Poradenství 

Hladové startupy: Konsolidace trhu na rozvoz jídla

Evropský sektor dovážek jídla v posledních pár letech masivně konsoliduje a v tuto chvíli je z téměř dvou třetin vlastněn pouhými třemi nadnárodními giganty – Uber Eats, Deliveroo a Just Eat Takaway. Co způsobilo konsolidaci evropského sektoru dovážek jídla a jaké budou dopady na zbytek ekonomiky si můžete přečíst v našem novém článku.

Americký gigant DoorDash kupuje finský startup Wolt

Nadnárodní dovážková služba DoorDash 9. listopadu 2021 oznámila, že kupuje finský rozvážkový startup Wolt za více než 8 mld. USD. Většina akcionářů Woltu se již dohodla na definitivní all-stock akvizici, v níž DoorDash odkoupí sto procent podílu Woltu. Obchod má být uzavřen v první polovině roku 2022 a Wolt prohlásil, že si i po akvizici udrží své jméno, značku a stejný tým.

Firma DoorDash, která většinu svých ročních tržeb ve výši 2,9 mld. USD dosud generovala ve Spojených státech, získá díky akvizici Woltu dominantní pozici na evropském trhu s rozvážkami jídla. Po převzetí Woltu se DoorDash dostane do 22 nových zemí, včetně Česka, Německa, Srbska, Chorvatska, Maďarska, Dánska nebo Švédska. Stane se tak v Evropě konkurentem světově největší firmy na rozvážku jídla Uber Eats, která v roce 2020 vykázala celosvětové tržby ve výši 4,8 mld. USD.

Bitva o evropský trh

Akvizice Woltu je jen jednou z mnoha nedávných M&A aktivit na evropském trhu s rozvážkami jídla. Nejen americké, ale i velké evropské firmy v posledních letech konsolidují a skupují začínající startupy a lokální rozvážkové služby. Například britská rozvážková firma Just Eat se na začátku roku 2020 spojila s nizozemským startupem Takeaway.com. Německý gigant Delivery Hero zase provedl v rámci Evropy spoustu akvizic menších dovážkových firem. V roce 2015 koupil řeckou značku e-food.grpoté i dodávkovou firmu foodora, která operuje ve Švédsku, Finsku a Norsku. Ve stejném roce koupil také český startup Dáme Jídlo.

Tyto a mnohé další konsolidace na trhu s dodávkami jídla způsobily, že podíl trhu, který vlastní malí hráči jako lokální dodávkové služby, se v posledních několika letech zmenšil. Výzkumná agentura SensorTower například odhaduje, že jen společnosti Uber Eats a Just Eat Takeaway v prvním kvartálu 2021 společně vlastnily celých 63 % evropského trhu rozvážek jídla. Dalších 19 % pak podle zprávy agentury držela dovážková služba Deliveroo se sídlem ve Spojeném království.

Rozvážkové firmy si rozdělují regiony

Co se týče zastoupení jednotlivých dodávkových služeb v zemích Evropy, nejvyšší množství zemí obsazuje Just Eat Takeaway. Podle svých webových stránek rozváží firma jídlo z restaurací v 18 evropských zemích, je tak zastoupena ve většině regionů Evropy. Oproti tomu dodávková služba Deliveroo, také jedna z trojice největších, se zaměřuje především na nejrozvinutější západoevropské trhy pro rozvážky jídel. V tuto chvíli působí v sedmi evropských státech včetně Spojené království, Francie a Nizozemí. Podobné zastoupení zemí má také firma Uber Eats, do jejíž sítě se řadí také Polsko, Portugalsko, Švýcarsko, Švédsko a nově i Německo. Na CEE region, kde je rozvoz jídla zatím méně rozvinutým sektorem služeb, se specializuje německé Delivery Hero, ale i finský Wolt, estonský Bolt a španělské Glovo.

V Česku vítězí Delivery Hero, Wolt a Bolt

V Česku jsou v tuto chvíli zastoupeny tři nadnárodní dovážkové firmy, a to Wolt, Bolt a Delivery Hero se značkou Dáme jídlo. Dáme jídlo obsluhuje největší množství českých restaurací (cca 6 000), má také nejvíce kurýrů (cca 3 500) a podle týdeníku Marketing & Media operuje ve 170 městech v Česku. Finský Wolt zajišťuje rozvoz u více než 2 500 restaurací, jeho síť je v tomto ohledu tedy druhá největší. V tuto chvíli si zákazník Woltu může objednat jídlo v 11 českých městech. V posledních letech se na český trh propracovává také estonský startup Bolt, který začínal jako taxi služba, ale dnes už v Česku nabízí také rozvoz z celkově 800 restaurací v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci a Plzni. Oproti tomu americký Uber Eats z českého trhu odešel v červnu 2020.

