Zleva: MgA. Aleš Grygar (šéf Design teamu), Ing. Jiří Rosický, CSc. (CEO), Bc.(Hons) Jan Rosický, MBA (šéf Business Development teamu), Ing. Tomáš Turek (šéf SW teamu)

Příběh společnosti Invent Medical Group se začal psát dávno před boomem digitálních technologií, a to již v roce 1991, kdy se tehdejší strojní inženýr Jiří Rosický a jeho švagr Milan Pustka rozhodli založit firmu ING Corporation zaměřenou na zakázkovou ortotiku a protetiku. V prvním období se společnost zabývala pouze technickou částí a vyráběla komponenty, z níž se ortotické a ortopedické pomůcky následně sestavovaly. Po dvou letech se rozhodli posunout dál a přijali kolegy, kteří měli oprávnění pracovat s pacienty. To mimochodem postupem času získali i samotní zakladatelé firmy.

V té době se vše dělalo ručně. Podklady vznikaly ze sádrového odlitku ruky či nohy pacienta, na němž se vytvářela pomůcka z laminátu nebo plastu. „Časem jsme viděli, že u ruční výroby se výsledný výrobek odvíjí od toho, kolik má člověk zkušeností a jak je řemeslně zručný. Pak jsme zaznamenali, že jsou technologie, které s ručním přístupem mohou soupeřit. A takovou první technologií bylo 3D skenování, které nahradilo sádrování,“ vysvětluje Jiří Rosický. Nicméně samotná výroba byla i nadále ruční. Tehdy – zhruba před dvaceti lety – se začalo mluvit o digitalizaci, a tak se Jiří Rosický rozjel do světa nabírat další informace a navštěvovat konference, které s ortotikou a protetikou přímo nesouvisely, ale zabývaly se 3D skenováním a posléze i s 3D tiskem. „Nevěděli jsme tehdy ještě, k čemu to bude dobré, ale zajímalo nás to,“ vzpomíná Jiří Rosický.

 „HP, nice to meet you“ aneb první významný milník

Jak se 3D tisk rozvíjel, ve firmě si uvědomili, že kdyby bylo možné vytisknout finální výrobek, změní to nejen produkt, ale i samotný výrobní proces. A tak si koupili první 3D tiskárnu, která byla vhodná zatím jen na prototypy. Pak zakoupili další tiskárnu a po ní další a postupně testovali možnosti 3D skenování i 3D tisku a zvažovali investici do průmyslové 3D tiskárny. „V té době jsme se dozvěděli, že firma HP přišla s revoluční 3D tiskárnou a pořádá v USA konferenci, kde tuto tiskárnu poprvé představí. A tak jsme tam vyrazili. Byly tam obrovské firmy z automotive, letectví atd., a dozvěděli jsme se, že HP hledá první uživatele, kteří by tuto technologii vyzkoušeli ve svém oboru, a že vyhlašují jakousi soutěž. A my jsme se říkali, jak můžeme soupeřit s firmami jako BMW, Chrysler nebo Boeing a zaujmout firmu HP.“

„Nakonec jsme vytvořili neveřejnou webovou stránku, kterou jsme pojmenovali „HP, nice to meet you“, a umístili sem krátké video o tom, jak vypadá naše výroba nyní a kde vidíme potenciál 3D tisku – se sloganem „Help us to help you“.  A HP naše webovka zaujala a vznikla tak zásadní spolupráce, kdy HP na dětské helmě demonstrovalo výhodu 3D tisku, což pomohlo naší firmě zviditelnit se na trhu. Uvědomili jsme si, že 3D tisk je silný nástroj nejen pro výrobu, ale i pro změnu celého výrobního postupu a byznys modelu. A tak jsme se na konci roku 2015 rozhodli založit firmu Invent Medical. Dnes říkáme, že jsme tím odstartovali digitální transformaci našeho oboru,“ říká Jiří Rosický. Na čtyři roky se pak zavřeli v Moravskoslezském inovačním centru. „Podařilo se nám do oblasti zakázkové ortotiky a protetiky dostat průmyslové designéry, softwarové vývojáře, inženýry a marketingové odborníky, tedy profese, které v tomto oboru dosud běžně nebyly,“ vzpomíná Jiří Rosický.

Jiří Rosický: Ještě donedávna bylo nepředstavitelné vytvořit zakázkový produkt pro konkrétního člověka kdekoliv na světě

V čem spočívá unikátnost vašeho podnikání?

