Přinášíme vám týdenní newsletter Davida Marka, hlavního ekonoma Deloitte. Najdete zde vše, co potřebujete vědět o ekonomice doma i ve světě, v 10 minutách čtení.
Hall a Woodford: Architekti moderní makroekonomie
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford za položení mikroekonomických základů pro makroekonomické teorie. Jejich práce významně přispěla ke vzniku novokeynesiánských modelů, které dnes slouží jako základní rámec centrálních bank a vlád při tvorbě hospodářské politiky. Jejich přístup navazuje na keynesiánství, které se od 30. let 20. století řadilo mezi hlavní ekonomické směry. V průběhu hospodářské krize 70. let však tento přístup narazil na své limity. Lucasova kritika následně přiměla ekonomy přehodnotit tehdejší makroekonomické modely a vybudovat je na pevných mikroekonomických základech.
Robert Hall se zaměřil na rozhodování domácností o spotřebě. Ukázal, že pokud domácnosti přizpůsobují své výdaje očekávanému vývoji příjmů, odráží jejich současná spotřeba dostupné informace o budoucnosti. Zformoval také hlavní důsledek a to, že domácnosti mění spotřební návyky jen tehdy, když nové informace vedou k přehodnocení jejich představ o budoucích příjmech. Tento koncept se stal jedním ze stěžejních prvků moderní makroekonomie a základní výchozí tezí pro budování nových ekonomických modelů.
Michael Woodford na makroekonomických základech Halla a dalších autorů vyvinul novou generaci makroekonomických modelů, které hrály zásadní roli při rozvoji novokeynesiánství. Jeho slavný model se třemi rovnicemi, který propojuje inflaci, úrokové sazby a výkyvy ekonomické aktivity, se stal základním kamenem, na kterém vyrostly nástroje používané centrálními bankami a vládami při určování měnové a fiskální politiky. Díky své jednoduchosti a schopnosti zachytit složité interakce v ekonomice se jeho model stal pilířem moderního přístupu k hospodářské politice.
Během posledních dekád rostl na základě těchto myšlenek význam komunikace centrálních bank v oblasti indikování budoucího vývoje úrokových sazeb. Ta měla posilovat důvěru v dlouhodobou stabilitu ekonomiky. Nicméně tento přístup ve světě v poslední době oslabuje. Americký Fed omezuje obsah své forward guidance, zatímco ECB zdůrazňuje, že úrokové sazby hodlá upravovat zasedání po zasedání. Přestože dnešní ekonomické problémy mají jinou podobu než ty, které ekonomové řešili po krizi 70. let, odkaz Halla a Woodforda zůstává stále platný a principy, které pomáhali formulovat, zůstávají jedním z hlavních pilířů ekonomického myšlení.
Chcete dostávat newsletter Davida Marka o ekonomických novinkách v ČR i v zahraničí každý pátek přímo do své e-mailové schránky? Registrujte se jednoduše k odběru.
Spotřebitelské ceny se podle finálních dat v září meziměsíčně nezměnily, meziroční inflace stoupla na 2,5 %. Projevilo se zejména zvýšení cen pohonných hmot o 8,1 %. Na začátku školního roku zdražilo vzdělávání o 4,1 %. Naopak konec letní turistické sezóny snížil ceny cestovních kanceláří o 20,7 %.
Ceny průmyslových výrobců se v září meziměsíčně zvýšily o 1,2 %, meziročně vzrostly o 3,7 %. V zemědělství ceny meziměsíčně stouply o 3,2 %, meziročně jsou nižší o 7,2 %. Ceny tržních služeb vzrostly o 1,7 % meziměsíčně, resp. 3,1 % meziročně. Ceny stavebních prací stouply o 0,3 % meziměsíčně a 3,9 % meziročně.
Běžný účet platební bilance vykázal schodek 17,2 mld. Kč. Loni v srpnu bylo záporné saldo poloviční. Zatímco bilance obchodu se zbožím a službami byla kladná a dosáhla 19,3 mld. Kč, bilance prvotních důchodů zahrnující dividendy placené do zahraničí byla -25,4 mld. Kč.
Mezinárodní měnový fond snížil odhad růstu HDP Česka v letošním roce na 1,8 %. V jarní prognóze počítal s růstem o 2,2 %. Prognózu pro rok 2027 snížil z 2,2 % na 1,9 %. Průměrná míra inflace by měla letos dosáhnout 2,1 % a příští rok 2,8 %.
