Pro začátek mi popište, co je smyslem Knihobotu?

Knihobot je služba, která pomáhá lidem prodat knihy, které zkrátka už nechtějí. Rozdíl mezi námi a kýmkoliv jiným je to, jakým způsobem jsme schopni obsloužit dodavatele, kteří nám knížky prodávají.

Jak vás to celé napadlo, ta první myšlenka byla kdy a proč?

Ten příběh je poměrně komplikovaný, ale několik let jsem provozoval klasický kamenný antikvariát. Byl to můj způsob, jak se osamostatnit, než že bych s tím měl větší ambice. Chvíli jsem to spokojeně dělal, ale v nějaké době jsem si uvědomil tu obrovskou tržní příležitost, která tam je a nikdo se o ni nezajímá. Pak už šlo jen o to, jak vymyslet tu část příjmu knížek. Prodejní část je totiž poměrně jednoduchá. Máme zkrátka knížky, které jsou levnější než nové anebo to jsou knížky, které se už špatně seženou. Tehdy jsem fungoval tak, že jsem přijel na nějakou pozůstalost, která měla alespoň více než 300 knížek a odhadl cenu. Lidé dostali pár korun a bylo to pro ně fajn, ale nepoužívali to opakovaně. A pak vznikl ten nápad – dělat to mechanismem současného modelu.

A jaký je tedy ten model?

Můžu poslat kurýra k lidem, který pojede třeba jen pro deset knížek. Nemusí jezdit pro 300. Nemusí o nich ani nic vědět, jen je vezme k nám, my to tu prodáme a pak klientovi, který nám knihy dal, můžeme zaplatit asi třikrát více peněz, než se běžně platí v antikvariátech. Má to dvě výhody dohromady – není to závislé na osobě nákupčího, který to řeší, ale můžu poslat kurýra do vesničky u Bruntálu a můžu si také dovolit zaplatit nejlepší peníze na trhu.

Mohu vám knihy i nafotit a vy mi řeknete, zda to chcete, nebo ne?

Ano, stačí nám jedna fotka celé knihovny nebo hromádky, kterou chcete prodat. Ale to je spíše pro informativní charakter, abyste k nám nechodila zbytečně. Můžeme vám také poslat na naše náklady kurýra nebo to dáte do Zásilkovny a tak dále.

Jsou nějaké podmínky pro ty dané knížky, které k vám mohu přinést?

Ne, snažíme se prodat vše. Chceme, aby byly v dobrém stavu, aby to nebyl takzvaný „salát“ nebo aby to nebylo špatně skladované – s plísněmi nebo navlhlé. Pokud chcete dát knížky v krabici na půdu, je přeci lepší to odnést rovnou k nám.

Máte nějakou statistiku, jaké knihy se nejlépe přeprodávají – třeba žánry?

Na žánrech se to říci nedá. Sortiment je obrovsky široký. Lidé nečtou knížky, aby četli knížky. Čtou je, protože je něco zajímá, a to je široké stejně jako zájmy lidí. Z každé kategorie jsou knížky, které jsou obtížně prodejné, protože vyšly ve velkém nákladu. Ale zároveň jsou knihy, kde byl náklad malý. Každá ta kategorie má to i to.

A nějaké jedno jméno, které jste prodali nejvíckrát?

Není to náš typický sortiment, ale hrozně draze se prodávají knihy od Josefa Váchala. Nicméně to ale není něco, co je pro běžné publikum zajímavé. Jedna jeho knížka je tak drahá, protože vyšla například jen ve třech výtiscích. Dobře se prodávají úzce zaměřené knihy – klidně i staré. Bude to například knížka o tom, jak stavit ocel z padesátých let, a právě ta může stát třeba dva tisíce. Hodně se setkáváme s tím, že když nám lidé dají tuhle drahou várku knih, tak to komentují slovy, že to máme vlastně vyhodit, že to asi nikoho nebude zajímat. Omlouvají se, že nám to nesou.

Je nějaká kniha, která byla bizarní a překvapilo vás, že ji někdo chce přeprodat?

Skladem protočíme zhruba 300 tisíc knížek měsíčně, takže tu projde úplně vše. Viděl jsem spoustu nesmyslů. Ale vzpomněl jsem si – existuje kniha, která se jmenuje Astrální almanach trávníkářů České a Slovenské republiky. Jsou v ní životopisy československých trávníkářů a jsou v duchu otázek, pod jakou planetou se daný trávníkář narodil. Vůbec jsem netušil, že se tohle může někde objevit.

