Dne 9. června zveřejnila Evropská komise návrhy změn k prvnímu souboru odvětvově agnostických ESRS standardů, které vychází z draftu navrženého Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví (EFRAG) v listopadu 2022. Návrhy obsahují několik důležitých změn s cílem:

• dosáhnout větší kompatibility se standardy ISSB,
• snížit vykazovací zátěž, zejména pro menší společnosti a pro společnosti, které dosud nevykazovaly,
• a zajistit, aby požadavky na zveřejnění ve všech standardech (s výjimkou požadavků a datových bodů v ESRS 2 o obecných informacích) plně podléhaly hodnocení materiality.

Na základě konečného návrhu se společnosti budou moct zaměřit na zajištění transparentnosti těch témat a ukazatelů souvisejících s udržitelností, které jsou důležité pro jejich vlastní obchodní model. Hlavním cílem standardů je však i nadále především zajistit, aby firmy podávaly zprávy o svých dopadech, rizicích a příležitostech v oblasti ESG. Podniky, na které se vztahuje směrnice EU o podávání zpráv o udržitelnosti (CSRD), která vstoupila v platnost v lednu 2023, jsou povinny připravovat výroční zprávy o udržitelnosti podle ESRS.

Klíčové změny ESRS standardů navrhované Evropskou komisí

1. Posouzení materiality. S výjimkou požadavků a datových bodů v rámci ESRS 2 bude uplatňování všech požadavků záviset na výsledku posouzení materiality.

CSRD aplikuje princip dvojí materiality, kdy společnosti vybírají informace, které mají být vykazovány, na základě posouzení dopadů jednotlivých aspektů udržitelnosti na jejich výkonnost, postavení a rozvoj, ale také podle vlivů firmy samotné na životní prostředí a společnost.

Na základě původního návrhu ESRS předloženého skupinou EFRAG byla řada požadavků považována za materiální (a tedy určena pro vykazování) vždy. Komise tento přístup revidovala a upřesnila, že posouzení materiality se nyní vztahuje na většinu požadavků (s výjimkou ESRS 2). V důsledku této změny oblasti jako biodiverzita a ekosystémy (ESRS E4) a využívání zdrojů a oběhové hospodářství (ESRS E5) nyní podléhají posouzení materiality. Na druhou stranu, pokud je konkrétní téma udržitelnosti, na které se standard vztahuje, považováno za nevýznamné a požadavky na vykazování nejsou aplikovány, společnost již nemusí poskytovat vysvětlení, proč tomu tak je. Zveřejnění bude v těchto případech čistě dobrovolné.

Tato revize použitelnosti požadavků bude mít materiální dopad na finanční sektor, neboť pravidla ESRS jsou spojena s dalšími povinnostmi zveřejňování (například s nařízením o referenčních hodnotách, zveřejňováním informací podle 3. pilíře a nařízením o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb – SFRD). Vzhledem k tomu, že ukazatele SFDR obsažené v ESRS nyní podléhají posouzení materiality, mohou být v některých případech považovány za „nemateriální“ z hlediska ESRS (a není je tedy nutné vykazovat), což může způsobit nedostatečnou granularitu a dostupnost dat pro ty, kteří se připravují na splnění povinných požadavků SFDR.

2. Požadavky na podávání zpráv. Některé požadavky se budou uplatňovat postupně v závislosti na velikosti společnosti, některé povinné požadavky se stanou dobrovolnými.

Komise provedla tyto změny především proto, aby usnadnila situaci menším společnostem a společnostem, které dosud nevykazovaly. Pro společnosti s méně než 750 zaměstnanci byly stanoveny specifické kroky, včetně zveřejňování informací o emisích skleníkových plynů Scope 3 a o vlastní pracovní síle v prvním roce (ESRS S1) a podávání zpráv o biodiverzitě (ESRS E4), pracovnících v hodnotovém řetězci (ESRS S2), dotčených komunitách (ESRS S3) a spotřebitelích a koncových uživatelích (ESRS S4) za první dva roky. Všechny společnosti budou mít nyní také možnost podávat zprávy o určitých tématech až po prvním roce, včetně některých požadavků souvisejících s vlastní pracovní silou (ESRS S1) a očekávanými finančními dopady souvisejícími s environmentálními otázkami, které však nesouvisí s klimatem (znečištění, voda, biologická rozmanitost a využívání zdrojů). V druhém případě jsou společnosti oprávněny poskytovat kvalitativní informace po dobu prvních 3 let.

