V posledních letech se v českém právu i byznysu začíná prosazovat koncept udržitelnosti, tedy že cílem podnikání nemá být jen dosažení zisku, ale i ochrana a rozvoj dalších hodnot, například ochrany životního prostředí. Z hlediska globálního vývoje však nejde o žádnou přelomovou novinku. Když začal vznikat novodobý koncept udržitelnosti, u nás se rodily Husákovy děti. Ty ale 22. dubna 1970 neslavily první Den Země a netrápily je důsledky konzumního přesycení. Česká společnost ve víru polistopadových změn neprožívala ani přijetí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu z roku 1992.

Také přijetí Kjótského protokolu v roce 1997 jsme začali vnímat se zpožděním, až po vstupu do Evropské unie roku 2004, kdy jsme převzali evropský systém emisních povolenek. Posledních 50 let zkrátka Čechy zaměstnávaly jiné věci. Všechny tyto milníky globálního boje proti změně klimatu přišly zvenčí a dlouho to vypadalo, že na Česko nebudou mít valný dopad.

Není proto divu, že nad unijní taxonomií udržitelných činností nyní mnohé české firmy kroutí hlavou. „Co je to za nápad sortovat firmy na zelené a nezelené?“ říkají kritici. I přesto nominační rada Zákona roku mezi pět zásadních počinů podnikatelské regulace roku 2021 taxonomii zařadila.

Který z nominovaných legislativních počinů je podle vás zákonem roku? Hlasujte v anketě na webových stránkách Zákona roku!

Taxonomie definuje konkrétní technické parametry toho, kdy určitá hospodářská činnost nevytváří neúměrný dluh příštím generacím a z tohoto titulu ani nepředstavuje riziko z hlediska návratnosti investice. Zásadně tím komplikuje podvodné malování neudržitelných činností na zeleno.

Zároveň také zásadně mění podnikání. Při žádosti o úvěr v bance si už žadatel nevystačí s tím, že je jeho podnikatelský záměr návratný finančně. Taxonomie bude postupně přesměrovávat veřejné, ale i soukromé finance do udržitelných projektů. Urychlí to proces transformace těch firem, které v tuto chvíli udržitelné nejsou, a to efektivněji než složité odvětvové předpisy.

Jako každá revoluční regulace i taxonomie budí obavy. Určování perspektivy celých firem podle tabulek může v leckom vyvolávat vzpomínky na centrálně řízené hospodářství. Ďábel se také skrývá v detailu: v oněch technických parametrech, jejichž prostřednictvím se hospodářské činnosti dělí na udržitelné a na ty ostatní. A pak také v dostupnosti potřebných dat pro posuzování těchto parametrů a administrativní zátěži spojené s vykazováním dalších údajů u podniků a institucí, které řídí toky peněz v ekonomice.

Přesto po nástroji, který by řídil klimatická rizika, volají investoři a všichni ti, kteří rozhodnutí s dopadem na mnoho let dopředu musí činit. V různých stadiích příprav se nachází obdobný předpis Spojeného království, Číny, Mexika, Kanady, Japonska a dalších zemí. A přes kontroverze ohledně zahrnutí jádra a zemního plynu jako udržitelné energie se první technická část evropské taxonomie zdá být výsledkem pečlivého a mnohaletého úsilí promítnout naše vědecké poznání do mapy, kterou si proklestíme bouřlivou cestu klimatické změny.