Chcete plivací test, nebo klasický? Když začali tuhle otázku pokládat na testovacích místech během pandemie covidu-19, ruku na srdce, neváhali jsme – bezbolestný PCR test ze slin byl jednoznačnou volbou. Věděli jste ale, že jeho vývoj včetně automatizovaného vyhodnocení pochází z dílny české firmy DIANA Biotechnologies? V největší špičce byla laboratoř DIANA Lab schopna za jeden den vyhodnotit na 10 tisíc PCR testů ze slin.

Nejrychleji rostoucí firma ve střední Evropě

DIANA Biotechnologies ovládla kategorii Companies to Watch v rámci programu Deloitte Technology Fast 50 – svým růstem ve výši 100 314 % přepsala dosavadní rekordy v 23leté historii soutěže!

Tenhle příběh je jeden z dalších, který patří do knihy o zlatých českých ručičkách. Nevznikl ale na zelené louce, nýbrž v laboratoři, kde se vedle diagnostiky virových onemocnění řešil i vývoj nových léčiv a diagnostických metod. Pak přišel covid-19 a rychlá reakce firmy DIANA Biotechnologies, která vyvinula vlastní ultra citlivé PCR testy ze slin a kolem toho postavila celý systém automatizovaného vyhodnocování.

„Od začátku jsme věděli, že nebudeme mít jen jednu látku na jednu nemoc, ale že jich budeme vyvíjet vícero, čímž budeme mít větší šanci na úspěch,“ říká Václav Navrátil, vědec a CEO společnosti, který během doktorátu začal vyvíjet metodu DIANA, základ názvu firmy. Po prvních pokusech v laboratoři někdy kolem roku 2013 následovala poměrně dlouhá cesta vývoje této metody, jejíž hlavní aplikace je diagnostika a vývoj léčiv. „V tu dobu jsem potkal Martina Dienstbiera, který tomu všemu dodal komercionalizační drive, protože má nejenom vědecký background, ale i byznysový.“

Když zpětně vyprávějí příběh svého založení, říkají, že mezikroků bylo strašně moc a že sehnat investora bylo paradoxně to nejlehčí, naopak nejtěžší bylo firmu rozjet. „V České republice tohle nenastává moc často, aby vznikla spin-off firma, tedy výzkumná firma v oblasti biotech. Zkušenosti nemá Akademie věd, neměli ji ani investoři, ani my,“ připomíná Martin Dienstbier, vědec a CFO společnosti DIANA Biotechnologies, a doplňuje: „Nejtěžší tedy bylo vymyslet, jak by to celé mohlo fungovat smluvně, jak převést technologii, jak zajistit infrastrukturní zázemí pro firmu. Byl to poměrně dlouhý proces.“

A pak do hry vstoupil covid a během tří let se z PCR diagnostiky stala největší divize ve firmě. Začalo to vývojem testu a chemií pro vyhodnocování, ale i vývojem vlastních odběrových sad včetně odběrových trychtýřků, tedy přesahem do úplně jiného oboru, do plastařiny. Pak se k tomu přidal obchodní duch a schopnost rychle testy na trh dodat (doteď více než 2 miliony), včetně automatizovaného řešení pro jejich vyhodnocení.

„Nechceme být ale známí jen jako výrobci PCR testů, PCR diagnostika je pouze jeden segment, dalším jsou protilátky, které cílí jak na diagnostiku, tak i terapii. Jsme přesvědčení, že jak farmacie, tak i protilátky nakonec zaujmou vyšší podíl než diagnostika, akorát to bude na delší dobu,“ říká Václav Navrátil.

Václav Navrátil: Chtěli jsme vyvinout lepší metodu a zároveň zbořit mýtus, že to nejde dělat jinak

Jak vlastně vznikl nápad testovat covid ze slin místo klasického výtěru z nosohltanu?

My jsme tuhle ideu měli od začátku – cokoliv kapénkově přenosného musí být detekováno ze slin už z principu, protože jinak by nefungoval princip šíření nemoci. Nejdřív jsme udělali standardní testy z nosu, ale víceméně ode dne jedna jsme vyvíjeli i testy pro sliny a podařilo se nám to zvalidovat klinicky. Ukázali jsme, že když použijete dostatečně kvalitní chemii, a v tom je právě ten základ, protože ne všechny dostupné chemie na trhu fungují, tak jdou použít i sliny. Od začátku jsme to pojali výzkumně. Byly tady tedy dvě věci: vyvinout lepší metodu, ale zároveň i trochu zbořit mýtus, jít do toho a ukázat, že to jde i jinak.

