Důvodem rychlého a výrazného zpřísnění měnové politiky je vysoká inflace a strach z rozvolnění inflačních očekávání. Lednový výsledek inflace sice ještě neznáme, ale výrazné zvýšení je velmi pravděpodobné. Nelze vyloučit ani pravděpodobnost, že krátkodobě dosáhne dvouciferných hodnot.

K inflaci přispěla směs inflačních tlaků živených silou domácí poptávky a rostoucích cen komodit v čele s energiemi. Právě na první zmíněnou složku inflace míří měnová politika. O přehřívání některých částí ekonomiky svědčí opětovná akcelerace růstu cen nemovitostí a pokles míry nezaměstnanosti pod její přirozenou úroveň. První se do inflace promítá přes imputované nájemné, druhé přes tlak na růst mezd.

Inflace by mohla kulminovat v březnu

Podle nové prognózy ČNB by růst inflace měl kulminovat v březnu na hodnotě 9,8 procenta a za celý letošní rok by měla inflace v průměru činit 8,5 procenta. Nicméně již příští rok by měla zpomalit na 2,3 procenta. HDP by podle ČNB měl letos růst o 3,0 procenta, příští rok o 3,4 procenta.

Inflační očekávání jsou největší zbraní i obavou centrální banky. Pokud se jednou přelije vysoká inflace do inflačních očekávání, náklady na její opětovné zkrocení jsou velmi vysoké. Jsou to náklady v podobě recese pomalého růstu ekonomiky a zvýšení nezaměstnanosti při nutnosti opravdu výrazného zvýšení úrokových sazeb.

Důležitým momentem bude zveřejnění lednové inflace, nicméně měnová politika směřuje především k prognóze inflace na příští rok. Pokud nebude důvod měnit očekávání, že se inflace začne postupně zklidňovat, mohla by být série zvyšování úrokových sazeb brzo u konce. Možná již příští měsíc.