Právo 

Daňové správy v rámci střední Evropy zpřísňují své postupy

Finanční úřady napříč střední Evropou významně zpřísnily své postupy, a to jak ve vztahu k množství prováděných kontrol, tak i ke způsobu, jakým jsou tyto kontroly vedeny. Primární oblastí, na kterou se finanční úřady zaměřují, je oblast DPH a převodních cen. Ve většině zemí střední Evropy správci daně požadují po daňových subjektech při daňových kontrolách stále větší množství důkazních prostředků a začali svou pozornost zaměřovat také na nastavení procesů uvnitř společností.

V některých zemích střední Evropy se správci daně dále v průběhu daňové kontroly či po jejím skončení snaží dovozovat trestněprávní odpovědnost daňových subjektů. V této souvislosti tak vyvstává otázka, zda lze předpokládat, že se do budoucna mohou trestněprávní konsekvence daňových sporů objevovat častěji v praxi i u nás.

Mimo jiné i výše uvedené otázky byly předmětem setkání, které koncem května 2018 zorganizoval specializovaný daňově-litigační tým advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal za účasti kolegů téhož odborného zaměření ze Slovenska, Polska, Německa, Maďarska a Rumunska. Cílem setkání bylo mimo jiné sdílení aktuálních trendů v daňových správách jednotlivých zemí, komparace stěžejních institutů daňového práva a sdílení zkušeností v této oblasti.

Řada skutečností týkající se správy daní se v jednotlivých státech liší (například tříletá promlčecí doba pro možnost otevření daňové kontroly v České republice patří mezi nejkratší ze zemí střední Evropy), ale lze vysledovat i určité podobnosti (například oblast DPH ve vztahu k podvodným řetězcům, která patří mezi harmonizovanou oblast daní, či délka soudního řízení).

Stejně tak jako ve většině ostatních států střední Evropy i v České republice bylo v posledních letech možné sledovat vzrůstající tendenci správce daně zpřísňovat své postupy v rámci daňového řízení. Tento trend potvrzují i statistiky z oblasti daňových doměrků či stanovených pokut. V porovnání s jinými státy naopak nebyl zaznamenán takový nárůst počtu případů, kdy by ze strany správce daně byla dovozována trestněprávní odpovědnost daňového subjektu.

Zkušenosti ze zemí střední Evropy nicméně jasně potvrzují, že v daňové oblasti lze dosáhnout v mnoha případech úspěchu ve správním soudnictví. Vedle relativně vysoké míry pravděpodobnosti na úspěch je pro daňové subjekty stále více motivujícím faktorem možnost získání v případě úspěchu taktéž náhrady vzniklé újmy či úroků z neoprávněného jednání správce daně. Pro daňové subjekty je však současně stále odrazující skutečností od vedení sporu se správcem daně samotná délka soudního řízení, která v České republice dosahuje přibližně 2–5 let.

U jednotlivých zemí stojí za zmínku například tyto skutečnosti:

  • Významného úspěchu bylo dosaženo v Polsku před Soudním dvorem Evropské unie ve věci Kompania Piwowarska (C-30/17). Spor se týkal spotřební daně na ochucená piva/radlery. V rozsudku Soudní dvůr Evropské unie potvrdil, že při výběru spotřební daně na ochucená piva/radlery nemá správce daně právo zohledňovat přidané aromatické látky/cukrový sirup přidaný pro dokončení fermentace.
  • Německo v posledních letech zpřísnilo pravidla pro uveřejňování informací týkajících se zejména offshorového majetku daňových subjektů. Tento vývoj vedl mimo jiné ke zvýšení požadavků německých orgánů při posuzování údajů uvedených v daňových přiznáních společností a v té souvislosti k nárůstu počtu obvinění osob z vedení těchto společností z úmyslného krácení daně. Od roku 2015 tak roste v Německu poptávka firemní klientely v oblasti služeb týkajících se navrhování a zavádění procesů a kontrol, které mají cíl chránit vedení společnosti, daňové oddělení společnosti a samotnou společnost před sankcemi spojenými s daňovými delikty.
  • V Rumunsku správci daně často při daňových kontrolách zpochybňují důkazní prostředky předložené daňovými subjekty. V Rumunsku jsou v daňové oblasti časté soudní spory, na které se daňové subjekty řádně připravují včetně například simulovaného soudního jednání se svým poradcem, přičemž soudy v mnoha případech korigují rozhodnutí správce daně.
  • V Maďarsku jsou častou oblastí daňových kontrol převodní ceny. Tendence správce daně v této oblasti směřovaly ke konstatování, že pokud nemá daňový subjekt vypracovanou dokumentaci k převodním cenám, opravňuje tato skutečnost správce k volnému výpočtu ceny vlastní metodou. Tento přísný názor správce daně však maďarský správní soud nepotvrdil.
  • Na Slovensku správci daně postupují obdobně jako v České republice. Nejčastější oblastí daňových doměrků je oblast DPH (podvodné řetězce a osvobození u mezinárodních transakcí) a oblast převodních cen.

Článek je součástí letního dvojčísla zpravodaje dReport 2018, Daňové novinky, Dotace a investiční pobídky

 

Ambruz & Dark Deloitte Legal DPH dReport zpravodaj finanční uřad správce daně