Chápu, že už máte spojování s covidem dost, z pohledu laika je ale váš vývoj v tomto směru fascinující. Jak vám zkušenosti s vývojem diagnostické metody pomohly v dalším směřování?

Žádné podobné řešení na trhu neexistovalo, protože se nepočítalo se vzorkem slin pro automatizované testování, takže nám vlastně ani nic jiného nezbylo. Na konci naše řešení umožnilo laborce v 5 lidech testovat 10 tisíc vzorků denně včetně zvládnutí administrativy. Stálo za tím strašně moc, od vývoje chemie, která byla vyvinuta čistě za tímto účelem, až po vývoj odběrových sad, automatizaci, IT řešení – to všechno se muselo propojit. A právě v tomhle jsme unikátní, že jsme schopni integrovat nejenom jeden obor, ale jít naskrz.

Jakou cestou se teď vydáte?

Důležité je, že PCR diagnostika nám nespadla z nebe, je tam velká synergie s dalšími projekty. Od začátku jsme to pojali výzkumně, na tomto poli jsme podali několik patentů a ještě jich několik podáme. A stejně tak jsme od začátku věděli, že nebudeme mít jen jednu látku na jednu nemoc, ale že jich budeme vyvíjet vícero, čímž máme větší šanci na úspěch. Ale zároveň to není jen to jedno léčivo, navíc jsou to protilátky, diagnostika. Tím pádem máme v každém segmentu vícero projektů, plus segmentů máme několik, a navíc jsou navzájem synergické. Proto je pro nás výhodné to všechno rozvíjet dále, posouvá se to navzájem.

Martin Dienstbier: Naší vizí je vyrábět léčiva, která budou kompetitivní celosvětově

Investora jste sehnali relativně snadno, stejně tak jste nabrali špičkové odborníky, během dvou let jste vyrostli raketovým tempem a vytvořili unikátní řešení pro testování covidu ze slin. To není moc obvyklé, vývoj sebere roky. Jak se vám to všechno podařilo v rekordně krátkém čase?

Kromě osobního fitu s investory hned od začátku jsme měli vizi, že jsme sestavili unikátní jádro týmu se špičkovými odborníky a že kdyby nevyšla první byznysová idea, tak že budeme schopni vygenerovat druhou a třetí, což se vlastně i potvrdilo. Pravděpodobnost neúspěchu ale byla velká, byl to pro nás pro všechny krok do neznáma. Covid byla unikátní příležitost, kterou jsme využili jenom díky tomu, že jsme měli špičkové lidi, špičkové zázemí a díky tomu jsme mohli rychle využít příležitost, o které jsme vůbec nevěděli. Tehdy jsme si samozřejmě vůbec nemysleli, že budeme dělat PCR diagnostiku – během tří let je to přitom největší divize ve firmě.

V Česku výzkumné firmy v oblasti biotechu prakticky neexistují. Jak se vám podařilo sestavit tým špičkových odborníků a vyrůst raketovým tempem?

Já vždycky říkám, že úspěch je o lidech. Ne v počtu desítek, ale je to o pár jednotlivcích, kteří mají špičkové know-how, kolem kterých se pak vyvine celý tým. Máme Vaška Navrátila, to je špičkový biochemik, máme Jirku Schimera, což je unikátní chemik, máme kolegy, kteří umí dělat plastařinu… Každý přinesl to své know-how i tým, nyní tak máme špičku z České republiky a teď se potřebujeme stát dostatečně atraktivní i pro odborníky ze světa – vývoj léčiv v ČR nikdo nedělá, v jisté fázi už narazíme na to, že odborníky u nás neseženeme, protože zkušenosti tady nejsou.

Máte solidně našlápnuto k tomu, abyste se prosadili i v dalších oblastech. Udržíte si nálepku česká biotech firma?

Sídlo firmy chceme držet v Česku, dokud to půjde, stejně tak vývoj – různé vývojové projekty spolu mají synergii, pokud se to podaří někde centralizovat, má to smysl. Zásadní ale je, že naše produkty nejsou pro český trh, může to znít paradoxně, když jsme právě na českém trhu měli tak velký úspěch s covidovými testy, ale to je opravdu jen výjimka.

Léčiva vždycky vyvíjíte pro celý svět, nemůžete si říct, že budete vyvíjet jen pro Českou republiku. U diagnostik je to vlastně podobné. Naší vizí je vyrábět věci, které budou mít technologický náskok a budou tak kompetitivní celosvětově. Teď to bereme tak, že jsme se díky úspěchu na českém trhu posunuli ze začínajícího vývojového startupu na středně velkou vývojově-produkční firmu a nyní musíme nastavit správně, abychom zvládli tu globální expanzi.