Dnešní doba se vyznačuje rapidním technologickým pokrokem a neustálými změnami zákaznických preferencí. V kontextu takových změn se organizace mohou buď skutečnosti přizpůsobit a prostřednictvím transformace se pokusit udržet konkurenceschopnost, zvýšit efektivitu a využít nové příležitosti k vlastnímu prospěchu, nebo čelit výzvám spojeným se zastaralými postupy, vyšší úrovní zranitelnosti a omezeným tržním dosahem. Digitální transformace je v tomto kontextu populárním termínem. Nejedná se však o žádný magický a nenáročný proces. Na digitální transformaci je třeba se dobře připravit a vědět, proč tyto změny děláme. Jak tedy digitální transformaci uchopit správně?
Digitální transformací se nejčastěji rozumí integrace moderních digitálních technologií do procesů organizace a dalších aspektů činnosti s cílem zásadně změnit způsob rozhodování, komunikace, operování a produkce či logistiky. Je důležité si uvědomit, že pouhá implementace nových technologií vše nezlepší. Takové chápání neodráží komplexnost celé transformace. Nejedná se totiž pouze o přijetí digitálních nástrojů, ale o holistickou změnu obchodních procesů, modelů a interakcí, včetně změny firemní kultury. Považovat takto složitý proces za trend, jehož následování spočívá pouze v investicích do technologií, by tedy bylo nemalou chybou. Právě v tomto aspektu nicméně značný počet firem selhává, jelikož k digitální transformaci nepřistupují s hlubším porozuměním.
Klíčové je v tomto případě pochopit, co se snažíme zlepšit a jaký k tomu máme důvod. Digitální transformace nemá být plošně aplikována pouze na bázi současných trendů, ale musí vycházet z konkrétních potřeb, výzev a definovaných cílů, které je třeba komunikovat dál napříč organizací. Každá organizace má svůj unikátní rámec, ve kterém může digitální transformace otevřít nové příležitosti a pomoci překonat specifické výzvy. V tomto smyslu je důležité ji vnímat jako strategický proces, který je třeba pečlivě promyslet a řídit právě s ohledem na vlastní specifičnost. Iniciace změn by tedy měla vycházet z určité vize, která je v rámci organizace sdílena.
Situace, kdy entity přistupují k implementaci nových technologií, aniž by rozuměly svým individuálním potřebám nebo možnostem dalšího využití již zavedených technologií, nejsou výjimkou. Dochází tak ke ztrátě zdrojů a častokrát také velkým zklamáním co do očekávaných výsledků. I vzhledem k takovým pochybením je digitální transformace hodnocena jako úspěšná pouze ve 20 procentech případů a v tradičních odvětvích, jako je ropný a plynárenský průmysl, automobilový průmysl či farmaceutický průmysl, je tento podíl dokonce ještě nižší. Kromě vnímání transformace z perspektivy následování technologických trendů patří mezi další faktory přispívající k nižší úspěšnosti digitální transformace napříč odvětvími také nedostačující komunikační toky, a tedy nedostatek informací obklopující celý transformační projekt, což v kombinací s obecně rozšířeným rezervovaným postojem lidí k velkým změnám může vést k velmi nízké úrovni podpory transformace ze strany klíčových stakeholderů.
Zaujmout opačný postoj, než je výše popsaný přístup, logicky představuje základní kámen úspěšné digitální transformace. Ta předpokládá dobře definovanou strategii a jasnou vizi, která reprezentuje požadovaný směr transformačního úsilí. Porozumění vlastním potřebám je nicméně v kontextu digitální transformace pouze jeden prvek z mnoha. Dalším zásadním aspektem přispívajícím ke zdárné realizaci transformace je podpora vedení a také chápání potřeb a preferencí zákazníků. V neposlední řadě by měla být transformační strategie pravidelně revidována, aby bylo zajištěno, že se správné kroky dějí ve správný čas.
Zapojením vrcholného managementu do transformačních podnětů lze zajistit potřebnou podporu a zdroje pro změny ve firemní kultuře a v postoji k inovacím, zatímco přístup zaměřený na zákazníka garantuje, že jsou cíle transformace založeny na reálných požadavcích a povedou k takové produkci, která skutečně odpovídá poptávce na trhu. Data jsou v tomto případě cenným přínosem, který je vodítkem pro informované rozhodování. Využívání datové analytiky k získání přehledu o chování zákazníků, provozní efektivitě a tržních trendech celému usměrňování procesu transformace napomáhá.
Se schopností porozumět potřebám zákazníků a adaptovat se na měnící se podmínky na trhu pak úzce souvisí agilní organizační kultura. Ta může představovat klíč k překonání výzev a nejistot v rámci digitální transformace, jelikož podporuje flexibilitu, neustálé zdokonalování a inovace vycházející z ochoty poučit se z neúspěchů, blízkou spolupráci mezi týmy a odděleními a sdílení odpovědnosti a autonomie.
Jak je vidět, cesta k úspěšnému dovršení digitální transformace je protkána mnoha dalšími změnami a odhodláním adaptovat se a uspokojovat neustále se měnící potřeby dnešního dynamického světa. Porozuměním její podstatě a zohledněním všech klíčových aspektů, jako jsou zákaznické potřeby, firemní strategie a stávající firemní kultura, lze předejít zásadním chybám a posunout se tak směrem k prosperitě.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
