Ačkoliv jsem svým zaměřením právník v oblasti digitálních technologií a soudním sporům jsem se věnoval spíše v začátcích své kariery, rád bych vyzdvihl možná skrytý přínos této změny na fungování společnosti a podnikatelského prostředí obecně.

Obecně platí, že rozsudky vyšších soudů jsou pro právníky, a jejich prostřednictvím i pro podnikatele, důležité, je-li potřeba se seznámit s nějakým detailním pravidlem, které vzniklo při řešení konkrétního problému a které často ani není vhodné vpisovat do zákonů. Jako právníci říkáme, že taková rozhodnutí působí částečně precedenčně.

Rozhodnutí nižších soudů by precedenční povahu naopak mít neměla. Spoléhat se na rozhodnutí nižších soudů může být i riskantní, jelikož rozhodnutí jednoho soudce nemá dostatečnou sílu a mnohokrát hrozí jeho změna v odvolacím řízení. Přesto však otevření se rozsudkům nižších soudů může mít silně pozitivní přínos tím, že poskytne náhled na fungování práva na soudech.

Otevřená data

Zpřístupnění rozhodnutí nižších soudů je z mého pohledu v první řadě zveřejněním otevřeného datasetu. A v něm nejde ani tak o to, jak který soud vyřešil kterou konkrétní kauzu stran. Naopak se domnívám, že výše zmíněný přínos zveřejňování bude spočívat v možnosti zkoumat širší trendy. Například o četnosti nějaké kategorie případů, délce soudních řízení, výši udělených trestů v trestních kauzách apod.

Svou podstatou se v zásadě jedná o nestrukturovaný dataset, nicméně vytěžování takových datasetů je v dnešní době podstatou mnoha byznysů, a proto věřím, že tato samotná okolnost nebude představovat problém, ba naopak příležitost. Data o soudním rozhodování nemusí být podstatná jen pro podnikatele a jejich právníky, ale i pro jiné profese, např. sociology, novináře, nebo dokonce pro samotné politiky.

Úbytek žádostí tzv. svobodného přístupu k informacím

Ačkoliv zveřejňování rozsudků nižších soudů je novinkou, neznamená to, že by poptávka po zjišťování trendů soudního rozhodování neexistovala již dříve. Pokud kdokoliv v minulosti chtěl získat statistické informace o rozhodování soudů, poslal na mnoho soudů žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Soudy na takové žádosti zpravidla nebyly vybavené, a to jak infrastrukturně (mnoho údajů prostě nevedou), tak ani kapacitně (soudci a zaměstnanci soudů mají rozhodovat, a nikoliv vyřizovat žádosti). Z tohoto důvodu vnímám přicházející stav jako něco, co soudům v určitém ohledu uleví.

Začerňování rozsudku

Aby se zveřejňování rozsudků jakýchkoliv soudů mohlo vůbec dít, existuje historická metodika soudů pro začerňování senzitivních údajů v rozsudcích, zpravidla osobních údajů stran. Tato metodika bude pravděpodobně základem i pro zveřejňování rozsudků na nižších soudech. S ohledem na rozsah datasetu však bude novela zákona o soudech do jisté míry testem připravenosti soudního aparátu. Domnívám se, že bude existovat mnohem více případů, kdy se strany sporu poznají v jinak začerněném rozhodnutí nebo kdy dojde k naznačení informací, které tvoří obchodní tajemství strany sporu. I množství rozhodnutí, která bude každý soud muset anonymizovat, bude značné, a soudy proto budou muset pro danou „agendu“ vytvořit příslušné kapacity.

Přesto si myslím, že přínosy zveřejnění rozsudků převáží nad případnými negativy. Věřím, že široká i podnikatelská veřejnost a rovněž příslušné profese dokážou nabídnutou možnost využít pro zefektivnění svého podnikání, řízení právních rizik, či dokonce pro celkové zlepšení společenského prostředí. Třeba na základě spolupráce států, analytických projektů a společenských věd.

Článek byl připraven pro Hospodářské noviny.