Technologie  Deloitte živě 

Antikvariát Knihobot: Promazáváme kolečka knihkupeckého trhu, data využíváme při stanovování cen i digitalizaci tiráží

Fenomén s názvem Knihobot je pravděpodobně dobře znám většině milovníků knih. A stejně jako u mnohých podobných podnikatelských projektů, i v tomto případě byl na začátku malý kamenný obchod. Dominik Gazdoš, zakladatel online antikvariátu Knihobot, však tehdy v roce 2011 ještě netušil, že za několik let bude spolu se svým týmem stát v čele jedné z největších českých společností věnujících se výkupu a prodeji knih z druhé ruky. O jejím úspěchu svědčí také ocenění Rising Star, které firma získala v rámci programu Deloitte Technology Fast 50. O tom, jaké byly první krůčky Knihobota, jak knihkupci pracují s daty nebo jaká je budoucnost tradičních tištěných knih, jsme si povídali s Pavlem Pekařem, jednatelem a jedním ze spolumajitelů společnosti Knihobot.

Společnost Knihobot uspěla mezi nejrychleji rostoucími firmami v programu Deloitte Technology Fast 50. Jak vznikl nápad věnovat se prodeji knížek z druhé ruky?

Spíše než o nápad šlo o souhru okolností – Dominik se úplně na začátku potřeboval nějak živit a jediné, co znal, byly knihy. Postupně zjistil, že chce prodej knih z druhé ruky dělat jinak. A tak jsme se mnoha malými kroky dostali až tam, kde jsme nyní. A je to naprosto něco jiného, než dělal Dominik na začátku.

Jaké byly ony zmíněné první podnikatelské kroky? Co se ukázalo například jako největší překážka?

Knihobot sám o sobě a to, jak aktuálně funguje, je v podstatě odpověď na to, jak jsme si poradili s jednotlivými překážkami. Pro lepší stanování cen knih jsme si například vytvořili databázi historie prodejů. Vyplácení peněz na ruku za vykupované knihy se ukázalo jako problematické, začali jsme tedy platit až po prodeji, abychom mohli být maximálně fér. A abychom mohli co nejlépe dokumentovat stav knížek, sestavili jsme si vlastní fotící pulty.

Začátky byly samozřejmě náročné. Nikdo nám moc nevěřil, že dovedeme z antikvariátu vybudovat funkční firmu. A místy bylo opravdu těžké se uživit – zvlášť přechod mezi Zlínem a Prahou byl náročný, tam jsme udělali hodně chyb. Například místo toho, abychom začali postupně vykupovat knihy v Praze od běžných čtenářů, jsme koupili dva jiné končící antikvariáty. S tím bylo víc práce, než výsledného užitku.

Jak u vás funguje výkup a prodej knih?

Za knihy platíme až po prodeji, což nám umožňuje vyplatit nejvyšší možnou částku. Přijímáme většinu knih, které jsou ve velmi dobrém fyzickém stavu. Cenu knih u nás určuje kupující zákazník, my navrhneme vyvolávací částku podle naší dlouholeté databáze. Samotný prodej potom probíhá na principu tzv. holandské aukce: knihu vystavíme v našem e-shopu a posléze postupně zlevňujeme, dokud si ji někdo nekoupí.

Antikvariátů, které působí i online, je v dnešní době poměrně hodně – v čem je Knihobot jiný?

Knihobot jsme založili, abychom se zbavili nevýhod, které má klasický antikvariát. I takový podnik jsme totiž zkoušeli několik let provozovat. V kamenném antikvariátu čekáte na to, až vám někdo přinese knihy, které následně odhadnete v závislosti na vaší zkušenosti a na vašem zájmu, což má několik nevýhod. Hlavní problém je, že žádný člověk na světě nemůže znát všechny knihy a jejich prodejní částky.

Antikvář například může přehlédnout nebo nepoznat cennou knihu. Za knihy proto nabízí něco kolem 10 % odhadované prodejní ceny, aby se nespálil. Antikvář také raději nevezme knihy, které nezná nebo neumí ocenit. Jak už jsem zmínil, my platíme až po prodeji, což nám umožňuje vyplatit nejvyšší možnou částku. Reálnou prodejní cenu zjistíte totiž až tak, že nabídnete knihu zákazníkům.

Jakým způsobem pracujete s daty a jak u vás probíhá katalogizace?

Data se snažíme používat tam, kde mohou fungovat lépe, než člověk. Například stanování cen z hlavy nedává smysl. Už jenom proto, že se cena knih v čase mění. Máme proto dlouholeté záznamy prodejních cen, které využíváme k naceňování knih. Každou knihu navíc pečlivě fotíme – snažíme se tak maximálně věrně zachytit její stav. Digitalizujeme také tiráž a údaje o knize doplňujeme z databází.

Co pro vás bylo za dobu existence Knihobota zatím největší výzvou?