Globální HDP se podle prognózy Mezinárodního měnového fondu letos zvýší o 3,1 %. Loni globální ekonomika rostla o 3,5 %. V roce 2027 počítá MMF s růstem o 3,4 %. USA by měly dosáhnout růstu HDP letos i příští rok 2,3 %. HDP eurozóny by mělo růst o 1,1 %, resp. 1,2 %. U Číny MMF očekává růst HDP o 4,5 %. Resp. 4,0 %.
Spotřebitelské ceny v eurozóně v září dle zpřesněných dat meziměsíčně stouply o 0,6 %. Meziroční inflace vzrostla na 3,8 %. Pokračuje meziměsíční nárůst cen energií (+4,0 %), který se začíná propisovat do cen průmyslových výrobků (+2,1 %). Nejvyšší inflaci má nadále Rumunsko (6,5 %), Litva (6,1 %) a Bulharsko (5,6 %).
Průmyslová výroba v eurozóně v srpnu meziměsíčně klesla o 0,5 % a v meziročním srovnání se snížila o 1,1 %. Nadále klesá produkce zboží krátkodobé spotřeby (-9,1 %), oproti tomu roste produkce energií a kapitálového zboží. Největší meziroční nárust zaznamenává Nizozemsko (+9,8 %), Maďarsko (+8,8 %) a Dánsko (+8,3 %).
Spotřebitelské ceny v Německu podle finálních dat v září meziměsíčně vzrostly o 0,6 %, meziroční inflace zrychlila na 3,3 %. Na růstu cen se nejvíce podílely pohonné hmoty (+37,0 %) a topné oleje (+74,9 %), zatímco zdražování tlumily nižší ceny elektřiny (-5,5 %) a jen mírný růst cen potravin (+0,4 %).
Spotřebitelské ceny v USA v září meziměsíčně vzrostly o 0,6 %, meziroční inflace zrychlila z 3,4 % na 3,7 %. V září znovu vzrostly ceny energií (+5,2 %), které jsou meziročně vyšší o 20,4 % a v případě pohonných hmot dokonce o 35 %. Ostatní ceny ale zůstávají nadále stabilní s meziroční inflací 2,5 %.
Maloobchodní tržby v USA v září vzrostly meziměsíčně o 0,8 % a meziročně o 6,3 %. Vzrostly zejména prodeje pohonných hmot (+6,4 %), nábytku (+1,3 %), potravin (+1,1 %). Naopak klesal prodej stavebnin (-0,6 %) a sportovního vybavení (-0,5 %).
Průmyslová výroba v USA v srpnu meziměsíčně stagnovala, meziročně však zůstala vyšší o 1,4 %. Růst výroby elektřiny (+3,7 %) a chemických produktů (+1,4 %) vyvážil pokles produkce automobilů a jejich dílů (-3,0 %) či textilií (-2,6 %). Využití výrobních kapacit vzrostlo na 76,3 %.
Spotřebitelské ceny v Číně se v září meziměsíčně zvýšily o 0,2 %, meziroční inflace činí 0,9 %. Za polovinou meziročního zvýšení cenové hladiny stojí zdražení pohonných hmot o 16,6 %. Produkční ceny se meziročně zvýšily o 5,0 %, což je nejrychlejší tempo zdražování za poslední čtyři roky.
CZK/EUR během týdne mírně posílil a dostal se k hranici 24,35 CZK/EUR. Navzdory přetrvávajícímu geopolitickému napětí zůstává relativně stabilní. Korunu podporuje úrokový diferenciál vůči eurozóně, zatímco dražší ropa a nejistota na světových finančních trzích představují riziko jejího oslabení.
USD/EUR nejdříve posílil na 1,1160, nejvyšší úroveň za posledních osmnáct měsíců. Podpořila jej vyšší inflace v USA a očekávání dalšího zpřísnění měnové politiky Fedu. V závěru týdne ovšem oslabil na 1,1240, když se zmíněná očekávání zmírnila.
Czechoslovak Group získala 9,5procentní podíl v kanadském výrobci vesmírných technologií MDA Space, a stala se jejím největším akcionářem. MDA Space vyrábí například komunikační satelity nebo přístroje zajišťující satelitní pozorování.
Cohere, kanadská IT firma, oznámila záměr převzít kyberbezpečnostní startup Aisle, který spoluzaložil bývalý šéf Avastu Ondřej Vlček. Aisle využívá umělou inteligenci k vyhledávání bezpečnostních zranitelností a má vývojové centrum v Praze. Akvizice potvrzuje význam českých technologických odborníků v rychle rostoucím odvětví AI.
