Vládní konsolidační balíček, který aktuálně prochází legislativním procesem, přináší řadu změn, jež se dotknou také oblasti účetnictví. Tou největší je nepochybně zavedení funkční měny již od ledna příštího roku. Některé firmy se musí rovněž připravit na novou zprávu o udržitelnosti a na zprávu o daních z příjmů. Detailní informace o těchto novinkách vám přinášíme v našem článku.
Dne 30. 6. 2023 byl vládou předložen do Poslanecké sněmovny jako tisk 488/0 návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (tzv. konsolidační balíček). Konsolidační balíček byl projednán v Poslanecké sněmovně a 19. 7. 2023 poslán do druhého čtení.
Během léta se vládní koalice shodla na návrzích úprav a doplnění konsolidačního balíčku, které byly předloženy dne 30. 8. 2023 jako společný pozměňovací návrh poslanci koaličních stran (tisk 488/4).
V rámci tohoto pozměňovacího návrhu byla z původního vládního návrhu konsolidačního balíčku vypuštěna změna zákona o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce. Místo ní byla poněkud překvapivě navržena nová část třicátá pátá – změna zákona o účetnictví, ve které se navrhuje novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“).
Navrhovaná novela zákona o účetnictví obsahuje zejména následující tři větší novinky, jejichž datum účinnosti se liší:
- zavedení konceptu funkční měny, účinné již od 1. ledna 2024;
- implementaci evropské směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (tzv. CSRD), účinné již od 1. ledna 2024;
- implementaci evropské směrnice o zveřejňování informací o dani z příjmů některými podniky a pobočkami (tzv. tCBCR), účinné od účetního období započatého od 22. června 2024.
Na jednotlivé změny se nyní podíváme detailněji s vědomím toho, že celý konsolidační balíček teprve putuje do třetího čtení v Poslanecké sněmovně a může tedy ještě dojít ke změnám.
Institut funkční měny byl původně navržen v novém zákoně o účetnictví, který měl být účinný již od 1. ledna 2024. Vzhledem k tomu, že návrh nového zákona o účetnictví zatím jen prošel vnějším připomínkovým řízením a chybí související doprovodný zákon a vyhlášky, je jasné, že účinnost nového zákona o účetnictví lze očekávat nejdříve od 1. ledna 2025.
Dle důvodové zprávy k pozměňovacímu návrhu ke konsolidačnímu balíčku je smyslem zavedení institutu funkční měny do českého právního řádu „umožnit účetním jednotkám používat pro účetnictví měnu, která se shoduje s měnou, v níž účetní jednotka fakticky realizuje svou činnost a v níž probíhá většina jejích transakcí“.
Do zákona o účetnictví se vkládá § 24a, který zavádí termín měna účetnictví. Měnou účetnictví může být nejen česká měna, ale také euro, americký dolar nebo britská libra, pokud zároveň splňují definiční znaky tzv. funkční měny účetní jednotky. Funkční měna je vymezena jako měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí. Konkrétní kritéria pro posouzení, zda daná měna naplňuje definici funkční měny, budou stanovena prováděcím předpisem. Důvodová zpráva k pozměňovacímu návrhu ke konsolidačnímu balíčku uvádí následující ukazatele, které mohou být při posouzení relevantní:
Důvodová zpráva uvádí, že koncept funkční měny vychází z IAS 21 Dopady změn měnových kurzů, ale je chápán úžeji. „Zatímco podle IAS 21 má účetní jednotka povinnost používat pro účetnictví takovou měnu, která je podle stanovených kritérií její funkční měnou, podle zákona o účetnictví bude použití funkční měny toliko právem účetní jednotky, přičemž výchozí měnou účetnictví pro účetní jednotky zůstává česká měna.“ Oproti IAS 21 je také omezen okruh měn, které lze používat jako funkční měnu.
Do zákona o účetnictví jsou také doplněny paragrafy, které upravují, kdy a jakým kurzem přepočítávat cizí měny na měnu účetnictví. Účetní jednotka obecně pro přepočet majetku a závazků vyjádřených v cizí měně použije tzv. obecný kurz, což je kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu. Centrální bankou jsou Česká národní banka (CZK), Evropská centrální banka (EUR), Federální rezervní systém (USD) a Bank of England (GBP). Stejně jako v současnosti lze použít také pevný kurz.
Měnu účetnictví lze změnit pouze k prvnímu dni účetního období. Pokud je měnou účetnictví jiná než česká měna, nelze změnit měnu účetnictví na českou měnu, ledaže tato jiná měna přestane být funkční měnou.