Podařilo se nám přijít s plně digitálním modelem, kdy zákazník vytváří digitální data přes naše konfigurátory a nahrává 3D skeny. Pět let jsme vyvíjeli řešení, které umožňuje plnou automatizaci konstrukce produktu. To znamená, že máme algoritmy, které zvládnou na základě požadavků a 3D skenů od konkrétního pacienta zkonstruovat zakázkový produkt automatizovaně v řádu minut, zatímco zkušenému konstruktérovi nebo designérovi by to na počítači trvalo několik hodiny. Pro klinická pracoviště spočívá změna v tom, že místo toho, aby sádrovala, skenují, a místo, aby si zakreslovala, jak má pomůcka vypadat, využívají náš cloudový software – konfigurátor.

Zároveň jsme vytvořili online digitální platformu, která spojuje naše zákazníky, naši firmu a naše smluvní výrobce. Dnes máme po světě osm smluvních výrobních center, tedy partnerů, kteří náš produkt umí vytisknout, zkompletovat a dodat zákazníkovi. Algoritmus navíc dokáže poznat, odkud zakázka přišla, a automaticky si vybere nejbližšího výrobce a pošle mu výrobní data. Tomuto modelu se říká distribuovaná lokální výroba a šetří nám náklady a čas. Díky tomu nám odpadly starosti, jako je logistika na dlouhé vzdálenosti, celnice a tak dál.

Kdo jsou tedy vlastně vaši klienti? A v kolika zemích působíte?

Naši zákazníci jsou kliniky, nemocnice či rehabilitační pracoviště. Dnes jsme v 45 zemích, a to jsme na trh vstoupili aktivně v roce 2021. Třeba v Americe jsme aktivní již v 70 % unijních států.

Jak se zdravotnická pracoviště dostanou k vašemu softwaru?
My jsme si uvědomili, že pro klinické zákazníky jsou digitální postupy příliš složité a investice do nich se jim zdá drahá. A tak jsme vytvořili tak jednoduchou konfiguraci, aby to zvládl úplně každý. A druhý krok byl, že jsme jim náš software poskytli zadarmo. Což je trochu šílené, protože ten vývoj je velmi drahý. Ale my jsme se rozhodli pro model pay-per-product, to znamená, že náklady rozpustíme do ceny produktu, a když bude produktů hodně, pak se nám vývoj softwaru zaplatí, a uživatel to přitom moc nepocítí.

Vaše produkty jsou specifické i tím, že si zákazníci můžou zvolit barvu či obrázek, který chtějí na pomůcku umístit. Co všechno si můžou vybrat a proč je i tento aspekt podle vás důležitý?

Je to velice podobné, jako když si chcete koupit nové auto a jdete na webovou stránku automobilky a vizuálně si vybíráte typ, karoserii, kola, barvu a tak dál. A úplně stejně jsme vytvořili konfigurátory pro naše jednotlivé produkty a udělali jsme to takovou formou, ať to lidi baví. Pacienti si specifikace vybírají při konfiguraci v ordinaci. Takovým nejviditelnějším produktem je dětská helma, kterou se snažíme udělat designově, aby byla pěkná – rodiče dětí si můžou vybrat nejen barvu, ale vymyslet si třeba i jakýkoliv nápis či zvolit různé dětské motivy. V Americe si dávají například „Rocketman“ nebo „Our little hero“, v Česku jsme zase viděli nápisy jako „Nečum“ apod. Takže přístupy jsou různé, ale je to zábavné. A proč je to důležité? Je to o tom odbourat stigma té zdravotnické pomůcky. Když tu pomůcku vnitřně akceptujete, pak je léčba jednodušší. Je to stejné, jako když jde dítě se sádrou do školy nebo do školky, nejpozději za den či za dva přijde se sádrou celou pokreslenou a popsanou – a to je příznak toho, že jak dítě, tak okolí to akceptovalo.

A jaké jsou v oblasti protetiky a ortotiky vaše cíle do budoucna?

Aktuálně se zabýváme implementací senzorů do našich 3D tištěných produktů a tím vytvoření nové řady chytrých pomůcek. Tím bychom chtěli přejít v našem dalším rozvoji od vývoje produktu k optimalizaci léčby na základě získaných dat. Jsem si jistý, že se nám to díky skvělému týmu, který v Invent Medical máme, podaří.