivnit celé generace, je nesporná. S jejich dominantním postavením jsou ale spjatá i jistá úskalí. Mají obrovskou konkurenční výhodu v porovnání s menšími platformami, které snadno svou finanční silou vytlačí z trhu. Jejich hlavní nebezpečí ale tkví v tom, že zasahují tak velké množství uživatelů, že mohou potenciálně ovlivňovat ekonomiku, občanskou společnost, demokracii či základní práva. Často jsou tyto firmy označovány anglickým termínem „gatekeepers“, v českém překladu tedy takzvaní strážci stojící mezi byznysem a uživateli. Díky této skutečnosti se Evropská unie rozhodla rozporné postavení digitálních firem řešit vydáním sady jednotných pravidel.
DSA Readiness
Poskytovatelé digitálních služeb by měli dané nařízení pečlivě sledovat, neboť akt o digitálních službách bude plně použitelný pro všechny dotčené subjekty od 17. února 2024.
Pokud vás téma zaujalo a chcete se dozvědět víc, podívejte se na naši webovou stránku.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