Možná třeba právě ezoterické knihy budou největším lákadlem.

Ezoterické knihy se prodávají dobře. Já chápu, že někoho zajímají horoskopy, ale že někoho zajímají horoskopy trávníkářů z 30. let? To nechápu. Pořád nevím, kdo je ta cílová skupina.

Knihobot ve zkratce

• 300 tisíc knih měsíčně
• 4 miliony 300 tisíc knih za dobu fungování
• Knihy z druhé ruky

Knihobotu se vzhledem k umístění v soutěži momentálně velice daří. Myslíte ale, že v dnešní technologické době plné čteček má šanci se dlouhodobě udržet na vrcholu?

Ohrožení papírových knih ze strany knih elektronických se diskutuje často. Elektronické knihy jsou tu ale už zhruba 15 let a když se podíváte na grafy prodejů, tak to sice v nějakém období rostlo, ale pak se to zastavilo. Zdá se, že trh elektronických knih už je saturovaný a neděje se tam žádný vývoj. Oba typy médií mají své místo, mají smysl. Klasický formát papírové knihy je za mě byznysově konzervativní, je to formát, který tu existuje stovky let a z dat jde vidět, že tuto disrupci ustál. Co by se tedy muselo stát, aby tu za 50 let nebyl?

Člověk si asi na ty knihy pořád rád fyzicky sáhne a rád jimi listuje.

Já to takhle nemám. Já preferuji fyzické knihy proto, že celý den hledím do telefonu a počítače, a kniha mi umožňuje mít v ruce něco, co nemá žádné funkce. Na rozdíl od čtečky, která z podstaty elektronického zařízení další funkce má.

Rozumím. Tušíte, kolik jste do oběhu vrátili knížek?

Za dobu našeho fungování jsou to 4 miliony 300 tisíc.

Co covidové období, mělo na vás vliv?

My jsme v zásadě začínali chvíli před covidem. Fungovali jsme tak, že jsme měli pobočku v Holešovicích a lidé nám museli dopravovat knížky právě tam. Věděli jsme, že chceme mít i kurýry, ale bylo to teprve v plánu. A najednou přišel covid, první lockdown a dva dny se nic nedělo. Úplně se to zastavilo, nikdo nepřišel. A pak začali zákazníci chodit a začalo to fungovat, jenže se nám hrozně rychle začal vyprazdňovat sklad – lidé víc knihy nakupovali, než nám je nosili. Během týdne jsme proto začali pracovat s kurýry, o kterých jsme mluvili dlouho předtím. To, co trvalo půl roku, šlo za týden.

A co válka na Ukrajině a zdražování cen energií?

Nebyl ani tak problém v energetické krizi jako v tom, když přišla válka – obecně byla krize kupní síly. Lidé asi neměli chuť nakupovat nebo se báli, co bude a začali šetřit ještě předtím, než to přišlo. Rok 2022 byl hodně náročný, ale nevím, jestli to bylo energiemi, spíše celým komplexem věcí.

Předpokládám, že vy sami jste asi knihomolové – jakou knihu byste doporučil všem k přečtení?

Lidé jsou dost rozdílní, ale vzhledem k publiku bych doporučil The Hard Thing About Hard Things od Bena Horowitze. Je to kniha, kterou mám ve dvou výtiscích, jednu doma a jednu v kanceláři. Občas v ní zalistuji. Pro lidi, kteří vedou nějakou větší firmu nebo startup, je to dobrá kniha.

Na svých stránkách píšete, že je Knihobot plný příběhů lidí, co se vypracovali a prošli několik pozic napříč provozem i kanclem. Musí mít člověk u vás knihy opravdu rád?

Myslím si, že ne. Například na pohovoru mě nezajímá, jestli má člověk rád knížky. Naopak je to ta nejméně kreativní odpověď, kterou od lidí slyším. Zeptám se jich, proč u nás chtějí pracovat a oni řeknou, že mají rádi knížky. Lidé u nás ve firmě Knihobotem žijí – nemusí žít ale knížkami, ale spíše jim dává smysl to, co děláme. Jde jim o Knihobot.

Přečtěte si na našem blogu i další příběhy českých firem, které byly v letošním ročníku programu Deloitte Technology Fast 50 úspěšné.