Účetnictví 

Cash pooling a jeho účetní zachycení

V dnešním článku se budeme věnovat cash poolingu, rozšířenému nástroji k optimalizaci podnikových účtů, a jeho odrazu v účetnictví. Připomeneme i související povinnosti vůči různým státním orgánům.

Co je cash pooling?

Cash pooling je nástrojem k optimalizaci firemních účtů. Společnosti běžně používají několik běžných účtů a cash pooling jim dává možnost tyto bankovní účty konsolidovat do tzv. master účtu a úročit je na denní bázi jako celek. Nespornou výhodou je, že se tak společnosti mohou vyhnout úrokům z kontokorentních účtů, pokud je záporný zůstatek kontokorentního účtu vyrovnán kladným zůstatkem na jiném bankovním účtu. Cash pooling samozřejmě nemusí sloužit jen společnostem, které mají více bankovních účtů, ale rovněž i společnostem ve skupině k řízení financí v rámci celé skupiny.

Banky obvykle svým firemním klientům nabízejí cash pooling reálný, kdy dochází k fyzickému převodu zůstatku všech účtů na jeden účet, který byl vybrán jako „master účet“, nebo cash pooling fiktivní, který umožňuje dosahovat stejného efektu úrokové optimalizace jako v případě reálného cash poolingu bez nutnosti fyzicky převádět zůstatky účtů.

Účetní dopady využití cash poolingu

Při fiktivním cash poolingu nedochází k fyzickým převodům hotovostních zůstatků, proto tato forma cash poolingu nemá žádné účetní implikace.

Naopak při reálném cash poolingu je třeba si odpovědět na otázku, zda má nebo nemá společnost možnost si v jakémkoli momentě „sáhnout“ na své peníze, které byly převedeny na master účet. V převážné většině případů budou podmínky ve skupině nastaveny tak, že se při reálném cash poolingu bude jednat de facto o půjčku ve skupině, a tudíž se zůstatek cash poolingového účtu nebude vykazovat jako Peněžní prostředky na účtech nebo Závazky k úvěrovým institucím, ale jako Pohledávka nebo závazek ve skupině, tj. řádek rozvahy C.II.2.2. Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba, resp. C.II.6. Závazky – ovládaná nebo ovládající osoba.

Obdobně pak v Přehledu o peněžních tocích, pokud společnost nemá možnost disponovat finančními prostředky na cash poolingovém účtu, nebude cash poolingový účet zahrnut do peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, nýbrž bude vykázán v sekci Peněžní toky z finanční činnosti.

Legislativní povinnosti vykazování cash poolingu

Cash poolingové operace nejsou zákonem definovány. Podléhají ale standardním pravidlům jako jakékoli jiné operace se stejným obsahem. Pokud v rámci reálného cash poolingu dochází k zahraničním transakcím, doporučujeme posoudit také povinnosti vůči České národní bance či finančnímu úřadu.

Vykazování České národní bance

Některé cash poolingové operace mohou být předmětem vykazování České národní bance (dále jen „ČNB“), a to na základě vyhlášky 235/2013 Sb., o předkládání výkazů České národní bance statisticky významnými vykazujícími osobami pro účely sestavení statistiky platební bilance, investiční pozice a dluhové služby vůči zahraničí. Tato vyhláška stanoví okruh vykazujících osob, které jsou povinny ČNB předkládat výkazy definované v přílohách vyhlášky. Mezi vykazující osoby je ve vyhlášce zahrnuta i osoba, u které celkový roční objem finančních úvěrů poskytnutých nebo přijatých ve vztahu k zahraničí ke konci kalendářního roku dosáhne alespoň 100 mil. Kč.

Dle vyjádření ČNB informace o přeshraničních finančních transakcích zasílají pouze osoby, které obdržely vyrozumění od ČNB, že byly zařazeny do okruhu statisticky významných osob podle kritérií uvedených ve vyhlášce č. 235/2013 Sb. Povinnost sestavovat a odesílat každý měsíc výkaz PB (ČNB) 41-12 „Finanční úvěry a účty v zahraničí“ se tedy nevztahuje automaticky na každou společnost, která překročí roční limit finančních úvěrů poskytnutých nebo přijatých ve vztahu k zahraničí ve výši 100 mil. Kč.

Daňové dopady cash poolingu

Finanční úřad se samozřejmě zaměří na daňové dopady cash poolingových operací. Při úvěrování v rámci cash poolingu jsou společnosti ve skupině povinny buď nastavit tržní úvěrové podmínky, nebo alespoň vyčíslit rozdíl mezi tržními a nastavenými podmínkami a zohlednit tento rozdíl při sestavování daňového přiznání. Nesprávné nastavení cash poolingu může vést k doměření daně a placení z toho vyplývajících sankcí.

Upozorňujeme také na skutečnost, že je třeba rovněž respektovat pravidla nízké kapitalizace, tj. že i pro cash pooling plně platí limit uplatnění úroků z úvěrů (či souvisejících poplatků apod.) jako daňově uznatelných. U nefinančních společností jsou daňově uznatelné pouze finanční náklady z částky do výše čtyřnásobku výše vlastního kapitálu společnosti.

Článek je součástí zpravodaje dReport – červen 2018, Účetní novinky

 

IFRS dReport zpravodaj

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right