Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v EnviLaw zpravodaji #10:

• EU pokračuje v naplňování klimatického cíle, do roku 2030 plánuje o 55 % méně emisí
• Transparentnost jako nástroj korporátní udržitelnosti
• Česko nepřijímá dostatečná opatření proti klimatické krizi, rozhodl Městský soud v Praze
• Evropská komise upřesnila požadavky na zveřejňování informací o udržitelnosti
• Vyhlášení dotačních výzev se zaměřením na inovace, úspory energií i obnovitelné zdroje

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!

8. všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 2030

Významným prvkem pro posílení koncepčního přístupu EU k ochraně přírody je 8. všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 2030, který byl přijat 6. dubna 2022. Akční program reaguje na dosavadní společenský vývoj a změnu směrem k důrazu na prosazování prvků udržitelnosti do všech sfér politického i ekonomického života. Akcentuje nutnost přeměny na ekonomiku blahobytu, ve které je růst regenerativní a vyzývá k holistickému přístupu při tvorbě všech politik při zohlednění hospodářského, sociálního a environmentálního pokroku „nad rámec HDP“.

Akční plán stanovuje 6 tematických prioritních cílů v těchto oblastech: zmírňování změny klimatu; přizpůsobování se změně klimatu; ochrana a obnova suchozemské a mořské biologické rozmanitosti; netoxické oběhové hospodářství; prostředí s nulovým znečištěním; a minimalizace tlaků na životní prostředí z výroby a spotřeby ve všech hospodářských odvětvích. Za účelem zlepšení vymahatelnosti a zajištění provádění potřebných opatření Evropská komise s podporou Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) a Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) bude každoročně monitorovat a vyhodnocovat pokrok EU (a především členských států při dosahování prioritních cílů).

Nový návrh nařízení o obnově přírody

Evropská komise dne 22. června 2022 představila návrh nařízení o obnově přírody, který obsahuje komplexní soubor opatření pro obnovu poškozených ekosystémů a ozdravení přírody v rámci celé Evropy. Návrh ambiciózních opatření vychází z dosavadních expertních zjištění, že přes dosavadní úsilí EU i mezinárodní komunity neustále dochází k úbytku biologické rozmanitosti a degradace ekosystémů pokračuje kritickou rychlostí, což vede k významným dopadům na člověka, ekonomiku a samotné životní prostředí. Evropská komise návrhem praktických opatření navazuje na cíle EU v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti do roku 2030 a do roku 2050 a na Zelenou dohodu pro Evropu, která považuje ochranu a obnovu přírody za klíčovou oblast.

Hlavním záměrem nařízení je poskytnout základ pro právní rámec, jehož prostřednictvím by členské státy neprodleně zavedly účinná opatření na obnovu přírody podle jednotlivých oblastí, která budou do roku 2030 společně pokrývat alespoň 20 % pevninských a mořských oblastí. Do roku 2050 mají být pokryty všechny ekosystémy, které potřebují revitalizaci, a má tak dojít k nápravě škody na evropské přírodě. S ohledem na stav a odlišnosti jednotlivých ekosystému jsou specifické cíle stanoveny pro obnovu suchozemských, pobřežních a sladkovodních ekosystémů a obnovu mořských ekosystémů. Zvláštní důraz je kladen na obnovu městských ekosystémů, obnovu přirozeného propojení řek, obnovu populací opylovačů, obnovu zemědělských ekosystémů a obnovu lesních ekosystémů.

Právní rámec zahrnuje všechny ekosystémy a doplňuje tak stávající právní předpisy s omezenou působností především ve vztahu ke směrnici o stanovištích a chráněné oblasti sítě Natura 2000. Naplnění všech cílů a opatření nechává Evropská komise na samotných členských státech, které mají za tímto účelem povinnost vypracovat národní plány na obnovu přírody. Národní plány na obnovu přírody mají být připraveny na období do roku 2050, průběžně by měly být plněny stanovené lhůty. Příprava národních plánů má být založena na monitorování a výzkumu potřebných opatření s přihlédnutím k nejnovějším vědeckým poznatkům. Potřebná opatření mají být financovaná z rozpočtu EU, přičemž stávající víceletý finanční rámec EU by měl podpořit biologickou rozmanitost (včetně obnovy) částkou okolo 100 miliard eur. V návaznosti na strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ Evropská komise rovněž navrhuje zpřísnit pravidla pro použití chemických pesticidů, čímž by byla podpořena tvorba udržitelnějších potravinových systémů při zachování potravinové bezpečnosti.