Za meziměsíčním nárůstem stojí zejména růst cen dovolených, což může být sezónní jev. Dynamicky rostly cen zeleniny, což asi většina z nás poznala v obchodech. Na cenách zeleniny se projevuje energetická krize, kvůli které se ekonomicky nevyplatilo vytápět skleníky, zeleniny tak bylo méně než v jiných letech, což tlačilo její ceny nahoru. Naopak klesala cena masa a másla. Dále mírně rostly ceny pohonných hmot a bytového vybavení. Pozitivní je, že se snížily ceny zemního plynu. Aktuální pokles cen plynu na burze se tak již začíná propisovat do spotřebitelských cen. Tento vývoj by měl pokračovat i v průběhu roku.

Meziroční růst spotřebitelských cen v únoru dosáhl 16,7 % a je tak 1,3 procentního bodu pod svým maximem ze září. Inflace bude dále klesat – jednak vlivem vysoké srovnávací základny z roku 2022 a také kvůli zpožděnému efektu přísné měnové politiky bývalé bankovní rady. Za první kvartál by měla inflace dosáhnout 16,6 % a měla by tak být o 0,2 až 0,3 procentního bodu nad aktuální prognózou ČNB. Holubice v bankovní radě však únorový nepříjemně rychlý růst cen nejspíš nepřesvědčí ke změně kurzu měnové politiky. Dokonce v druhé polovině roku by mohla ČNB začít sazby snižovat.

Tento rok a pravděpodobně ani příští rok se nedostane na cíl ČNB ve výši 2 %. Za celý rok 2023 čekáme inflaci v průměru 11,9 %, druhým rokem tedy bude dosahovat dvouciferných hodnot. Ještě na začátku příštího roku by se měla inflace pohybovat okolo 4 až 5 %.