Pozměňovací návrh také obsahuje související úpravu zákona o daních z příjmů, ve které se umožňuje daň z příjmů právnických osob (s výjimkou daně z neočekávaných zisků, daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně a zajištění daně) vypočítat v eurech, amerických dolarech nebo britských librách, pokud tyto měny budou měnou vedení účetnictví poplatníka. Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob se ale bude i nadále vyplňovat v českých korunách. V zákoně o dani z přidané hodnoty nejsou v souvislosti s funkční měnou navrhovány žádné změny.
V prosinci 2022 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2022/2464 o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Corporate Sustainability Reporting Directive – dále jen „směrnice CSRD“). Povinnost vykazovat zprávy o udržitelnosti, kterou směrnice CSRD přináší, je rozvržena do několika fází. Pozměňovací návrh konsolidačního balíčku obsahuje pouze první fázi náběhu této povinnosti, která má být účinná již od 1. 1. 2024. Další fáze náběhu budou součástí až nového zákona o účetnictví.
Stávající část osmá zákona o účetnictví, která upravuje uvádění nefinančních informací, se celá navrhuje nahradit novým zněním upravujícím vyhotovování zpráv o udržitelnosti.
Okruh povinných subjektů se shoduje s okruhem subjektů, které dnes podávají přehled nefinančních informací, takže zprávu o udržitelnosti vyhotovuje pouze účetní jednotka, která:
a) je obchodní korporací;
b) je subjektem veřejného zájmu;
c) by byla velkou účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu; a
d) k rozvahovému dni má více než 500 zaměstnanců za účetní období.
Obdobná pravidla platí i pro povinnost vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti.
Udržitelností se rozumí otázky životního prostředí, sociální otázky, lidská práva a jejich dodržování, správa a řízení, péče o zaměstnance a boj proti korupci a úplatkářství.
Novela zákona o účetnictví obsahuje také výčet výjimek z povinnosti vyhotovovat zprávy o udržitelnosti, úlevy pro malé a střední podniky a povinný obsah zpráv o udržitelnosti.
Zpráva o udržitelnosti má být samostatným oddílem výroční zprávy. Výroční zpráva účetní jednotky, která zpracovává zprávu o udržitelnosti, se má vyhotovovat ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml) s tím, že tento požadavek se bude vztahovat na všechny její součásti (tedy i na účetní závěrku).
Vzhledem k tomu, že zpráva o udržitelnosti jako součást výroční zprávy podléhá auditu, navrhuje se i novela zákona o auditorech.
Povinnost pro určité účetní jednotky sestavit a zpřístupnit zprávu o daních z příjmů byla také původně obsažena v návrhu nového zákona o účetnictví. Vzhledem k tomu, že představuje implementaci evropské směrnice, jejíž použitelnost má nastat od účetního období započatého od 22. června 2024, byla zařazena do konsolidačního balíčku.
Smyslem sestavení zprávy o daních z příjmů je podat informace o tom, v jakém státě jsou placeny daně z příjmů a v jaké výši.
Do zákona o účetnictví se navrhuje přidat novou část devátou, která obsahuje vymezení účetních jednotek, které budou mít povinnost zprávu či konsolidovanou zprávu o daních z příjmů sestavit či zpřístupnit, stejně jako povinné informace, které zpráva musí obsahovat.
Zjednodušeně řečeno se povinnost sestavit zprávu či konsolidovanou zprávu o daních z příjmů týká samostatných, resp. konsolidujících účetních jednotek, které jsou obchodní společností a které mají zahraniční pobočku nebo zahraniční stálou provozovnu a ve dvou po sobě následujících účetních obdobích jejich roční úhrn čistého obratu či roční úhrn čistého obratu na konsolidovaném základě dosáhne 19 mld. Kč.
Zprávu o daních z příjmů zpřístupňuje samostatná účetní jednotka z jiného státu než členského státu EU, která má formu srovnatelnou s obchodní společností a má v účetním období pobočku na území České republiky, pokud ve dvou po sobě následujících účetních období roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 200 mil. Kč a výnosy účetní jednotky dosáhnou částky odpovídající částce 750 mil. eur. Obdobná pravidla platí i pro zpřístupnění konsolidované zprávy o daních z příjmů.
O chystaných změnách ve stávajícím zákonu o účetnictví, ale také o připravovaném novém zákonu o účetnictví vás budeme informovat v našich dalších článcích. V listopadu a prosinci vás zveme také na semináře Aktuality v českém účetnictví: Seznamte se s novým zákonem o účetnictví. Informace o dalších akcích nejen z oblasti účetnictví naleznete na akce.deloitte.cz.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