Marius Pedersen prodal svou českou a slovenskou větev francouzské odpadové skupině Paprec. Ty skrze síť více než 80 poboček zajišťují odpadové a recyklační služby pro 25 tis. firem a svoz komunálního odpadu pro 2 tis. obcí. Paprec tak pokračuje v rozšiřování svého působení ve střední a východní Evropě.
Rockaway Capital koupil britskou společnost Experience Education od cestovní skupiny Travelopedia. Firma každoročně zajišťuje vzdělávací cesty pro téměř 100 tisíc studentů se zaměřením na sport, kulturu či expedice. Rockaway z ní hodlá vybudovat celoevropskou skupinu na fragmentovaném trhu vzdělávacího cestování.
Lufthansa získá podíl v aerolinkách TAP Air Portugal. Portugalská vláda si vybrala německou firmu pro prodej podílu 44,9 % portugalského dopravce. Pro Lufthansu jsou cenné zejména přistávací sloty, které propojují Lisabon s Brazílií, portugalsky mluvícími africkými zeměmi a s USA.
Bank of America zvýšila v 3. čtvrtletí meziročně tržby o 3,1 % na 29,96 mld. USD, z toho čistý úrokový výnos byl 16,45 mld. USD. Čistý zisk klesl o 16,8 % na 6,93 mld. USD a zisk na akcii byl 1,04 USD. Výsledky byly ovlivněny vyčleněním 1,2 mld. USD na pokutu udělenou americkým ministerstvem financí.
Citibank zvýšila v 3. čtvrtletí meziročně tržby o 8,0 % na 23,85 mld. USD, z toho čistý úrokový výnos byl 2,64 mld. USD. Čistý zisk vzrostl o 39,8 % na 5,2 mld. USD a zisk na akcii byl 2,85 USD. Nejvíce vzrostly tržby v oblastech služeb (+15,4 %), správy majetku (+15,2 %) a bankovnictví (+2,4 %).
Goldman Sachs zvýšil v 3. čtvrtletí meziročně tržby o 23,0 % na 18,68 mld. USD, z toho čistý úrokový výnos byl 3,77 mld. USD. Čistý zisk vzrostl o 29,2 % na 5,29 mld. USD a zisk na akcii byl 20,98 USD. Tržby v segmentu obchodování s akciemi vzrostly o 57 % a v segmentu investičního bankovnictví o 40 %.
JP Morgan Chase zvýšil v 3. čtvrtletí meziročně tržby o 8,1 % na 50,17 mld. USD, z toho čistý úrokový výnos byl 27,1 mld. USD. Čistý zisk vzrostl o 6,3 % na 15,31 mld. USD a zisk na akcii byl 17,01 USD. Nejvíce vzrostly tržby v oblastech komerčního a investičního bankovnictví (+14,4 %) a správy majetku (+13,9 %).
Morgan Stanley zvýšil v 3. čtvrtletí meziročně tržby o 11,6 % na 20,34 mld. USD, z toho čistý úrokový výnos byl 3,25 mld. USD. Čistý zisk vzrostl o 6,5 % na 4,91 mld. USD a zisk na akcii byl 3,03 USD. Tržby rostly zejména v divizi správy majetku (+13 %) a kapitálových trhů (+12 %).
Johnson & Johnson zvýšil v 3. čtvrtletí meziročně tržby o 5,9 % na 25,40 mld. USD. Čistý zisk klesl o 96 % na 0,21 mld. USD a zisk na akcii byl 0,09 USD. Nejvíce rostly tržby u produktů zaměřených na Neurologii (+17,3 %), Onkologii (+16,4 %) a oční péči (+4,4 %).
ASML zvýšila v 3. čtvrtletí meziročně tržby o 55,2 % na 11,66 mld. EUR. Čistý zisk vzrostl o 133 % na 4,96 mld. EUR a zisk na akcii byl 12,95 EUR. Počet prodaných litografických systémů pro výrobu čipů a procesorů vzrostl o 59 na 121 kusů a hrubá marže vzrostla o 5,9 % na 57,5 %.
TSMC zvýšil v 3. čtvrtletí meziročně tržby o 41,2 % na 46,72 mld. USD. Čistý zisk vzrostl o 69,0 % na 23,87 mld. USD a zisk na akcii byl 0,92 USD. Hrubá marže vzrostla z 59,5 % na 66,4 %. Podíl tržeb nových 2nm čipů vzrostl na 8 %. Mezičtvrtletně vzrostly nejvíce prodeje čipů pro automotive (+23 %) a superpočítače (22 %).
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
