Po téměř deseti letech vyjednávání schválila Evropská unie dlouho očekávanou revizi pravidel koordinace sociálního zabezpečení. Nová právní úprava aktualizuje stávající pravidla tak, aby byla srozumitelnější, spravedlivější a lépe vymahatelná. Cílem je podpořit mobilitu pracovníků v rámci EU a současně zajistit vyšší právní jistotu pro zaměstnance, zaměstnavatele i instituce sociálního zabezpečení. Revize se zaměřuje zejména na vysílání pracovníků, práci ve více státech, dávky v nezaměstnanosti, dlouhodobou péči a rodinné dávky.
Pro zaměstnavatele představují nejvýznamnější změny nová pravidla pro vysílání pracovníků, služební cesty, formuláře A1 a osoby pracující ve dvou nebo více členských státech.
Rada EU revizi formálně přijala dne 28. září 2026 a dne 7. října 2026 nařízení podepsali předsedové Evropského parlamentu a Rady. Dalším krokem je jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Nařízení vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po jeho zveřejnění. V době uzávěrky tohoto článku však dosud ke zveřejnění nedošlo, a přesné datum vstupu v platnost proto zatím nelze určit.
Zároveň je důležité upozornit, že významná část změn relevantních pro zaměstnavatele nebude použitelná okamžitě. Finální text počítá s tím, že řada ustanovení týkajících se vyslání pracovníků, práce ve více státech, formulářů A1 nebo dávek v nezaměstnanosti začne být aplikována až po uplynutí 24 měsíců od vstupu nařízení v platnost. Firmy tak získávají čas na přípravu, současně však mohou již nyní začít vyhodnocovat dopady nových pravidel na své procesy.
Jednou z nejzajímavějších novinek je zavedení definice služební cesty („business trip“). Jde o časově omezenou pracovní aktivitu související s obchodními zájmy zaměstnavatele nebo – v případě osoby samostatně výdělečně činné – s její vlastní podnikatelskou činností. Typicky se může jednat o účast na obchodních jednáních, konferencích, seminářích, odborných či vědeckých akcích nebo školeních. Naopak za služební cestu se nepovažuje poskytování služeb ani dodávky zboží.
Další novinkou je zavedení zvláštního režimu pro služební cesty („business trips“). Nová právní úprava v těchto případech počítá s omezením některých administrativních povinností souvisejících s předchozím oznámením příslušné instituci a podáním žádosti o potvrzení A1.
Obdobné omezení se má vztahovat také na jiné krátkodobé přeshraniční aktivity nepřesahující tři po sobě jdoucí pracovní dny během období třiceti po sobě následujících dnů. U činností ve stavebnictví se tato výjimka neuplatní a povinnost předchozího oznámení a podání žádosti o potvrzení A1 zůstává zachována.
Praktická aplikace těchto ustanovení bude záviset na budoucích prováděcích pravidlech a na přístupu jednotlivých členských států. Proto bude vhodné sledovat další metodická stanoviska a aplikační praxi institucí sociálního zabezpečení.
Vedle zjednodušení některých krátkodobých aktivit dochází ke zpřesnění pravidel pro vysílání zaměstnanců. Nově bude například požadováno, aby osoba přijatá za účelem vyslání bezprostředně před jeho zahájením podléhala právním předpisům státu vysílání po dobu alespoň tří měsíců.
Současně se zpřesňují pravidla pro opakovaná vyslání a posiluje se vazba pracovníka na systém sociálního zabezpečení státu vysílání. Nově bude po vyčerpání 24měsíčního vyslání nutné dodržet minimálně dvouměsíční přestávku před zahájením dalšího vyslání téže osoby do stejného členského státu, pokud nebude udělena výjimka podle článku 16 nařízení.
Významnou změnou je rovněž důraz na správnost a ověřování údajů, na jejichž základě jsou potvrzení A1 vydávána. Instituce budou nově povinny důkladněji posuzovat skutkový stav před vydáním potvrzení A1 a ověřovat správnost údajů předložených zaměstnavatelem nebo zaměstnancem. Potvrzení A1 navíc bude vydáváno ve standardizovaném formátu.
Revidované nařízení dále zavádí podrobnější pravidla pro řešení sporů mezi institucemi členských států v případě pochybností o správnosti nebo platnosti již vydaného potvrzení. Stanoví konkrétní lhůty pro komunikaci mezi institucemi a postup pro případné opravy nebo zpětné zrušení dokumentů.
Významné změny se dotknou také zaměstnanců, kteří vykonávají práci ve dvou nebo více členských státech. Určení použitelné legislativy bude nově platit maximálně 24 měsíců. Po uplynutí této doby bude muset být situace zaměstnance znovu posouzena podle aktuálního způsobu výkonu práce. Tato změna může být relevantní zejména pro regionální manažery, osoby pravidelně cestující mezi státy nebo zaměstnance pracující dlouhodobě v přeshraničním hybridním režimu.
Revidované nařízení zavádí definici podvodu v oblasti sociálního zabezpečení a současně rozšiřuje možnosti výměny dat mezi institucemi členských států. Cílem je umožnit efektivnější odhalování nesrovnalostí, chyb a případného zneužívání systému koordinace sociálního zabezpečení. Instituce budou moci za stanovených podmínek porovnávat údaje vedené v jednotlivých členských státech a ověřovat jejich správnost.
Revize současně podporuje širší digitalizaci koordinace sociálního zabezpečení a výslovně odkazuje na využívání elektronických nástrojů a budoucí digitální výměnu informací mezi institucemi.
Nařízení rovněž odkazuje na iniciativu ESSPASS (European Social Security Pass), která má do budoucna umožnit elektronické vydávání a ověřování dokumentů sociálního zabezpečení včetně formulářů A1. Samotný ESSPASS je však předmětem samostatného legislativního návrhu Evropské komise a není součástí právě schválené revize.
Co doporučujeme zaměstnavatelům
Přestože většina změn nebude mít bezprostřední dopad, zaměstnavatelé by již nyní měli:
- zmapovat své procesy pro vysílání zaměstnanců,
- prověřit využívání formulářů A1 v režimu práce ve více státech,
- vyhodnotit nastavení pracovních cest a krátkodobých přeshraničních aktivit,
- sledovat další vývoj implementace nových pravidel,
- připravovat se na pokračující digitalizaci oblasti sociálního zabezpečení.
Přijatá revize představuje jednu z nejvýznamnějších změn evropských pravidel koordinace sociálního zabezpečení za poslední desetiletí. Přestože řadu praktických otázek vyjasní až aplikační praxe jednotlivých států, zaměstnavatelé s mezinárodně mobilní pracovní silou by již nyní měli věnovat zvýšenou pozornost zejména vysílání zaměstnanců, formulářům A1 a přeshraniční práci.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
