Po půlroční odmlce ČNB opět zasáhla a rozhodla se změnit úrokové sazby. Její klíčová repo sazba byla zvýšena o 25 bazických bodů na 4,0 %. Není nijak překvapivý krok vzhledem k vývoji ekonomiky a inflace a patrně to také není poslední zpřísnění měnové politiky.
Výčet inflačních rizik není zrovna krátký. Inflace v cenách služeb se dlouhodobě pohybuje na více než dvojnásobné úrovni, než je inflační cíl centrální banky, a bylo by možné diskutovat, zda se v této oblasti již neukotvila inflační očekávání nepříjemně vysoko. Ceny nemovitostí stále rostou dvouciferným tempem a přes imputované nájemné i běžné nájemné promlouvají do běžné inflace. Dále tu máme fiskální impuls, který přichází v době, kdy se ekonomika přiblížila svému potenciálu, a tudíž může spíše přispět k inflaci než dalšímu zrychlení růstu ekonomiky. Navíc přichází dva nabídkové šoky, jeden z trhu s energiemi, druhý v podobě nízké sklizně. Tyto nabídkové šoky působí proti růstu ekonomiky, jsou ovšem rizikem pro inflační očekávání.
Po zahrnutí uvedených inflačních faktorů se prognóza ČNB pro inflaci na rok 2027 posunula z 2,5 na 3,2 %. V reakci na to se posunula výše očekávaná trajektorie úrokových sazeb. Nyní to vypadá, že by další zvýšení sazeb mohlo přijít ještě před Vánocemi a pokračovat na začátku příštího roku až k úrovni 4,5 %. Zvýšení sazeb by mělo zchladit poptávku po úvěrech, nejen hypotékách, letos roste poměrně svižně také objem firemních úvěrů.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