Ryze české firmy na trhu s rozvážkami jídla z restaurací působí jen okrajově. Během pandemie se například do rozvozu jídla zapojila česká přepravní společnost Liftago. Dodávku tepelně upravených jídel pro pozdější konzumaci nabízejí české online supermarkety Košík.cz a Rohlík.cz. Velkou část českého trhu s rozvážkami jídla nicméně drží právě Delivery Hero (Dáme Jídlo), Wolt a Bolt.

Na konsolidaci sektoru má vliv diferenciace produktů i počet zákazníků

Konsolidace na evropském trhu s dodávkami jídla probíhá hned z několik důvodů. Jednak je kvůli vysoké vyjednávací síle kupujících v kombinaci s nízkou diferenciací produktů přítomna velmi vysoká rivalita mezi stávajícími konkurenty na trhu s rozvozem jídla. Současná skupina velkých konkurentů na trhu se zapojuje do cenové soutěže, což vede k erozi marží. Proto je i přes relativně nízkou kapitálovou investici, která je nutná k založení společnosti zajišťující rozvoz jídla, hrozba nových účastníků nízká. I kdyby totiž společnost měla kapitál pro vstup do tohoto oboru podnikání, musela by své operace dotovat po dlouhou dobu a nést značné ztráty, než se přemění v zisk.

Dalším důvodem jsou úspory z rozsahu. Rozvoz jídla je finančně náročný sektor s nízkými maržemi, které se zvyšují jen s rostoucím rozsahem rozvozu. Důležitá synergie, která vyplývá z horizontálních M&A na trhu rozvozu jídla, je proto právě větší množství zákazníků. Když se firmě na rozvážku jídla zvýší počet zákazníků, může zefektivnit rozvoz a snížit poplatky, které účtuje za doručení.

Sektor rozvozu jídla ovlivňuje také současná celosvětová debata o kompenzacích a výhodách pro kurýry dodávkových služeb. Donedávna mnohé doručovací platformy spoléhaly na tzv. zakázkovou ekonomiku (gig economy) a jejich kurýři byli ve velké většině osoby samostatně výdělečně činné, placené za jednotlivé dodávky. Nicméně v posledním roce začalo mnoho vlád vyžadovat, aby se kurýrům zaručila minimální mzda a aby byli považováni za zaměstnance dodávkových služeb. Změny v tom, jak jsou kurýři placeni a na jaké zaměstnanecké výhody mají nárok, mohou v důsledku výrazně zvýšit náklady dodávkových firem.

Nižší vyjednávací síla restaurací

Do budoucna nás může konsolidace sektoru s dodávkami jídla v mnoha ohledech ovlivnit. Vysoký podíl firem DoorDash a Uber Eats na evropském trhu může například způsobit, že tyto dovážkové firmy zvýší své provizní poplatky, které účtují restauracím. Už během pandemie se některé restaurace potýkaly s vysokými provizemi účtovanými doručovacími společnostmi. Ty v některých případech dosahovaly až 30 % z ceny objednávky. Vysoké poplatky dovážkových firem mohou pro restaurace znamenat další poklesy příjmů v už tak napjatých podmínkách kvůli koronavirové pandemii.

Například v Česku klesly tržby restaurací v dubnu 2020 meziročně reálně o 72 %. Podobné meziroční poklesy tržeb pokračovaly i na podzim a v zimě 2020/2021. Konsolidace na trhu rozvážek jídla a související klesající vyjednávací síla restaurací může dále negativně ovlivňovat příjmy restaurací.

Příležitost pro kuchyně duchů

Rozmach by kvůli konsolidaci mohly zažít tzv. kuchyně duchů (ghost kitchens, dark kitchens), které vaří výhradně pro dodávkové služby. Tyto podniky mohou být umístěny v odlehlejších částech měst a mohou si tak dovolit snižovat poplatky pro zákazníky a platit vyšší provize rozvážkovým platformám. Proto mohou být i výrazněji propagované v aplikacích těchto platforem. Větší podíl objemu rozvozu bude pravděpodobně stále častěji přicházet na úkor tradičních restaurací, z nichž některé mohou být nuceny zvážit, zda si vůbec mohou dovolit působit v rozvozovém prostoru.

Tyto specializované kuchyně ale zároveň mohou představovat příležitost i pro restaurace, které se rozhodnou doplnit svá vlastní zařízení o vzdálené lokality věnované výhradně rozvozu.

Poradenství 

Jak na odvody sociálního pojištění při práci z jiného státu EU?

Doba covidová přinesla do našich (nejen) pracovních životů řadu změn. Jednou z nich je i nebývalé rozšíření práce na dálku, a to nejen klasického home officu, ale i dalších případů, kdy zaměstnanci dočasně nepracují v zemi, v níž sídlí jejich zaměstnavatel a kde se nachází běžné místo výkonu jejich práce. V našem článku jsme se zaměřili především na situace, kdy zaměstnanci české firmy vykonávají práci ze Slovenska a naopak. 

17. 1. 2022