Pokud měla společnost v dané zemi více než 50 zaměstnanců, byla dříve povinna vykazovat sociální ukazatele podle země pro počet zaměstnanců a kolektivní vyjednávání. Tato prahová hodnota byla nyní změněna. Firmy budou muset zveřejňovat významné požadavky v rámci sociálních oblastí v jednotlivých zemích pouze tehdy, pokud zaměstnávají 50 nebo více zaměstnanců, kteří představují alespoň 10 % všech zaměstnanců podniku.

Komise rovněž navrhla změnit některé údaje z povinných na dobrovolné pro všechny oznamovatele. Například plány přechodu v rámci ESRS E4 týkající se biodiverzity a ekosystémů a některé ukazatele o osobách, které nejsou zaměstnanci, v rámci ESRS S1 lze nyní zveřejňovat dobrovolně.

3. Kompatibilita. Sladění ESRS se standardy udržitelnosti IFRS.

Komise provedla změny systému ESRS, aby zajistila vyšší míru kompatibility se standardy pro zveřejňování informací o udržitelnosti podle IFRS S1 (obecné požadavky na zveřejňování finančních informací souvisejících s udržitelností) a S2 (zveřejňování informací souvisejících s klimatem), které vypracovala Rada pro mezinárodní standardy udržitelnosti (ISSB). Změny, které podléhají dokončení, byly provedeny s cílem zajistit, aby vykazování podle ESRS nevedlo k rozporu nebo k dvojímu zatížení společnosti, pokud chtějí/musí dodržovat také standardy IFRS S1 a S2.

Další změny ve znění ESRS

Kromě tří výše zmíněných klíčových změn provedla Komise také další úpravy samotného textu, aby usnadnila provádění ESRS. Změnilo se například podávání zpráv o „potenciálních“ finančních dopadech, rizicích a příležitostech na podávání zpráv o „očekávaných“ finančních dopadech, rizicích a příležitostech. Byly rovněž provedeny některé revize s cílem zajistit lepší soulad s právním rámcem EU takovým způsobem, aby požadované zveřejnění neporušovalo právo „not to self-incriminate“ (např. pokud jde o korupci a úplatkářství a whistleblowing).

Dopady ESRS na byznysovou praxi

Společnosti budou s příchodem ESRS muset zlepšit interní a externí procesy týkající se výměny a shromažďování ESG dat, protože vykazování podle nových norem bude vyžadovat zvýšené úsilí o transparentnost jak v rámci vlastních operacích, tak v rámci hodnotových řetězců. Narozdíl od finančního výkaznictví není sběr dat o udržitelnosti dosud standardizován a často se při něm používají heterogenní interní a externí metodiky. Pro zajištění konzistentnosti a přesnosti vykazovaných informací bude klíčová spolupráce se zúčastněnými stranami, která umožní standardizovat sběr ESG dat, jejich kvalitu a hodnocení.

Společnosti budou také muset předem naplánovat své operace, aby zajistily, že zvládnou identifikovat a zachytit všechny podstatné informace a implementovat nezbytné rámce pro správu a kontrolu kvality dat. Důležité je, že směrnice CSRD vyžaduje omezené ověření zpráv o udržitelnosti třetí stranou. Proto je třeba vytvořit vhodné systémy a kontrolní mechanismy, aby bylo možné poskytnout ujištění třetí strany.

Cílem postupného zavádění navrhovaného ESRS je pomoci společnostem stanovit priority jejich požadavků na vykazovaní v krátkodobém horizontu. Ve střednědobém horizontu však budou muset firmy pokračovat v zavádění procesů pro shromažďování nezbytných dat. Ačkoliv tedy například podniky s méně než 750 zaměstnanci mohou pro první rok vykazování vyloučit informace týkající se emisí skleníkových plynů Scope 3 podle ESRS E1 (změna klimatu), budou přesto muset vytvořit systémy nezbytné pro sběr dat a navrhnout a zavést požadované procesy. A to vše za účelem připravit firmu na požadavky na zveřejňování informací týkajících se emisí skleníkových plynů Scope 3 do budoucna.

Časový rámec změn

Konzultace návrhu ESRS jsou otevřeny do 7. července 2023. Na základě obdržené zpětné vazby očekáváme, že ESRS budou Komisí schváleny do konce července, případně nejpozději do konce srpna 2023. Jakmile Komise schválí akt v přenesené pravomoci, začne období revize ze strany Evropského parlamentu a Rady. Očekáváme, že počáteční kontrolní období bude trvat 2 měsíce (které může být prodlouženo o další dva měsíce), což umožní, aby ESRS nabyla účinnosti od 1. ledna 2024.

Společnosti (v závislosti na jejich velikosti) pak budou od ledna 2025 vykazovat informace o udržitelnosti podle požadavků směrnice CSRD na základě aktu v přenesené pravomoci ESRS.