Výzvou je pro nás celý princip našeho podnikání. Musíme si vyvíjet všechno sami, protože na trhu nejsou funkční řešení, která by pro nás byla vhodná. Děláme si tak například vlastní účetní program, což je zrovna výzva, kterou bychom raději nepodstupovali. Nikdy jsme navíc neměli žádné externí financování, od prvního momentu pracujeme pouze s tím, co nám zaplatili zákazníci. Takový rozjezd je těžký, ale má to pozitivní efekt – museli jsme řešit věci spíš hlavou, než penězi. A tak se snažíme fungovat i dál. Tiskárnu na štítky jsme si vyrobili z odloženého letištního kiosku, plachta s nápisem Knihobot na našem obchodě je vyrobena ze zbytků role izolační folie a stoly na balírně jsme vyrobili z vyřazených desek. Z výkupu jsme dokonce zachránili několik pokojovek. Zkrátka nemáme rádi plýtvání a stejným způsobem přemýšlíme také o knihách.

Zakladatelé společnosti Knihobot (zleva) Dominik Gazdoš, David Gazdoš a Pavel Pekař.

Jaké jsou aktuální trendy v oblasti prodeje knih z druhé ruky?

Zájem o prodej knih z druhé ruky stoupá. Lidé čím dál víc myslí na udržitelnost. Zároveň přibývá lidí, kteří doma nechtějí hromadit věci, které už jim neslouží. A my v našem týmu tak fungujeme také. Tím, jak jsme se každý několikrát stěhovali, jsme zredukovali naše knihovny a snažíme se knihy po přečtení posílat dál. Člověk časem zjistí, že většinu věcí vlastnit nepotřebuje. Než aby ty knihy skončily ve sklepě, kde dojdou ke zkáze, tak ať radši poslouží někomu dalšímu.

Prodávat knihy na internetu na vlastní pěst však není snadné, a proto se lidem o prodej jejich knih postaráme my. Pomohli jsme prodat přes 200 000 knih, takže už o tom něco víme. Momentálně míříme na jedno procento celého knižního trhu a dovedeme si představit 10 %. Nových knih bude samozřejmě vždycky víc, my se vnímáme spíš jako „promazávači koleček” knihkupeckého trhu. Pomáháme například překlenout mezeru mezi vyprodání a dotiskem knih. Třeba tak jednou nebudou dotisky vůbec potřeba.

Jaká je budoucnost klasických knih? Jaký vliv na tuto situaci mají e-knihy?

E-knihy se prodávají málo. Čím to je, nevíme. Sám jsem čtečku e-knih při škole měl a je to šikovná věc. Myslím, že lidé ještě stále nejsou ochotni platit za vlastnění elektronických věcí. Klasická kniha je zkrátka stále funkční médium, protože plní pouze jednu funkci a tu plní ideálně. Když čtete knihu, neruší vás žádné upozornění jako na telefonu, a tím se vyhýbáte roztěkanosti a trénujete soustředění.

A jaká je podle vás budoucnost vaší firmy v následujících letech?

Je o nás čím dál větší zájem a chceme uspokojit všechny. Momentálně fungujeme v našem jediném skladu na pražském Strossmayerově náměstí v režimu „vymačkávání pasty”. To znamená, že se snažíme dostat z něho maximum, ale už docela praskáme ve švech. Určitě chceme otevřít další výdejny v Praze a pak i v dalších městech.

V roce 2019 jsme byli úplně jiná firma, než jsme teď. Rozhodně v posledních týdnech překonáváme očekávání růstu, která jsme měli na začátku roku. Počet objednávek přitom letos rostl i navzdory pandemii. Naším aktuálním cílem je tedy se hlavně rozšířit. V roce 2020 vrátíme do oběhu 100 000 knih. V roce 2021 bychom chtěli dostat ke čtenářům 500 000 knih.

Přečtěte si na našem blogu i další inspirativní příběhy českých technologických firem, které uspěly v jednadvacátém ročníku programu Deloitte Technology Fast 50 CE.

Deloitte Technology Fast 50
Deloitte živě 

Titul Czech Best Managed Companies 2021 získalo 16 firem. Co rozhoduje o kvalitě řízení?

„Jsem rád, že i v situaci, kdy svět bojoval s pandemií covidu-19, se do programu Czech Best Managed Companies, který oceňuje kvalitu řízení firem, přihlásilo o více než polovinu více společností než do prvního ročníku a že způsob hodnocení společností prokázal univerzálnost i pro mimořádné období a napříč odvětvími ekonomiky,“ říká Miroslav Svoboda, lídr programu a partner v Deloitte Private. Ocenění Nejlépe řízené firmy Česka 2021 získalo 16 společností, mezi nimi například Zásilkovna, Pilulka, NWT, Akeso holding či Hestego. 

10. 6. 2021
Deloitte živě 

CzechSetGo: Česku chybí jasná vize i lídr digitalizace

Česká republika je země s velkým inovačním potenciálem i silnou podnikatelskou kulturou. Když ale dojde na mezinárodní srovnání, čísla v její prospěch úplně nemluví. Jednou z možností, jak dostat Česko mezi evropské lídry a tím pádem zvýšit jeho konkurenceschopnost ve světě, je digitalizace. Jakým směrem se vydat a jaké kroky jsou nutné k tomu, aby se Česko dostalo mezi lídry digitalizace typu Estonsko či Irsko? To je téma pro iniciativu CzechSetGo!, která se v rámci první konference zaměřila na roli státu při vytváření přátelského prostředí pro lidi a rozvoj podnikání. 

6. 6. 2021