Kratší výpadky elektrické energie, jako například výpadek, který v neděli 25. září 2022 na 20 minut ochromil značnou část Prahy, by firmu s funkčním plánem kontinuity podnikání neměly zaskočit. Ovšem pokud by se trvání takového výpadku prodloužilo v řádu hodin či dní a zasáhlo většinu či všechny firemní pobočky, dodavatele a odběratele, je potřeba, aby měly firmy připravený kvalitní krizový plán.

„Co se týká blackoutu, není v současné Evropě otázkou zda, ale kdy bude blackout.“ Tak komentovala pro České noviny v listopadu roku 2021 Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, postupný přechod kontinentu na čisté zdroje energie, které mohou negativně ovlivňovat stabilitu celé sítě. Firmy se nemohou spoléhat jen na pomoc ze strany státu, hrozbu většího výpadku elektřiny by měly zohlednit ve svých krizový plánech. Hrozba blackoutu se navíc týká všech společností napříč odvětvími, například ve zdravotnictví může mít i fatální následky na lidských životech již v řádu minut.

Dle odborníků na oblast energetiky byla hrozba blackoutu v Česku reálná již před válkou na Ukrajině. Počátkem roku 2021 jsme nebyli daleko od blackoutu kvůli nestabilitě v evropské elektrizační soustavě. K mimořádným incidentům tehdy nedošlo jen díky včasnému rozdělení evropské přenosové soustavy. Pravděpodobnost blackoutu v Evropě roste také kvůli zmíněnému přechodu na zelené zdroje a rozhodnutí Německa odstavit své poslední tři jaderné elektrárny.

Související problémy blackoutu: omezená komunikace i veřejné nepokoje

Potenciální rozsáhlý výpadek elektrické energie s sebou nese celou řadu dalších mimořádných událostí: od problémů s dodávkami pitné vody nebo plynu přes výpadky mobilního signálu a datové sítě až po fungování čerpacích stanic, zásobování, zdravotnických zařízení apod. I tyto aspekty by měly firmy ve svých krizových plánech zohlednit.

Blackout může vyústit i v problémy v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku – například v roce 2003 postihl rozsáhlý výpadek elektřiny 55 milionů obyvatel USA a vyžádal si přes stovku lidských životů, ačkoli trval „pouze“ jednu noc. Důvodem bylo rabování a vypuknutí nepokojů v ulicích.

Řešení krizové situace znesnadňují i problémy s příjmem televizního vysílání, nefunkční internet, datové přenosy, telefonní spojení atd. Přístup k aktuálním a důvěryhodným informacím, ale i běžná komunikace na dálku jsou tedy značně omezeny, nebo úplně znemožněny. Jakým způsobem může potom firma svolat krizový tým? Kde získá informace o rozsahu blackoutu? Jak se spojí s jinými pobočkami? A jak může zjistit, kde se nacházejí zaměstnanci a zda jsou v pořádku? Krizové řízení musí myslet i na tyto situace a předem připravit alternativní postupy. Důležitá je i pravidelná aktualizace a testování, bez nichž se i sebelepší krizový plán brzy promění jen v popsaný kus papíru.

V současnosti nejsou telekomunikační sítě zahrnuty v národní kritické infrastruktuře jako klíčové složky. Je tedy otázkou, jakým způsobem jsou zohledněny v přípravě krizových plánů, které mají čelit nedostatku či výpadku dodávek energií a následné nutnosti zásahu ze strany státu např. ve formě nuceného přerozdělování zdrojů.

Firmy by neměly zapomínat ani na zálohování dat – v dnešní době jde o nezbytný krok pro zachování kontinuity činností. Pro společnost je při blackoutu důležité, aby nepřišla o svá důležitá data, dokázala zaručit jejich bezpečnost a následně zvládla i včasnou a efektivní obnovu zálohy.

Příprava na rozsáhlý výpadek elektrické energie

Klíčem ke zvýšení odolnosti z hlediska kontinuity podnikání je obecně diverzifikace zdrojů a dodavatelů, možnost přesunutí provozu na alternativní pracoviště a přítomnost záložních zdrojů energie. Nicméně v případě blackoutu lze předpokládat, že první dvě zmíněné strategie zřejmě nebudou fungovat. Také alternativu v podobě práce z domova, vyzkoušenou během koronavirové pandemie, by nebylo možné při blackoutu realizovat.

V současnosti musí navíc společnosti čelit problému raketově rostoucích cen energií, které přímo ohrožují kontinuitu podnikání nejen v energeticky vysoce náročných odvětvích těžkého průmyslu, ale napříč všemi oblastmi, nehledě na velikost firem.

Energetická krize již vyvolala řadu mimořádných opatření v evropských zemích zaměřených zejména na veřejný sektor. Česká vláda prozatím zavedla úspory při vytápění veřejných budov. Podobná opatření včetně omezování osvětlení památek zavedlo i Německo, ve Francii se mluví o přijetí plánu ke snížení spotřeby všech energií o 10 % do roku 2024, ve Španělsku jsou dokonce úspory v ochlazování a vytápění od srpna nařízeny zákonem a týkají se nejen veřejných budov, ale i firem.

Lze očekávat, že při prohlubování krize přistoupí vlády k dalším regulacím, v nejhorším scénáři i k přídělovému systému, což by nejvíce dopadalo právě na soukromé firmy.

Klíčové je řízení kontinuity podnikání

Míra odolnosti firmy vůči popsaným hrozbám, a mnohdy i její přežití, závisí na připravenosti reagovat na mimořádné situace. V případě potřeby musí být podniky připraveny omezit svůj chod na nezbytné minimum. Důležitým krokem je správně provedená analýza dopadů (BIA) a na základě jejích výstupů kvalitně sestavené plány kontinuity činností (BCP). Takové plány již obsahují potřebné informace, které je třeba v současné situaci správně interpretovat a postupovat dle nich v případě mimořádné události. Spolehlivý plán musí být definovaný, implementovaný a vyzkoušený ještě předtím, než vůbec taková situace nastane.

5 klíčových otázek, které by si měl položit každý manažer krizového řízení

1. Má vaše firma k dispozici funkční plán pro případ blackoutu?
2. Jak dlouho by firma dle tohoto plánu dokázala fungovat?
3. Má vaše firma ve svých business continuity plánech nastavené minimální úrovně činnosti?
4. Kdy naposledy proběhlo testování těchto plánů?
5. Máte jistotu, že by při blackoutu vaše firma nepřišla o důležitá data?

Spoluautorem článku je Ladislav Csiba, Business Continuity Manager ve společnosti GasNet.