Právo 

Daňové správy v rámci střední Evropy zpřísňují své postupy

Finanční úřady napříč střední Evropou významně zpřísnily své postupy, a to jak ve vztahu k množství prováděných kontrol, tak i ke způsobu, jakým jsou tyto kontroly vedeny. Primární oblastí, na kterou se finanční úřady zaměřují, je oblast DPH a převodních cen. Ve většině zemí střední Evropy správci daně požadují po daňových subjektech při daňových kontrolách stále větší množství důkazních prostředků a začali svou pozornost zaměřovat také na nastavení procesů uvnitř společností.

V některých zemích střední Evropy se správci daně dále v průběhu daňové kontroly či po jejím skončení snaží dovozovat trestněprávní odpovědnost daňových subjektů. V této souvislosti tak vyvstává otázka, zda lze předpokládat, že se do budoucna mohou trestněprávní konsekvence daňových sporů objevovat častěji v praxi i u nás.

Mimo jiné i výše uvedené otázky byly předmětem setkání, které koncem května 2018 zorganizoval specializovaný daňově-litigační tým advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal za účasti kolegů téhož odborného zaměření ze Slovenska, Polska, Německa, Maďarska a Rumunska. Cílem setkání bylo mimo jiné sdílení aktuálních trendů v daňových správách jednotlivých zemí, komparace stěžejních institutů daňového práva a sdílení zkušeností v této oblasti.

Řada skutečností týkající se správy daní se v jednotlivých státech liší (například tříletá promlčecí doba pro možnost otevření daňové kontroly v České republice patří mezi nejkratší ze zemí střední Evropy), ale lze vysledovat i určité podobnosti (například oblast DPH ve vztahu k podvodným řetězcům, která patří mezi harmonizovanou oblast daní, či délka soudního řízení).

Stejně tak jako ve většině ostatních států střední Evropy i v České republice bylo v posledních letech možné sledovat vzrůstající tendenci správce daně zpřísňovat své postupy v rámci daňového řízení. Tento trend potvrzují i statistiky z oblasti daňových doměrků či stanovených pokut. V porovnání s jinými státy naopak nebyl zaznamenán takový nárůst počtu případů, kdy by ze strany správce daně byla dovozována trestněprávní odpovědnost daňového subjektu.

Zkušenosti ze zemí střední Evropy nicméně jasně potvrzují, že v daňové oblasti lze dosáhnout v mnoha případech úspěchu ve správním soudnictví. Vedle relativně vysoké míry pravděpodobnosti na úspěch je pro daňové subjekty stále více motivujícím faktorem možnost získání v případě úspěchu taktéž náhrady vzniklé újmy či úroků z neoprávněného jednání správce daně. Pro daňové subjekty je však současně stále odrazující skutečností od vedení sporu se správcem daně samotná délka soudního řízení, která v České republice dosahuje přibližně 2–5 let.

U jednotlivých zemí stojí za zmínku například tyto skutečnosti:

  • Významného úspěchu bylo dosaženo v Polsku před Soudním dvorem Evropské unie ve věci Kompania Piwowarska (C-30/17). Spor se týkal spotřební daně na ochucená piva/radlery. V rozsudku Soudní dvůr Evropské unie potvrdil, že při výběru spotřební daně na ochucená piva/radlery nemá správce daně právo zohledňovat přidané aromatické látky/cukrový sirup přidaný pro dokončení fermentace.
  • Německo v posledních letech zpřísnilo pravidla pro uveřejňování informací týkajících se zejména offshorového majetku daňových subjektů. Tento vývoj vedl mimo jiné ke zvýšení požadavků německých orgánů při posuzování údajů uvedených v daňových přiznáních společností a v té souvislosti k nárůstu počtu obvinění osob z vedení těchto společností z úmyslného krácení daně. Od roku 2015 tak roste v Německu poptávka firemní klientely v oblasti služeb týkajících se navrhování a zavádění procesů a kontrol, které mají cíl chránit vedení společnosti, daňové oddělení společnosti a samotnou společnost před sankcemi spojenými s daňovými delikty.
  • V Rumunsku správci daně často při daňových kontrolách zpochybňují důkazní prostředky předložené daňovými subjekty. V Rumunsku jsou v daňové oblasti časté soudní spory, na které se daňové subjekty řádně připravují včetně například simulovaného soudního jednání se svým poradcem, přičemž soudy v mnoha případech korigují rozhodnutí správce daně.
  • V Maďarsku jsou častou oblastí daňových kontrol převodní ceny. Tendence správce daně v této oblasti směřovaly ke konstatování, že pokud nemá daňový subjekt vypracovanou dokumentaci k převodním cenám, opravňuje tato skutečnost správce k volnému výpočtu ceny vlastní metodou. Tento přísný názor správce daně však maďarský správní soud nepotvrdil.
  • Na Slovensku správci daně postupují obdobně jako v České republice. Nejčastější oblastí daňových doměrků je oblast DPH (podvodné řetězce a osvobození u mezinárodních transakcí) a oblast převodních cen.

Článek je součástí letního dvojčísla zpravodaje dReport 2018, Daňové novinky, Dotace a investiční pobídky

 

Ambruz & Dark Deloitte Legal dReport zpravodaj DPH Finanční uřad Správce daně
Právo 

Česko patří mezi státy, které vnitrostátně upravily definici rodinného podnikání. Deloitte Legal se podílel na její přípravě

Rodinné firmy je třeba považovat za významný prvek české ekonomiky, který stojí za to podporovat. Často totiž působí v regionech, kde vytvářejí další pracovní místa a udržují regionální produkty, zvyšují lokální zaměstnanost a fungují jako prevence vylidňování venkova. Rovněž vykazují poměrně vysokou stabilitu, a mohou tak být oporou ekonomiky i v dobách recese. Doposud u nás ale chyběla vnitrostátní úprava, která by jasně definovala rodinné podnikání jako takové. 

18. 6. 2019
Právo 

Budoucí výzvy startupových společností: Co se může stát, pokud nevěnujete pozornost red flagům?

Když do vyhledávače zadáte slovo „compliance“, okamžitě se vám objeví více než 1 miliarda výsledků. V posledních letech se na veřejnosti propíralo nemalé množství podnikových skandálů, což odbornou i laickou veřejnost přimělo zamyslet se nad tématem compliance víc než kdy předtím. Compliance by vaší pozornosti nemělo ujít zejména, pokud vaše společnost patří na trhu k těm rychle rostoucím. Jak předejít komplikacím, které mohou vést k trestnímu stíhání, obrovským finančním ztrátám či dokonce zániku společnosti? 

14. 6. 2019
Právo 

Zásadní novinky v cenové regulaci zdravotnických prostředků: nový cenový předpis účinný již od 1. června 2019

Ve středu 29. května 2019 zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví na svých internetových stránkách nový cenový předpis 1/2019/CAU ze dne 22. května 2019, o regulaci cen zdravotnických prostředků („cenový předpis“). Nový cenový předpis nahradí doposud platnou právní úpravu z roku 2012, a to s účinností již od 1. června 2019. Co nový cenový předpis přináší? Vybrané aspekty shrnujeme níže. 

4. 6. 2019