Od 1. ledna 2021 vstoupí v účinnost novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), která přináší řadu změn. V dnešním článku se zaměříme na ty změny, které jsou důležité i z pohledu finančních ředitelů a účetních.
Důvodem pro novelu zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) byla nejednoznačnost některých ustanovení stávajícího ZOK a také snaha uvést českou právní úpravu do souladu s právem Evropské unie.
Pokud vás zajímá, jaké praktické dopady bude mít novela ZOK na vlastníky a management společností, doporučujeme vám zhlédnout zdarma záznam webcastu Velká novela zákona o obchodních korporacích z 9. září 2020, který připravili naši kolegové z právního oddělení. Dozvíte se, jak se se změnami vypořádat a jak se efektivně připravit na jejich příchod.
My se nyní zaměříme na změny ve čtyřech oblastech, které jsou zajímavé z pohledu účetnictví a výkaznictví.
Novela ZOK významným způsobem mění pravidla pro výplatu zisku v obchodní korporaci. Ve znění platném do 31. 12. 2020 se řeší pouze rozdělení zisku, od 1. 1. 2021 je výslovně doplněn i podíl na jiných vlastních zdrojích.
V novém znění § 34 odst. 1 ZOK je uvedeno, že zisk a jiné vlastní zdroje podle účetní závěrky lze rozdělit do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena. Toto znění je v souladu s judikátem Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019 (usnesení 27 Cdo 3885/2017).
I nadále bude platit, že o rozdělení zisku rozhoduje nejvyšší orgán společnosti (valná hromada), zatímco o vyplacení rozhoduje orgán statutární (představenstvo nebo jednatel).
Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích je splatný do 3 měsíců od rozhodnutí valné hromady, ledaže zákon, společenská smlouva nebo nejvyšší orgán určí jinak.
Bilanční test, který by měl předcházet rozdělení zisku, je přesunut do paragrafu 34 odst. 2, takže se nyní vztahuje nejen na akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, ale na i družstva. Rozdělit lze maximálně součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může kapitálová společnost nebo družstvo použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů. Zároveň novela ZOK stanoví, že při nedodržení tohoto testu nemá rozhodnutí valné hromady právní účinky.
Zálohu na podíl na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek zdrojů na rozdělení zisku. Mezitímní účetní závěrka nemusí být auditovaná a nepodléhá schválení valnou hromadou. Zálohy lze vyplácet pouze na zisk, ne na jiné vlastní zdroje.
Novela ZOK nově upravuje, že záloha na podíl na zisku se vrací do tří měsíců ode dne, kdy řádná nebo mimořádná účetní závěrka byla nebo měla být schválena, a to pro případ, že by zálohy převyšovaly „konečný“ podíl na zisku.
Novelou je v § 40 ZOK stanoven test vlastního kapitálu, který zakazuje rozdělení zisku při jeho nesplnění. Vlastní kapitál se nesmí snížit pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo společenské smlouvy rozdělit. Tento test byl v dosavadním znění ZOK povinný pouze pro akciové společnosti, nově bude platit i pro společnosti s ručením omezeným a družstva. Při nedodržení tohoto testu nemá rozhodnutí valné hromady právní účinky.
Dle § 40 odst. 3 i nadále platí, že obchodní korporace nesmí vyplatit podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, pokud by si tím přivodila úpadek. To platí i pro výplatu zálohy na podíl na zisku. Nově je upraveno, že právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, který nebyl z tohoto důvodu vyplacen do konce účetního období, zaniká. Nevyplacený zisk nebo jiné vlastní zdroje se převedou na účet nerozděleného zisku minulých let.
Nově byl do ZOK (§ 40 odst. 2) přesunut a mírně přeformulován odstavec ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, týkající se omezení rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů v případě, že jsou v aktivech rozvahy vykazovány náklady na vývoj. Částka k rozdělení se v tomto případě snižuje o částku neodepsaných nákladů na vývoj.
Současně s novelou ZOK došlo také ke změně zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů. Jedním z důvodů bylo časté neplnění povinnosti obchodních korporací zakládat do sbírky listin obchodního rejstříku řádné nebo mimořádné účetní závěrky.
Stejně jako nyní, tak i od 1. 1. 2021 budou mít rejstříkové soudy možnost ukládat za neplnění této povinnosti pořádkové pokuty ve výši 100 000 Kč.
Dle nově vloženého § 105a budou rejstříkové soudy moci při opakovaném porušování této povinnosti dokonce rozhodnout i bez návrhu o zrušení společnosti s likvidací.
Tuto možnost dává zákon rejstříkovým soudům v případě, že obchodní korporace i přes výzvu a v dodatečné lhůtě jednoho měsíce nezaloží do sbírky listin řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně dvě po sobě jdoucí účetní období.
Pokud bude obchodní korporace neaktivní a nepůjde jí ani doručovat výzvy do vlastních rukou, bude moci rejstříkový soud zahájit řízení o jejím zrušení bez dalšího. O zrušení obchodní korporace bez likvidace může rejstříkový soud vydat rozhodnutí nejdříve po roce od zápisu údaje o zahájení řízení o zrušení do veřejného rejstříku.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
