Výsledky zátěžových testů klimatických rizik zveřejnila Evropská centrální banka (ECB) 8. července 2022. Hlavním cílem zátěžového testu bylo identifikovat klíčová rizika, kterým banky čelí s ohledem na riziko přechodu a fyzické riziko. Současně se ECB zaměřila také na screening bank a úrovně maturity jejich interních rámců zátěžového testování klimatických rizik, schopnost sledovat rizikové faktory a provádět projekce zátěžových scénářů.

Výsledky přinesly řadu zajímavých informací o fungování bank, zejména odhalily nutnost zaměřit se na strategická a regulatorní rizika. Například přibližně 40 % bank uvedlo, že má sice zavedený rámec zátěžového testování klimatických rizik, ale více než 50 % z nich však přiznává, že strategie/cíle v oblasti klimatu pro podnikové protistrany či detailní údaje o umístění (např. umístění ústředí / hlavních výrobních závodů) nejsou interně k dispozici příslušným byznysovým oblastem. Navíc 3 ze 4 bank se zavedeným rámcem zátěžového testování klimatických rizik nezajišťuje nezávislost mezi procesy vývoje a validace, 40 % bank v rámci ověřování rámce také neprovádí interní audit.

Metodika testování a důsledky pro banky

Již při zveřejnění zátěžového scénáře ECB uvedla, že vzhledem k pilotní verzi zátěžového testu nebudou s jeho výsledky spojeny žádné dodatečné kapitálové požadavky a do hodnocení SREP se promítnou nepřímo a kvalitativně.

Ve svém hodnocení ECB analyzovala také kvalitativní a kvantitativní informace, jako jsou aspekty související s governance, dostupností dat, relevancí kanálů transmise, kapacitou pro vývoj vlastních zátěžových scénářů, pokrytím tříd aktiv, sektorovou koncentrací příjmů, financováním emisí skleníkových plynů a hypotetickou projekcí zátěžového testu.

Připravenost bank v klíčových rámcích zátěžového testování klimatických rizik