V roce 2022 provedl Evropský orgán pro bankovnictví posouzení sektoru platebních institucí s cílemurčit rozsah a povahu rizika ML/TF. Posuzoval, jak platební instituce identifikují a řídí rizika ML/TF a co orgány dohledu činí pro zmírnění těchto rizik při posuzování žádostí o udělení povolení k činnosti platební instituci i po celou dobu, kdy daná instituce existuje a funguje.

V EU je téměř 900 autorizovaných platebních institucí (PI). Orgány dohledu v oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/CFT), které zajišťují dohled nad těmito PI, se domnívají, že tento sektor představuje značné inherentní riziko ML/TF. Zároveň usoudily, že vnitřní systémy a kontroly v rámci AML/CFT u institucí v sektoru platebních institucí nejsou dostatečně robustní, aby tato inherentní rizika ML/TF zmírnily.

Zjištění EBA rovněž naznačují, že ne všechny příslušné orgány v současnosti podnikají dostatek úkonů pro účinný dohled nad tímto sektorem. V důsledku toho mohou PI se slabými kontrolami v oblasti AML/CFT v EU působit například díky tomu, že se usadí v členských státech, v nichž jsou povolovací procesy a procesy dohledu v oblasti AML/CFT mírnější, aby posléze mohly své aktivity pasportizovat, tj. provozovat je v dalších členských státech bez nutnosti žádat o povolení k činnosti v příslušné jurisdikci. Znamená to, že rizika praní špinavých peněz a financování terorismu v sektoru PI nemusí být účinně vyhodnocována a řízena, což může mít dopad na integritu finančního systému EU. Zjištění EBA v oblasti přístupu k finančním službám naznačuje, že zanedbání řešení těchto rizik rovněž ohrožuje úsilí o zlepšení přístupu PI k platebním účtům. Odstranění rizik by totiž mohlo být oprávněně vynutitelné, jestliže by riziko spojené s jednotlivými platebními institucemi bylo vyhodnoceno jako neúnosně vysoké. Směrnice (EU) 2015/849 vyžaduje, aby orgány dohledu v oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu účinně monitorovaly a přijímaly opatření nezbytná k tomu, aby ustanovení této

Směrnice finanční instituce, tedy i včetně PI, dodržovaly. V rámci toho Směrnice požaduje, aby příslušné orgány upravily četnost a intenzitu dohledu na místě i mimo něj tak, aby odrážely výsledky jejich hodnocení rizik ML/TF. Evropský orgán pro bankovnictví vydal pokyny pro příslušné orgány ohledně kroků, které by měly přijmout, aby tyto požadavky splňovaly.

Klíčová zjištění

• Vnitřní kontroly v oblasti AML/CFT v platebních institucích se nezdají být dostatečně robustní, aby zmírnily zjištěná rizika praní špinavých peněz a financování terorismu;
• Ne všechny příslušné orgány zakládají četnost a intenzitu dohledu na místě i mimo něj na profilu rizik ML/TF v jednotlivých platebních institucích a na rizicích ML/TF v daném sektoru;
• Postupy dohledu při udělování povolení se značně liší a složky AML/CFT nejsou posuzovány konzistentně. V důsledku toho mohou v EU působit PI se slabými kontrolami v oblasti AML/CFT, které se mohou usadit v členských státech, kde je povolovací proces považován za mírnější, aby následně své aktivity pasportizovaly;
• V oblasti AML/CFT neexistuje v EU společný přístup k dohledu nad sítěmi obchodních zástupců ani k dohledu nad platebními institucemi s významnými sítěmi obchodních zástupců. Využívání zástupců platebními institucemi s sebou nese značné inherentní riziko ML/TF, zejména v přeshraničním kontextu.

Několik zjištění ve zprávě se týká otázek, kterými se zabývají stávající pokyny EBA, včetně pokynů k rizikovým faktorům a k dohledu založenému na riziku. Důslednější provádění ustanovení v těchto
pokynech ze strany orgánů dohledu proto do jisté míry přispěje ke zmírnění těchto rizik a snížení vystavení sektoru rizikům ML/TF.

Další zjištění vyžadují změny v právním rámci EU. Týkají se zejména zavedení konzistentnějšího přístupu k posuzování dílčích složky AML/CFT v rámci udělování povolení platebním institucím a posílení ustanovení týkajících se zohlednění rizik ML/TF v oznamovacím procesu pasportizace a v konečném důsledku zavedení jasných a důsledně interpretovaných ustanovení pro námitky vyplývající z rizik ML/TF v kontextu pasportizace.

Závěry tohoto posouzení rizik budou v souladu s čl. 9a odst. 5 zakládajícího nařízení orgánu EBA zahrnuty do hodnocení rizik ML/TF, které EBA provádí dvakrát ročně. Nově se objevující rizika ML/TF, včetně virtuálních IBAN a modelu tzv. white labelling, bude třeba dále posoudit.

S čím vám může Deloitte pomoci?

• Přezkum stávajícího rámce AML/CFT zavedeného finanční a platební institucí s cílem zajistit dodržování
  regulatorních požadavků;
• přezkum/vypracování vnitřních zásad a postupů v těchto oblastech: přístup „Poznej svého zákazníka“
  (KYC), hloubková kontrola klienta (CDD) a mezinárodní sankce;
• poskytnutí podpory při nápravě případných nedostatků zjištěných při kontrolách ze strany orgánů
  dohledu;
• poskytování ad hoc poradenství v jakýchkoli tématech souvisejících s AML/CFT.

V případě dalších dotazů týkajících se záležitostí uvedených v tomto článku nás neváhejte kontaktovat. Další informace o našich službách najdete na našich webových stránkách.